Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
před 4 hodinami
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
před 5 hodinami
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
před 6 hodinami
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
před 7 hodinami
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
před 9 hodinami
Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví
před 9 hodinami
V jednom z pražských domů našli hasiči rtuť, kyanid a radioaktivní thorium
před 10 hodinami
Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka
před 11 hodinami
Přibyl přijal funkci arcibiskupa. Mezi hosty nechyběl prezident a politici
před 13 hodinami
Trump poslal k Íránu třetí letadlovou loď
před 14 hodinami
Trump poslal Witkoffa a Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání s Íránem
před 15 hodinami
Snad král Karel III. dokáže dětinského Trumpa přesvědčit, doufá veterán falklandské války
před 16 hodinami
Počasí se nakonec ochladí jen nepatrně, potvrzuje předpověď
včera
Obchody se připravují na květnové svátky. Zákon je opět omezí
včera
Bořil zná trest za výstup vůči sudímu. Slavii po zbytek sezóny nepomůže
včera
Václav Moravec si bude sám šéfovat. Po konci v ČT si založil firmu
včera
Českem se šíří další vlna podvodných esemesek, upozornila policie
včera
Trump uzemnil prince Harryho, snažil se radit Američanům
včera
Velké pátrání na Zlínsku bylo úspěšné. Pohřešovaný mladík je v pořádku
včera
Wolverhampton má jistý sestup z Premier League. Zůstane Krejčí, nebo ho zlanaří PSG?
Zatímco na špici tabulky anglické Premier League zdaleka není šest kol před koncem sezóny nic jasného, ve spodku je už alespoň o jednom o sestupujícím rozhodlo. Je jím dlouhodobě skomírající Wolverhamtpon, o čemž rozhodla nejen jeho prohra 0:3 s Leedsem, ale i pondělní bezbranková remíza West Hamu s Crystal Palace. Zůstane tak beznadějně poslední a nic se na tom nezmění. Tuto zprávu dost možná nepřivítalo příliš mnoho českých fanoušků, jelikož právě za Wolverhampton nastupuje kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí.
Zdroj: David Holub