Je potřeba si v době internetu vůbec něco pamatovat? Vědci nalezli překvapivou odpověď

Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v časopise? Nemusíte panikařit, ba naopak. Vědci z torontské univerzity přišli se studií, která vnímá běžné zapomínání jako zdravou věc. Ke správné "paměťové očistě" podle nich pomáhá pravidelné cvičení.

Jistě kolem sebe občas narazíte na jedince, kteří se chlubí tím, že mají perfektní paměť. Možná by to ale s chloubou neměli přehánět. Alespoň ne podle nové analýzy vědeckého časopisu Neuron. Podle ní je zapomínání věcí nejenom zcela běžnou věcí, ale dokonce by nás mělo dělat chytřejšími.

Výzkumníci Paul Frankland a Blake Richards z torontské univerzity není úlohou paměti uchovávat ty nejpřesnější informace po co nejdelší časový úsek. Jejím úkolem je spíše jakási optimalizace inteligenčního rozhodování. Důležité je tak uchování pouze těch informací, které jsou důležité. Ostatní mohou klidně z vaší hlavy kdykoliv utéct.

„Je velmi důležité, aby mozek zapomněl všechny irelevantní informace a detaily. Mozek má namísto toho uchovávat to, co nám pomáhá v rozhodování v reálném světě,“ říká Richards.

S tímto závěrem přišli vědci po studiu dat, věnující se paměti, zapomínání a lidskému a zvířecímu mozku v průběhu času. Jedna ze studií Franklanda předpokládá, že když jsou nové mozkové buňky tvořeny v hippokampu (část mozku odpovědná za učení se nových věcí), dochází k přepisu starých vzpomínek a činí je v podstatě obtížněji přístupnými.

Tento proces vyměňování starých vzpomínek za nové může mít podle vědců skutečně evoluční výhodu. Dovolí nám to se přizpůsobit novým situacím a skutečnostem tím, že nesáhne po již zastaralých informacích, které mohou být v dané situaci zavádějící.

Pokud se tak v životě dostává jedinec do situace, že mozek neustále otevírá konflikt mezi starými a novými vzpomínkami, je mnohem těžší, aby se daný jedinec rozhodl v nové situaci správně.

Náš mozek nám navíc pomáhá zapomenout drobné detaily starých událostí, zatímco si ale stále pamatujeme jejich rámec. To nám pomáhá v zobecnění nějaké předchozí skutečnosti a jsme pak lépe připraveni řešit nastalé situace.

Podle Richardse je sice obdivuhodné, když člověk dokáže vyhrát vědomostní soutěž a různé kvízy, ale mozek prý nebyl konstruován tak, abychom vyhrávali kvízy. Evoluce utvořila paměť tak, abychom činili inteligentní rozhodnutí.

Co to tedy znamená pro lidi, kteří ihned zapomenou to, co si přečetli, jména lidí, které právě poznali? Podle Richardse rozhodně nejde o žádnou tragédii. Naopak může jít o znamení, že náš paměťový systém je v perfektní kondici a dělá přesně to, co by měl dělat.

Navíc to je v dnešní době nepotřebné, pamatovat si každý detail. Máme počítače, Google. Nač si tak pamatovat telefonní čísla a různá fakta? „Namísto ukládání si těchto irelevantních informací do naší paměti je tu náš telefon, které to udělá za nás. Náš mozek je tak volnější pro ty informace, které jsou pro nás skutečně důležité,“ říká Richards. Dodává, že pro jakousi očistu naší paměti je dobré pravidelně cvičit. „Víme, že cvičení navyšuje počet nervových buněk v hippokampu,“ říká. V důsledku pak dochází k vypuštění některých detailů. A to přesně těch, které my nepotřebujeme.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

Lidé Vědci

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě

Policie v těchto dnech potvrdila, že stíhá několik osob, které jsou podezřelé z obchodování s lidmi. Podle médií v případu figuruje i známý influencer Adam Kajumi, jenž je v opravdu velkých problémech. Právě jemu totiž policisté věnují největší pozornost. 

včera

včera

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

včera

včera

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

včera

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

včera

3. června 2026 21:01

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

3. června 2026 19:47

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy