Čína ve vesmíru vytváří nové potraviny

Čína vysílá semínka plodin na krátké cesty do vesmíru. Vědcům to pomáhá vyvíjet nové odrůdy plodin, kterým se bude dařit i v měnícím se klimatu a které tak pomohou uživit rostoucí světovou populaci, uvedl zpravodajský web BBC.

Na první pohled jsou klasy pšenice v severovýchodní Číně stejné jako všechny ostatní, jež se kymácí ve větru po celém světě. Rozsáhlá čínská pole však nepokrývají obyčejné rostliny, ale ty, které byly vytvořeny ve vesmíru.

Jedná se o odrůdu známou jako Luyuan 502, která je druhým nejrozšířenějším druhem pšenice v Číně. Rostliny byly vyšlechtěny ze semínek, které vynesly vesmírné lodě na oběžnou dráhu do výšky 340 kilometrů nad zemským povrchem. V jedinečném prostředí s nízkou gravitací a mimo ochranný magnetický štít Země, získaly jemné změny DNA, které jim daly nové vlastnosti. Jsou díky tomu odolnější vůči suchu a lépe odolávají některým chorobám.

Jedná se o zdárný příklad rostoucího počtu nových odrůd důležitých potravinářských plodin, které byly vyšlechtěny na kosmických lodích a vesmírných stanicích při oběhu kolem Země. Semínka jsou vystavena stavu beztíže a kosmickému záření, které u rostlin vyvolává mutace. Tento proces je známý jako vesmírná mutageneze.

I když některé z mutací způsobují, že rostliny následně nejsou schopny růstu, jiné mohou být výhodné. Některé rostliny se díky vlivům stanou odolnějšími a schopnými snášet extrémnější podmínky pěstování, zatímco jiné produkují více potravy, rostou rychleji či potřebují k přežití méně vody. Po návratu na Zem procházejí semínka těchto vesmírných rostlin pečlivou selekcí a dalším šlechtěním, aby vznikly životaschopné verze oblíbených plodin.

"Vesmírná mutageneze vytváří krásné mutace," řekl Liou Lu-siang, přední čínský odborník na vesmírnou mutagenezi a ředitel Národního centra vesmírné mutageneze pro zlepšování plodin v Pekingu. Pšenice Luyuan 502 přináší například o 11 procent vyšší sklizeň než standardní odrůda pšenice pěstovaná v Číně. Vyznačuje se také lepší odolností vůči suchu a nejběžnějším škůdcům, uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která koordinuje globální spolupráci využívání technik založených na ozařování pro vytváření nových druhů plodin.

Čína vede pokusy s kosmickou mutagenezí od roku 1987 a je jedinou zemí na světě, která tuto techniku soustavně používá. Podle Lioua je Luyuan 502 jen jedna z více než 200 odrůd plodin, které Čína ve vesmíru vytvořila za posledních 30 let. Kromě pšenice čínští vědci vytvořili vesmírně vyšlechtěnou rýži, kukuřici, sóju, vojtěšku, sezam, bavlnu, melouny, rajčata, papriku a další druhy zeleniny.

Tento přístup vychází ze stejných principů jako jaderná mutageneze, která se používá od konce 20. let 20. století. Jaderná mutageneze urychluje přirozeně probíhající mutační procesy v DNA živých organismů tím, že je vystavuje záření.

Zatímco jaderná mutageneze využívá gama záření, rentgenové záření a iontové paprsky z pozemských zdrojů, vesmírná mutageneze se spoléhá na kosmické záření, které obklopuje Zemi. Živé organismy na planetě chrání před tímto zářením magnetické pole a hustá atmosféra.

Čína vnímá snahu o zlepšení genetického fondu svých zemědělských plodin za nutnost. Podle Lioua a jeho týmu je nutné, aby svět navýšil produkci životně důležitých obilovin o 70 procent. Jinak může nastat problém s uživením dalších dvou miliard lidí, kteří mají podle odhadů na planetě žít okolo roku 2050. Největšímu riziku nedostatku potravin je vystavena rostoucí populace v asijsko-pacifickém regionu.

Podle MAAE jen Čína díky jaderné a kosmické mutagenezi vyvinula a zavedla více než 800 nových odrůd, které oproti původním plodinám zlepšily všechny klíčové vlastnosti.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

Více souvisejících

Čína vesmir

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy