Konec záhady? Vědci objevili část stroje slavné letkyně Earhartové

Organizace TIGHAR, která se zabývá záchranou historických letounů, tvrdí, že odborníci s "vysokým stupněm jistoty vůbec poprvé identifikovali" nalezenou část jejího letadla.Oním fragmentem, který byl nalezen na kiribatském atolu Nikumaroro, je hliníkový plát. Ten je prý totožný s tím, který byl v červnu 1937 na její stroj Lockheed L-10E Electra nainstalován na místo navigačního okénka v zadní části trupu.

Je dcerou Edwina a Amy Earhartových. Narodila se v domě svých prarodičů v kansaském městě Atchison. Jejím dědečkem z matčiny strany byl Alfred Otis. V letadle poprvé seděla v roce 1920. O rok později absolvovala lekce létání a koupila si vlastní letadlo, dvouplošník Kinner Airster. V roce 1922 vytvořila neoficiální rekord: jako první žena letěla ve výšce přibližně 4 250 metrů. V roce 1923 obdržela jako šestnáctá žena pilotní licenci od Mezinárodní letecké federace (FAI).

17. června 1928 jako první žena přeletěla v letadle Fokker F.VIIb/3m Atlantik (z Trepassey Harbor v Newfoundlandu do Burry Port ve Walesu) ovšem jen jako spolucestující. V roce 1930 překonala další rekord: jako první žena letěla rychlostí asi 290 kilometrů v hodině.

20.–21. května 1932 znovu přeletěla Atlantský oceán. Tentokrát letěla sama v jednomotorovém letounu Lockheed Vega a stala se tak první ženou, která uskutečnila sólový přelet Atlantiku.

V roce 1936 začala plánovat svůj let okolo světa. Po prvním neúspěšném pokusu podruhé vzlétla s navigátorem Fredem Noonanem na stroji upraveném pro dálkové lety s doletem až 4000km Lockheed L-10E Electra 1. června 1937 z Miami. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazili 29. června do Lae na Nové Guinei. Měli za sebou 35 tisíc kilometrů cesty a zůstávalo jim ještě posledních 11 tisíc. 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu. Asi po 1 300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo „zmizelo". V roce 2010 byly objeveny fragmenty kostí a další artefakty, které mohly patřit Amelii Earhartové a jejímu navigátorovi, na atolu Nikumaroro, který je součástí souostroví Kiribati. Podle objevů je pravděpodobné, že trosečníci zde žili několik týdnů až měsíců, než zemřeli, pravděpodobně na dehydrataci (na ostrově není zdroj pitné vody).

Příběh byl zachycen v americkém filmu Poslední let (Amelia Earhart: The Final Flight) z roku 1994.