Poskytnutí první pomoci: Kde jde o povinnost a co vám za její nesplnění hrozí?

Základní povinností pro každého je ze zákona při poskytování první pomoci zavolání na linku záchranné zdravotní služby. Ta by vám, pokud si nejste jistí, měla také poradit, jak první pomoc provést. Pokud byste v některých situacích k tomuto kroku zavolání záchranky nesáhli, může vás čekat i postih. 

Neposkytnutí první pomoci

Zákon stanovuje případy, kdy člověk neposkytne první pomoc, kterou ale poskytnout měl. Jde o paragraf 150 Trestního zákoníku. "Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta," stojí v odstavci jedna. 

Neposkytnutí první pomoci pracovníky ve zdravotnictví

Rozsáhlejší postih hrozí lékařům a zdravotnickým pracovníkům, kteří první pomoc neposkytnout mimo rámec výkonu svého povolání. Zákon o péči o zdraví lidu ukládá ve svém paragrafu 55 zdravotnickým pracovníkům vykonávat své povolání svědomitě, poctivě s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti. 

Odstavec dva příslušného paragrafu trestního zákoníku pak upravuje i povinnost například a zejména pro zdravotnické pracovníky. "Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti," stojí v zákoně. Zdravotníkovi, který neposkytne potřebnou pomoc, je zákonem posuzován přísněji, typicky kromě trestu odnětí svobody ztrácí své zaměstnaní a je vyloučen z Lékařské komory. 

Poskytnutí pomoci při dopravní nehodě

"Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti," říká paragraf 151 Trestního zákoníku. 

V případě, že řidič například ujede od nehody a ani se nepřesvědčí, zda jejím účastníkům nic není, vystaví se nebezpečí trestního stíhání i v případech, že se prokáže, že při nehodě nikdo zraněný nebyl. V případě, že se dokáže, že kvůli neposkytnutí pomoci došlo k újmě na zdraví, mohlo by se v krajním případě jednat o nedbalostní trestný čin ublížení na zdraví nebo usmrcení. 

Co když mám strach, že postiženému svou "pomocí" spíše uškodím?

Obavy nejsou na místě, alespoň ne z právního hlediska. Pokud je stav postiženého opravdu vážný, měli byste se pokusit zachránit jeho život vždy. Pokud byste postiženému svou pomocí způsobili další problémy, z právního hlediska vám nic nehrozí. Hrozilo by pouze v případě, že byste měli úmysl na tom, aby se zdravotní stav postiženého zhoršil.

Jak postupovat při volání záchranky

Laik, který neovládá zásady první pomoci, by měl alespoň zavolat zdravotnickou záchrannou službu. U proškoleného jedince se očekává, že přistoupí i k aktivnějším krokům k záchraně jedince. 

Záchranku přivoláte vytočením linky 155, která je neplacená a můžete se na ni dovolat odkudkoliv z České republiky. U volání z mobilu je potřeba zdůraznit, kde přesně se nacházíte. V případě oblastí v pohraničí hrozí, že se dovoláte na ne zrovna nejbližší českou záchrannou službu. Použít můžete také číslo 112.

Následně dispečerovi sdělíte, co se přesně stalo, kde se to stalo - buďte co nejpřesnější a nejstručnější. Důležité je také sdělit počet zraněných osob, jejich pohlaví a přibližný věk. Dispečerovi byste měli také říct své jméno a kontaktní údaje, zpravidla číslo svého telefonu.

Ve zkratce

Jedinec není absolutně povinen poskytnout první pomoc komukoliv. Ze zákona jsme povinni poskytnout pomoc v případě přímého ohrožení života postiženého nebo při nemoci či úrazu. Jako řidiči účastnící se dopravní nehody jsme ovšem povinni poskytnout první pomoc vždycky.