Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.

Výsledek zaslepené studie ivermektinu
doporučujeme

Lék ivermektin je v poslední době často zmiňovaným s ohledem na možnou léčbou koronavirového onemocnění covid-19. Referují o něm někteří politici i česká média, a často je prezentován jako zázračný lék, který dokáže nemoc porazit. Tento postoj je však zavádějící, neboť dosud chybí řádné studie, které by toto tvrzení podepřely.

Naopak část odborníků důrazně varovala před přílišným nadšením, a i sám výrobce ivermektinu na svém webu před měsícem uvedl, že není prokázaná účinnost léku v případě covidu. Své stanovisko dosud nezměnil, a jak ukazují nová data, zřejmě se ani jen tak nestane.

První kvalitní studie totiž zjistila, že mezi ivermektinem a placebem nejsou velké rozdíly. Většina dosud publikovaných závěrů přitom vycházela pouze z tvrzení lékařů nebo nekompletních studií, kterým chyběla například randomizace pacientů, porovnání s placebem, nebo nedokázaly stanovit úspěšnost léku.

Nová a zatím největší komplexní studie naopak naplňovala testovací standardy. Byla randomizovaná, zaslepená, kontrolovaná placebem a zahrnovala více než 400 pacientů, z nichž dvěma stům vědci podali ivermektin a stejnému počtu lidí placebo. Mezi testovanými jedinci převládali ženy a průměrný věk pacientů byl 37 let.

Všichni testovaní měli mírné příznaky a lék/placebo užívali po dobu pěti dní. Výsledky ukázaly, že zatímco ve skupině s placebem se plně uzdravilo 156 lidí, ze skupiny lidí užívajících ivermektin se vyléčilo 164 lidí. Naopak 16 lidí s ivermektinem a 13 lidí s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři lidé užívající ivermektin a pět lidí s placebem skončilo v nemocnici. Jedna osoba ze skupiny s placebem zemřela.

Výsledky ukázaly, že ačkoliv ivermektin lidem nezpůsobil zdravotní potíže, v indikovaných případech, tedy u mladých lidí s mírným průběhem nemoci, se neprokázal jeho léčebný efekt. "Zjištění nepodporují použití ivermektinu k léčbě mírného covidu-19," uvedli vědci závěrem.

Zároveň je nutné dodat, že se jednalo o studii skutečného léčiva. Jak už totiž EuroZprávy.cz informovaly dříve, řada lidí v Česku sáhla ve víře v zázračné účinky ivermektinu po léku se stejnou účinnou látkou, ale určeném pro zvířata, jehož bezpečnost nelze zaručit, neboť není určen pro léčbu lidí. 

Studie nezkoumala vše, výsledky ale mají váhu

Vědci v závěru své studie dodávají, že k pochopení účinků na další klinicky relevantní výsledky mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie. Lék tak zatím nebyl prokazatelně otestován například na pacientech s těžkým průběhem nemoci, ačkoliv se objevují tvrzení lékařů, podle nichž na tyto typy pacientů zabírá. 

Z vědeckého pohledu se však nejedná o prokazatelná data, neboť pacienti jsou často léčeni i další doplňkovou léčbou a výsledky nelze porovnat s efektem placeba, tudíž nelze určit, jestli by se daní pacienti z covidu nevyléčili i bez podání ivermektinu. Účinek léku tak nelze v těchto případech zatím potvrdit ani vyvrátit.

To potvrzuje i histolog Jaromír Šrámek, který podotýká, že negativní výsledek studie v jedné ze situací, ve kterých je ivermektin doporučován, je z praktického hlediska naprosto zásadní. "Neznamená vyloučení efektu, klinická studie nemůže ze své podstaty vyvrátit slabý klinický efekt, pouze stlačuje odhad jeho velikosti k malým hodnotám," uvedl pro EuroZprávy.cz.

"V souvislosti s tím, že už preklinické důkazy pro účinnost ivermektinu jsou chabé, je to poměrně zásadní zjištění, protože snižuje i šance, že by ivermektin mohl být klinicky účinný i v jiné indikaci," dodal. Řada lékařů a politiků se přitom vyslovila za to, aby byl ivermektin užíván i preventivně, a měl by být předepisován praktickými lékaři. Prospěšnost preventivního užívání ale zatím studie nepodpořily a mnoho českých lékařských společností naopak uvádí, že nelze podávání ivermektinu jednoznačně doporučit.

"Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19," uvedla koncem února v mezioborovém stanovisku Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Česká společnost intenzivní medicíny, Společnost infekčního lékařství, Česká pneumologická a ftizeologická společnost a Sdružení praktických lékařů.

"Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání. Americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání ivermektinu mimo kontrolované vědecké studie. Americký The National Institutes of Health ve svém stanovisku uvádí, že nemůže formulovat žádné doporučení pro nebo proti podávání ivermektinu u covidu-19 a nechává rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech," dodali lékaři.

Lék je bezpečný, tvrdí lékař. Studie to nevyvrací, ale ani nepotvrzuje

Lékař Michal Rezek z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který má s léčbou covidových pacientů s ivermektinem zkušenosti, tvrdí, že klíčovým výsledkem studie je prokázání bezpečnosti ivermektinu pro ambulantní použití, neboť nedošlo k žádnému úmrtí a neobjevily se ani nežádoucí účinky. "Nejpříznivější je, že nikdo na studijní léčbě nezemřel a přitom užívali relativně vysokou dávku, která je dnes doporučována hospitalizovaným pacientům," dodal pro Českou televizi.

To však neznamená, že žádné nežádoucí účinky lék nemá. "Zkušenosti s podáváním ivermektinu jako antiparazitika jsou takové, že závažné nežádoucí účinky mají relativně malou četnost, pesimistické odhady jsou jednotky případů na deset tisíc pacientů. Z toho důvodů studie nemohla zachytit ani případné několikanásobné zvýšení rizik. Přitom je na místě se něčeho takového obávat, protože vyšší věk, přidružené choroby a v neposlední řadě i některé běžně užívané léky riziko nežádoucích účinků zvyšují," uvedl pro EuroZprávy.cz Šrámek.

Podobně hovoří i veterinární lékařka Aneta Pierzynová z Ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "O čem se moc nemluví je, že může procházet placentou a do mléka, takže by ho neměly bez indikace užívat těhotné a kojící ženy," uvedla pro EuroZprávy.cz Pierzynová. Lék navíc není v Česku registrován, a měl by proto být podáván pacientům s obezřetností, dle některých vědců by se dokonce neměl vůbec dostat mimo studie.

"Podle mého názoru ivermektin rozhodně nepatří do rukou lékařů působících mimo řádně realizované klinické studie. Právě publikovaná studie jen podtrhuje pochyby o možném efektu. Příliš široké a nekontrolované nadšení by vedlo jen k tomu, že nebudeme doopravdy vědět ani to, zda někomu pomáhá, ani to, zda některé nemocné nepoškozuje," doplnil Šrámek.

Proč jsou v těchto situacích studie důležité se přitom ukázalo už v loňském roce, například na hydroxychlorochinu, jehož předpokládané léčebné účinky byly studiemi vyvráceny. A nešlo o jediný takový případ.

"Od začátku pandemie se už objevilo několik potenciálních léků, které se delší dobu používaly. Není špatně přemýšlet nad tím, jestli nelze známé léky použít na nové nemoci, aby k tomu ale mohlo dojít, je potřeba provést klinické studie. Ty mají zjistit, jestli léky opravdu fungují, nebo jde jen o dojem," uvedla už dříve pro EuroZprávy.cz novinářka a odbornice na dezinformace ve zdravotnictví Ludmila Hamplová.

Podle Šrámka může navíc přístup k ivermektinu poškodit i pohled, kterým veřejnost nahlíží na hledání nových postupů v medicíně. "Pokud se náhodou ukáže, že ivermektin je klinicky účinný, půjde o příklad toho, že se vyplácí být za "hrdinu". Poté však hrozí, že to budou laici a dokonce i někteří odborníci považovat za normu a vyžadovat stejný postup i tam, kde budou absolutní rizika výrazně horší než u ivermektinu," obává se.

Pokud ale bude naopak s přibývajícími většími studiemi narůstat předpoklad, že ivermektin klinicky účinný není, vznikne podle vědce živná půda pro konspirační teorie. "Špatná práce s výsledky klinických studií, kterou už teď předvádění někteří propagátoři ivermektinu, tuto půdu výrazně nakypří. V takovém prostředí bude poptávka po ilegálním ivermektinu a spolu s tím lze očekávat i rizika spojená se všemi léky z černého trhu," doplnil Šrámek.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Dlouhodobé následky mají nízké desítky procent nakažených, uvedli vědci

13.06.2021 19:30 Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 mají podle vědců z iniciativy Sníh nízké desítky procent…

Vědci vycvičili fretky, aby ucítily virus ptačí chřipky v trusu

12.06.2021 18:25 Očichávat trus by se zřejmě nedostalo na ničí seznam způsobů, jak zachraňovat životy. Ale pokud…

Virus závodí s vakcínami, míní statistici. Výhled považují za velmi nejistý

05.06.2021 08:54 NÁZOR - Koronavirus nyní závodí s vakcínami a o vítězi je čím dál méně jasno. S tímto varováním…

Po prodělání covidu-19 je riziko opětovné nákazy deset měsíců nižší

04.06.2021 08:06 Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama