Koronavirus zabije podstatně méně lidí, než se uvádělo. Smrtnost není ani procento

Počet úmrtí způsobených koronavirem SARS-CoV-2 je podstatně nižší, než se uváděla. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém magazínu The Lancet Infectious Diseases, která uvedla, že míra smrtnosti, tedy počtu nakažených, kteří podlehli nemoci COVID-19, není ani jedno procento.

Údaje o tom, kolik lidí koroanvirus skutečně připraví o život, že od rozšíření nemoci liší. Nejprve se uváděla hodnota kolem dvou procent, ta následně stoupla na tři a poté se ustálila na ještě vyšších číslech. 

Podle poslední studie, na kterou upozornila televize CNN, ale zemře "pouze" 0,66 % infikovaných lidí. Podle vědců je totiž třeba počítat s tím, že existuje řada lidí, kteří jsou nakaženi, ale nejeví příznaky, nebo jsou tak mírné, že si je s koronavirem nespojí. 

Už začátkem března Anthony Fauci, ředitel amerického Národního institutu alergických a infekčních nemocí, uvedl, že "pokud počítáte jen matematiku, tak matematicky jsou to asi 2 %." Dodal ale, že počet lidí by mohl klesnout, pokud dojde k započítání asymptomatických případů.

Je to proto, že smrtnost či úmrtnost obvykle započítává pouze hlášené případy, které bývají závažnější, a proto jsou na ně upozorněni zdravotničtí pracovníci. Asymptomatické nebo mírné případy se tak nemusí vždy a v každé zemi počítat. Vědci se proto pokusili odhadnout skutečnou míru smrtnosti, tedy nepočítali pouze každého nahlášeného infikovaného, ale všechny potenciálně nakažené.

Podle dřívějších statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) podlehnou pandemii koronaviru 3,4 % nakažených lidí, v Itálii je toto číslo podstatně větší. V řeči čísel ale vnáší do současné situace úplně jiné světlo například srovnání s Jižní Koreou.

I Jižní Korea je jednou z nejvíce zasažených zemí na světě. Počet nakažených se postupně přibližuje deseti tisícům, počet mrtvých je ale překvapivě naprosto minimální. Nemoci zde podlehlo méně než jedno procento nakažených.

Podle televize CNN je situace v Itálii 10x horší než v Jižní Koreji. Proč ale Korea zvládá nemoc podstatně lépe než Itálie? A proč je Itálie z evropských zemí nejvíce zasaženou? 

Pro odpovědi musíme sáhnout několik let nazpátek. Konkrétně do roku 2015, ze kterého pochází souhrnná zpráva Organizace spojených národů (OSN). Ta uvádí, že Itálie je z hlediska věkového rozložení obyvatel druhou nejstarší zemí na světě. První je Japonsko, tudíž Itálie vede v Evropě prim.

Zhruba 28 procent Italů jsou starší 60 let, takto vysoký počet seniorů nemá žádná jiná evropská země. Jižní Korea má méně než 19 procent lidí v tomto věku. A není tajemstvím, že koronavirus postihuje nejvíce seniory. Ostatně průměrný věk nakažených v Itálii je 64 let.

Koronavirus zdaleka není nejhorší

Ačkoliv se koronavirus rychle šíří napříč Asií i Evropou, nepatří ani zdaleka mezi nejsmrtelnější nemoci, jaké známe. Navzdory všeobecnému rozšíření se k nim ale neřadí ani rakovina nebo virus HIV.

Za ty nejsmrtelnější choroby lékaři mnohdy považují takzvané Transmisivní spongiformní encefalopatie. Jde o neurodegenerativní neléčitelná onemocnění způsobená nahromaděním tzv. prionu v mozkové tkáni. Mezi tato onemocnění patří například Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo  Gertsmanův-Strausslerův-Schenkerův syndrom, jejichž úmrtnost je 100 %. Vždy tedy skončí smrtí jedince.

Řada dalších chorob, které by bez včasné léčby skončily vždy smrtelně, se týká především oblastí Afriky či Asie. Mezi ně patří například spavá nemoc nebo černá horečka, které lze dnes léčit. Nemoc, kterou naopak vyléčit nelze, a objevit se může i v České republice, je vzteklina.

Pojem vzteklina je všeobecně známý, stejně jako její příznaky. Už méně se ale ví, že nemoc je neléčitelná a v 99 % případů končí smrtí jedince. Jedinou možností jak ji podchytit je včasné očkování. V opačném případě se prakticky není šance uzdravit. Na světě se to zatím povedlo pouze několika lidem, zatímco desítky tisíc dalších na vzteklinu každoročně umírají. 

Zhruba v polovině případů je smrtelná sepse nebo ebola, starosti vědcům a lékařům ale dělá i virus HIV, který sám o sobě smrtelný není, oslabuje ale organismus natolik, že pacienty na životě ohrožuje i chřipka. Vyvolává navíc onemocnění AIDS. Přesto se úmrtnost díky lékům podařilo snížit za poslední roky až o 85 %.

Covid-19 se svou úmrtností ale spíše blíží takovým nemocem jako černý kašel nebo spalničky, na které ale existuje očkování a léky. V opačném případě bychom hovořili o úmrtnosti kolem 1 až 3 procent.

Často se mylně uvádí, že koronavirus Covid-19 má podobnou úmrtnost jako španělská chřipka, tedy zhruba 3 až 5 %. Ve skutečnosti zde ale často dochází k zaměňování pojmů mortalita a letalita, tedy smrtnost a úmrtnost. 

Španělská chřipka si vyžádala život 3 až 5 % celkové populace, její úmrtnost ale byla v rámci počtu nakažených mnohonásobně vyšší, než Covid-19. Šlo zhruba o 20 %. V tuto chvíli tak lze koronavirus přirovnat spíše k obyčejné chřipce než k té španělské, jejíž smrtnost je zhruba 0,1 %.

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 27 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 2 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

Mladík se v Praze tragicky zřítil z mostní konstrukce. Případ řeší policie

Tragédie se v sobotu večer stala na Trojském mostě pro automobilovou a tramvajovou dopravu v Praze 7. Mladík se tam ze zatím nezjištěných důvodů zřítil z mostní konstrukce na koleje. Vážným zraněním na místě podlehl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy