Konec velkého spojence? Amerika jako supervelmoc končí

Komentář Petra Šulky – Většina diplomatů tvrdí, že při své práci zažila již téměř vše ale to, co prezident Donald Trump předvádí s americkou zahraniční politikou je i pro nejzkušenější z nich dosud něco nevídaného. Spojené státy vypovídají jednu smlouvu za druhou a nikdo si není jistý jaké bude jejich chování. Evropany především znepokojuje budoucnost NATO.

Začalo to loni odchodem USA z UNESCO. Podle amerických diplomatů je organizace nevyvážená a zpolitizovaná. To je samozřejmě pravda. Jen zapomínají dodat kdo začal s politizací této dozajista užitečné světové organizace. Byly to právě Spojené státy ve Studené válce, které tuto organizaci často zneužívaly jako kolbiště se Sověty, a mnohé památky se například nedostaly na seznam světového dědictví jen proto, že byly na špatné straně Železné opony. Nyní, když v UNESCU převládly státy USA, a především Izraeli, značně nepřátelské, místo, aby se jako jedna z mocností, pokusila situaci změnit, jim svým odchodem nechávají volné pole působnosti.

Podobně kuriózní je i odchod USA z Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) letos v červnu. Nikki Haleyová, bývalá velvyslankyně USA u OSN, ji vysvětlila velmi svérázně. Podle ní odcházejí z rady proto, že žádná jiná země "neměla odvahu se přidat k našemu boji" za přeměnu tohoto "pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům". Rada má skutečně zajímavé složení vedle Číny v ní zasedají i takový lidskoprávní giganti jako Kuba, Venezuela nebo Kongo. Američané cudně mlčí, že s jejich popudu a s jejich podporou byl do Rady zvolen i Afghánistán, Irák a skutečná humanitární perla – Saúdská Arábie! Mlčí i o tom, že Rada vznikla v roce 2006 z popudu USA a měla působit jako bič na tyto státy.

Na řadu přišly i hospodářské organizace. V první řadě to byla NAFTA. Ta zajišťovala volný pohyb zboží po Severní Americe. Pro USA nebyla podle Trumpa výhodná, a tak z ní letos odešel. Dalším cílem v hledáčku amerického prezidenta je Světová poštovní unie, jedna z nejstarších obchodních organizací na světě, a dokonce Světová obchodní organizace. Paradoxním faktem je, že tato organizace je dítětem USA a doslova ji jako jeden z výsledků 2. světové války vydupaly ze země. Nyní je podle prezidenta Trumpa čas ji dát vale.  

Pro současný světový systém je daleko horší odcházení z vojenských a mezinárodně politických smluv. Jasné výhrůžky NATO nejsou ničím novým. Američané Evropanům vyčítají, že dostatečně nefinancují svoje armády. Magickým číslem jsou pro ně 2 % HDP na obranu. Pokud je nebudou plnit, bude mít Evropa smůlu. Pohrůžka je jasná. Evropany naopak pobouřilo Americké odstoupení od dohody s Íránem.

Tu léta horko těžko vyjednávali spolu s bývalou americkou administrativou a Trump ji během několika měsíců poslal k vodě. Prý vyjedná lepší. V to však Evropa nevěří, a zcela otevřeně USA obchází. Obchod s Teheránem se EU prostě vyplatí. Podobně Trump odůvodnil před nedávnem i vypovězení Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu. Vše, co prý zrušil bylo špatné, a to co vyjedná on, bude daleko lepší.  

Jaký je ovšem cíl této politiky? Ti, kteří ji nazývají nekoordinovanou a chaotickou, se mýlí. Trump vyvazuje svým tvrdým postupem Spojené státy ze světového systému, který samy vytvořily, a kterého byly garantem.  Důvod? I přes velkou míru arogance a, lidově řečeno, velkohubost je Trump realista a chápe věc, kterou mnozí američtí, ale i evropští politici nechápou. Amerika slábne a zbytek světa sílí. Čína, Rusko ale i Indie nebo Brazílie už odmítají hrát podle amerických not. Amerika už nemůže garantovat bezpečí svým spojencům ani řešit více krizí najednou.

Poslední dobou mnozí američtí odborníci zpochybňují i NATO a jeho hodnotu jako spojenců. Otázky, které si mnozí kladou, jsou pro Evropany znepokojující. Je Amerika skutečně ochotna obětovat vše kvůli zemím jako je Litva, Lotyšsko nebo Černá Hora, které nemají dohromady ani populaci New Yorku? Jakou hodnotu má jako spojenec posledně jmenovaná země, která má armádu o síle 2000 vojáků?  Spojenecké závazky jsou čím dál více ze strany Američanů zpochybňovány.

 USA v systému, který vytvořil odmítají hrát člena se stejnými právy a povinnostmi jako ostatní. Chtějí být VIP a mít zvláštní vedoucí postavení. Pokud tomu tak není, USA raději tento systém zapudí a opustí. To je první fáze Trumpova plánu. Je velmi jednoduchá. Nyní je před ním ovšem druhá fáze, která je daleko složitější a může pro USA skončit naprostou katastrofou: Make America Great Again. Rozbořením světového systému založeném na USA chce totiž americký prezident vytvořit nový systém, který bude znovu založen na Americe.

Předpokládá, že pokud USA, jako vůdčí velmoc odněkud odejdou celý se zhroutí. Brzy by se měl začít střídat ve Washingtonu s poníženými žádostmi o návrat do těchto organizací a obnovení těchto smluv za pro USA daleko lepších podmínek střídat jeden diplomat a politik za druhým. A v tom může být obrovský zádrhel. Co když už jednoduše nebude svět Ameriku jako lídra a prostředníka potřebovat? Co když se vyvine nový systém, ve kterém už USA nebudou hrát žádnou roli? Dění kolem zavedení cel a intenzivní spolupráce Číny a EU a EU a Íránu tomu napovídají.

Trumpova politika je riskantní. Místo aby se pro USA snažily získat ve světě, ve kterém již nehrají prim, co nejstabilnější pozici a upravit vztah s mocnostmi, které Spojeným státům šlapou na paty, tak provádí přesný opak. Urychlují destrukci starého systému a nový nemají ani v náznaku vymyšlený. Již nyní je jasné, že se Washingtonu ani zdaleka jeho pozice nepodaří obnovit. Navíc riskuje, že v novém světovém řádu se může ocitnout zcela mimo a ztratit veškeré mocenské páky. To, zda plány prezidenta Trumpa vyjdou ukáží nejbližší měsíce. Již dnes je však jasné, že Spojené státy jako jediná světová supervelmoc, skončily.  Budoucnost patří hře více mocností.

Související

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.
Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) NATO EU (Evropská unie) Írán

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy