Tradiční štědrovečerní večeře? Hodování našich předků se od toho dnešního výrazně lišilo

Adventní doba byla mimo jiné ve znamení půstu a odříkání. Půst se dodržoval i o Štědrém dnu, postit se museli nejen lidé, ale také domácí zvířata. Klekání či objevení první hvězdy na obloze bylo znamením k usednutí ke slavnostně prostřenému štědrovečernímu stolu. Rodina mnohdy o Štědrém večeru ke společnému stolu přizvala i čeledíny a děvečky. Na Šumavě ještě před hodováním měla hospodyně za úkol novou březovou metlou vymést všechny kouty světnice. To proto, aby se do stavení v novém roce nedostaly myši.

Štědrovečerní tabule měla obsahovat každou plodinu, která se za daný rok urodila. Od stolu nesměl nikdo vstávat, protože by si ho v následujícím roce odvedla smrt. Během jídla platil také zákaz mluvení. Lidé tím totiž nechtěli rušit a rozhněvat duše zemřelých, které se o Štědrém večeru vracely mezi živé.

O Štědrém večeru se připravovalo devět chodů. Ještě před samotným hodováním se společně vzpomnělo na zemřelé, kteří už ke stolu nemohou usednout. Každý chod pak něco symbolizoval. Jako předkrm se podávaly medové oplatky. Ty měly lidem zajistit zdraví a štěstí po celý příští rok. Poté přišla na řadu polévka, ovšem ne rybí, na kterou je dnes většina z nás zvyklá. Štědrovečerní polévkou byla bramboračka s houbami, houbová, jáhlová nebo kroupová polévka. K polévce se přikusovaly nemastné vdolky pečené z kynutého těsta, z žitné či pšeničné mouky.

Na štědrovečerním stole nesměl chybět hrách, který byl symbolem života, úrody a blahobytu. Hrách se většinou podával spolu s kroupami nebo se upravoval na sladký způsob. Oblíbená byla třeba tzv. pučálka, do které patřil kromě hrachu, cukr a perník. V Čechách si lidé o Štědrém večeru často pochutnávali na sladké kaši z jáhel, mléka a medu.

Tradičním štědrovečerním pokrmem byl černý kuba, který se těšil velké oblibě. Vařil se z krup, sušených hub a někdy i uzeného masa. Pokrm měl černou barvu díky hřibům modrákům a černému uzenému masu. K černému kubovi se podávaly kyselé švestky, které hospodyně tehdy nakládaly stejně jako okurky. Kuba měl celé rodině zajistit štěstí do dalších Vánoc.

Na štědrovečerním stole nechyběla vánočka. V Orlických horách bylo zvykem toto vánoční pečivo namáčet do směsi rozvařeného sušeného ovoce se skořicí. Vánočka pak měla vydržet až do Nového roku.

Na vánočním stole bylo také ovoce, které představovalo symbol svornosti rodiny. Ovoce tvořilo i součást některých štědrovečerních magických praktik. Svobodná děvčata nebo svobodní mládenci si zavázali oči a vidličkou napichovali kousky ovoce. Pokud nabodli švestku, měli si vzít počestnou pannu nebo svobodného mládence. Hruška předpovídala svatbu s vdovou nebo vdovcem.

Z masa byste na štědrovečerním stole našich předků našli domácí uzené nebo zvěřinu, specialitou byl zajíc na černo. Zámožné rodiny si mnohdy dopřávaly raky. Od 17. století se o Vánocích nejedly ryby, ty se na stole objevily pouze v rybářských oblastech. Teprve ve druhé polovině 19. století začala ryba tvořit součást štědrovečerního jídelníčku.

Také alkoholické nápoje se vyskytovaly na štědrovečerním stole. Pilo se víno, pivo, punč, medovina a pálenky. Ve šlechtických a bohatých měšťanských rodinách bylo zvykem o Štědrém večeru otevírat láhev šampaňského.

Se štědrovečerním stolem se také pojila řada magických praktik. Nohy stolu měly být omotány provazem nebo řetězem, což mělo zajistit pospolitost rodiny v příštím roce. Dodnes se zachoval zvyk dávat pod talíře mince a rybí šupiny, aby měla domácnost dostatek peněz. Tato tradice se odkazuje na Nový zákon – peníze by se měly množit jako ryby v Petrových sítích. Ze štědrovečerní večeře se část dávala domácím zvířatům. Slepice pak měly snášet velká vejce, krávy dojit sladké mléko.

Štědrovečerní večeře ve světě

U nás dnes na štědrovečerním stole najdeme smaženého kapra a bramborový salát, stejně je tomu u našich slovenských sousedů. A co se o Štědrém večeru servíruje jinde? Smaženou rybu večeří také Poláci, ovšem stále častěji se objevuje na vánočním stole pečená krůta nebo krocan. V Rakousku je ke štědrovečerní večeři ryba, vepřové řízky nebo zajíc a jako tradiční dezert sladká kukuřičná kaše s rozinkami a jablky, která se polévá třešňovým likérem.

Mezi oblíbené vánoční pokrmy v Německu patří husa, kachna nebo krůta. V severní části země se tradičně podává pečená klobása s bramborovým salátem, v Bavorsku a Bádensku-Württembersku večeří stejně jako my kapra. V Norsku se nejčastěji připravuje pečené kuře a sladká kaše s kandovaným ovocem a ořechy. Někteří Norové však jedí vepřovou pečeni s brambory a zelím.

Švédové si tradičně dopřávají tresku s bílou omáčkou nebo šunku se zeleným hráškem a brambory. Na italském vánočním stole byste našli pečenou drůbež nebo zvěřinu, ryby nebo raky. V Řecku se tradičně večeří ryby, ovšem v některých rodinách podávají pečené sele nebo jehně. V Anglii byl dříve typickým vánočním pokrmem roastbeef, dnes se večeří pečený krocan. Ten se podává také ve Spojených státech amerických, stejně jako vánoční puding, jehož originální recept pochází rovněž z Anglie. Krocan je servírován s chřestovou omáčkou, nádivkou, brambory a zeleninou.