Americká armáda nedokáže vzdorovat Severní Koreji, IS i Rusku, varují experti

Server v komentáři připomíná, že Spojené státy se dnes potýkají s rostoucím počtem hrozeb pro národní bezpečnosti z celého světa, ať už jde o Severní Koreu, Islámský stát nebo Rusko. „Odradit je a bojovat proti těmto hrozbám vyžaduje silné pozemní bojové síly, a je odpovědnost administrativy Donalda Trumpa a Kongres, aby adekvátně posilovaly bojeschopnost armády," píše server.

Index vojenské síly pravidelně zveřejňovaný organizací Heritage Foundation za rok 2017 uvádí, že „americká armáda je americká hlavní složka pro pozemní válku“, jejíž „hlavní hodnotou pro národ je její schopnost porazit a zničit nepřátelské pozemní síly v boji". Mnoho lidí podle serveru doufalo, že nedávné války v Iráku a Afghánistánu budou poslední takové velké závazky, které by vyžadovaly nanejvýš 100 tisíc příslušníků pozemních sil, a že armáda nebude muset v budoucnu být tak velká.

Nicméně bývalý ministr obrany Robert Gates připomněl: „Za 40 let od Vietnamu máme dokonalý záznam o predikci toho, kde budeme používat vojenskou sílu. Nikdy jsme neměli pravdu.“ Server také cituje spisovatele Lva Trockého, který uvedl, že „státy možná nebudou mít zájem o válku, ale válka bude mít zájem o ně“. Tím naznačuje, že země často nemají luxus volby, když čelí tváří v tvář válce.

Široká škála vojenských odborníků se shoduje, že americká armáda je příliš malá. Vysloužilý americký armádní generál Barry McCaffrey argumentuje, že armáda má „hrubý nedostatek lidí.“ Řekl také, že i přes rostoucí uznání faktu, že Rusko je strategická hrozba, mají USA „nedostatečnou pozemní bojovou sílu v Evropě.“

Od konce studené války americká armáda neustále snižuje početní stavy a uzavírá základny v Evropě. Tento trend ztíží snahu o přestavbu sil, píše The Daily Signal. Někteří pak tvrdí, že zmenšování sil může být vyrovnáno pokroky ve vojenské technice. Tohoto kompromisu mezi kapacitou a schopností už bylo dosaženo v jiných vojenských službách, připomíná server.

Ale Dan Gouré z Lexington Institute tvrdí, že takový kompromis v Evropě by měl „katastrofální následky pro armádu i národní bezpečnost". Podle Gourého by armáda neměla snižovat počet vojáků, aby mohla zaplatit za budoucí high-tech zbraňové systémy, protože obojí - tedy dostatečná kapacita i modernizace - jsou velmi důležité pro udržení bojeschopnosti do budoucna.

Armáda měla k roku 2017 476 tisíc vojáků v aktivní službě. Velitel pozemních sil generál  generál Mark Milley říká, že armáda působí ve stavu „vysokého vojenské nebezpečí“ kvůli tomuto nedostatečnému počtu vojáků. Obamova administrativa plánovala mít v roce 2017 980,000 příslušníků armády, mělo se jednat o kombinaci vojáků v aktivní službě a rezerv. Aby bylo možné pokračovat v současném trendu, kdy jsou americké pozemní síly schopné odrazovat nebo porazit dnešní různé hrozby, potřebuje armáda růst, varuje server.

Trumpova administrativa navrhla v průběhu několika let zvýšit počet vojáků ze 476 tisíc na 540 tisíc. To odpovídá odhadům organizace Heritage Foundation, která analyzovala historii velkých válečných konfliktů a podle které armáda musí mít nejméně 500 tisíc vojáků v 50 bojových brigádách. Organizace také nedávno uvedla, že armáda potřebuje alespoň 488 tisíc aktivních vojáků.

„Zatímco odborníci se nemohou shodnou na konkrétních číslech ohledně vhodné velikosti armády, málokdo se domnívá, že je v současné době dost velká. Vzhledem k omezení rozpočtu vojáků v posledních letech kapacita, připravenost a modernizace armády oslabily. Kongres může potvrdit svou povinnost a částečně zajistit společnou obranu tím, že poskytne prostředky nezbytné k zahájení přestavby velikosti americké armády,“ dodává server.