Kombinace první dávky očkování proti koronaviru od společnosti AstraZeneca s druhou dávkou preparátů založených na technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) firem Pfizer/BioNTech a Moderna poskytuje "dobrou ochranu". Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na studii dánského Státního sérologického institutu (SSI).
Dánsko vyloučilo v dubnu vakcínu Astrazeneca ze svého očkovacího programu kvůli zprávám o vzácných, ale potenciálně nebezpečných krevních sraženinách. Později přestalo ze stejného důvodu očkovat i jednodávkovou vakcínou americké firmy Johnson & Johnson. Obě očkovací látky jsou vyráběny s pomocí podobné technologie.
Přes 144.000 Dánů dostalo první dávku AstraZeneky. Následně jim byla podána druhá dávka proticovidové vakcíny od firem Pfizer/BioNTech či Moderna. K podobnému řešení jako Dánsko přistoupilo i Švédsko, Německo a Francie.
"Studie ukázala, že 14 dní po kombinovaném očkovacím programu kleslo riziko nákazy virem SARS-CoV-2 o 88 procent v porovnání s nenaočkovanými jedinci," uvedl SSI. Podle úřadu je účinnost kombinovaných vakcín vysoká. Z jiné studie SSI vyplynulo, že dva týdny po podání druhé dávky Pfizer a BioNTech klesá riziko nákazy o 90 procent.
Výzkum byl provedený mezi únorem a červnem, kdy v zemi dominovala mutace alfa, poprvé objevená v Británii. Studie neuvádí, zda má kombinace vakcín stejně vysokou účinnost i proti nakažlivější mutaci delta, která je nyní v Dánsku převažující variantou.
Autoři studie rovněž neuvedli, zda kombinace vakcín snižuje riziko hospitalizace nebo úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Nikdo z jedinců, kteří obdrželi dvě dávky vakcín od jiných výrobců, nevyžadoval nemocniční léčbu nebo na nemoc covid-19 nezemřel.
V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, úřady registrovaly 318.805 potvrzených případů koronaviru a 2551 úmrtí. Alespoň jednu dávku obdrželo 72 procent Dánů, plně naočkovaných je 55 procent.
Související

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování

Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
před 2 hodinami

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 3 hodinami

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 3 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 4 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 5 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 5 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 6 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 6 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 7 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 8 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 9 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 9 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 10 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 11 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 11 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 12 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 12 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 13 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 13 hodinami
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek