Je potřeba si v době internetu vůbec něco pamatovat? Vědci nalezli překvapivou odpověď

Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v časopise? Nemusíte panikařit, ba naopak. Vědci z torontské univerzity přišli se studií, která vnímá běžné zapomínání jako zdravou věc. Ke správné "paměťové očistě" podle nich pomáhá pravidelné cvičení.

Jistě kolem sebe občas narazíte na jedince, kteří se chlubí tím, že mají perfektní paměť. Možná by to ale s chloubou neměli přehánět. Alespoň ne podle nové analýzy vědeckého časopisu Neuron. Podle ní je zapomínání věcí nejenom zcela běžnou věcí, ale dokonce by nás mělo dělat chytřejšími.

Výzkumníci Paul Frankland a Blake Richards z torontské univerzity není úlohou paměti uchovávat ty nejpřesnější informace po co nejdelší časový úsek. Jejím úkolem je spíše jakási optimalizace inteligenčního rozhodování. Důležité je tak uchování pouze těch informací, které jsou důležité. Ostatní mohou klidně z vaší hlavy kdykoliv utéct.

„Je velmi důležité, aby mozek zapomněl všechny irelevantní informace a detaily. Mozek má namísto toho uchovávat to, co nám pomáhá v rozhodování v reálném světě,“ říká Richards.

S tímto závěrem přišli vědci po studiu dat, věnující se paměti, zapomínání a lidskému a zvířecímu mozku v průběhu času. Jedna ze studií Franklanda předpokládá, že když jsou nové mozkové buňky tvořeny v hippokampu (část mozku odpovědná za učení se nových věcí), dochází k přepisu starých vzpomínek a činí je v podstatě obtížněji přístupnými.

Tento proces vyměňování starých vzpomínek za nové může mít podle vědců skutečně evoluční výhodu. Dovolí nám to se přizpůsobit novým situacím a skutečnostem tím, že nesáhne po již zastaralých informacích, které mohou být v dané situaci zavádějící.

Pokud se tak v životě dostává jedinec do situace, že mozek neustále otevírá konflikt mezi starými a novými vzpomínkami, je mnohem těžší, aby se daný jedinec rozhodl v nové situaci správně.

Náš mozek nám navíc pomáhá zapomenout drobné detaily starých událostí, zatímco si ale stále pamatujeme jejich rámec. To nám pomáhá v zobecnění nějaké předchozí skutečnosti a jsme pak lépe připraveni řešit nastalé situace.

Podle Richardse je sice obdivuhodné, když člověk dokáže vyhrát vědomostní soutěž a různé kvízy, ale mozek prý nebyl konstruován tak, abychom vyhrávali kvízy. Evoluce utvořila paměť tak, abychom činili inteligentní rozhodnutí.

Co to tedy znamená pro lidi, kteří ihned zapomenou to, co si přečetli, jména lidí, které právě poznali? Podle Richardse rozhodně nejde o žádnou tragédii. Naopak může jít o znamení, že náš paměťový systém je v perfektní kondici a dělá přesně to, co by měl dělat.

Navíc to je v dnešní době nepotřebné, pamatovat si každý detail. Máme počítače, Google. Nač si tak pamatovat telefonní čísla a různá fakta? „Namísto ukládání si těchto irelevantních informací do naší paměti je tu náš telefon, které to udělá za nás. Náš mozek je tak volnější pro ty informace, které jsou pro nás skutečně důležité,“ říká Richards. Dodává, že pro jakousi očistu naší paměti je dobré pravidelně cvičit. „Víme, že cvičení navyšuje počet nervových buněk v hippokampu,“ říká. V důsledku pak dochází k vypuštění některých detailů. A to přesně těch, které my nepotřebujeme.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

Lidé Vědci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele

Česko se s jedinečným hercem Janem Potměšilem rozloučí v přespříštím týdnu. O termínu a místu konání posledního rozloučení v sobotu informovala rodina. Potměšil zemřel ve čtvrtek, bylo mu 60 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy