Konec velkého spojence? Amerika jako supervelmoc končí

Komentář Petra Šulky – Většina diplomatů tvrdí, že při své práci zažila již téměř vše ale to, co prezident Donald Trump předvádí s americkou zahraniční politikou je i pro nejzkušenější z nich dosud něco nevídaného. Spojené státy vypovídají jednu smlouvu za druhou a nikdo si není jistý jaké bude jejich chování. Evropany především znepokojuje budoucnost NATO.

Začalo to loni odchodem USA z UNESCO. Podle amerických diplomatů je organizace nevyvážená a zpolitizovaná. To je samozřejmě pravda. Jen zapomínají dodat kdo začal s politizací této dozajista užitečné světové organizace. Byly to právě Spojené státy ve Studené válce, které tuto organizaci často zneužívaly jako kolbiště se Sověty, a mnohé památky se například nedostaly na seznam světového dědictví jen proto, že byly na špatné straně Železné opony. Nyní, když v UNESCU převládly státy USA, a především Izraeli, značně nepřátelské, místo, aby se jako jedna z mocností, pokusila situaci změnit, jim svým odchodem nechávají volné pole působnosti.

Podobně kuriózní je i odchod USA z Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) letos v červnu. Nikki Haleyová, bývalá velvyslankyně USA u OSN, ji vysvětlila velmi svérázně. Podle ní odcházejí z rady proto, že žádná jiná země "neměla odvahu se přidat k našemu boji" za přeměnu tohoto "pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům". Rada má skutečně zajímavé složení vedle Číny v ní zasedají i takový lidskoprávní giganti jako Kuba, Venezuela nebo Kongo. Američané cudně mlčí, že s jejich popudu a s jejich podporou byl do Rady zvolen i Afghánistán, Irák a skutečná humanitární perla – Saúdská Arábie! Mlčí i o tom, že Rada vznikla v roce 2006 z popudu USA a měla působit jako bič na tyto státy.

Na řadu přišly i hospodářské organizace. V první řadě to byla NAFTA. Ta zajišťovala volný pohyb zboží po Severní Americe. Pro USA nebyla podle Trumpa výhodná, a tak z ní letos odešel. Dalším cílem v hledáčku amerického prezidenta je Světová poštovní unie, jedna z nejstarších obchodních organizací na světě, a dokonce Světová obchodní organizace. Paradoxním faktem je, že tato organizace je dítětem USA a doslova ji jako jeden z výsledků 2. světové války vydupaly ze země. Nyní je podle prezidenta Trumpa čas ji dát vale.  

Pro současný světový systém je daleko horší odcházení z vojenských a mezinárodně politických smluv. Jasné výhrůžky NATO nejsou ničím novým. Američané Evropanům vyčítají, že dostatečně nefinancují svoje armády. Magickým číslem jsou pro ně 2 % HDP na obranu. Pokud je nebudou plnit, bude mít Evropa smůlu. Pohrůžka je jasná. Evropany naopak pobouřilo Americké odstoupení od dohody s Íránem.

Tu léta horko těžko vyjednávali spolu s bývalou americkou administrativou a Trump ji během několika měsíců poslal k vodě. Prý vyjedná lepší. V to však Evropa nevěří, a zcela otevřeně USA obchází. Obchod s Teheránem se EU prostě vyplatí. Podobně Trump odůvodnil před nedávnem i vypovězení Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu. Vše, co prý zrušil bylo špatné, a to co vyjedná on, bude daleko lepší.  

Jaký je ovšem cíl této politiky? Ti, kteří ji nazývají nekoordinovanou a chaotickou, se mýlí. Trump vyvazuje svým tvrdým postupem Spojené státy ze světového systému, který samy vytvořily, a kterého byly garantem.  Důvod? I přes velkou míru arogance a, lidově řečeno, velkohubost je Trump realista a chápe věc, kterou mnozí američtí, ale i evropští politici nechápou. Amerika slábne a zbytek světa sílí. Čína, Rusko ale i Indie nebo Brazílie už odmítají hrát podle amerických not. Amerika už nemůže garantovat bezpečí svým spojencům ani řešit více krizí najednou.

Poslední dobou mnozí američtí odborníci zpochybňují i NATO a jeho hodnotu jako spojenců. Otázky, které si mnozí kladou, jsou pro Evropany znepokojující. Je Amerika skutečně ochotna obětovat vše kvůli zemím jako je Litva, Lotyšsko nebo Černá Hora, které nemají dohromady ani populaci New Yorku? Jakou hodnotu má jako spojenec posledně jmenovaná země, která má armádu o síle 2000 vojáků?  Spojenecké závazky jsou čím dál více ze strany Američanů zpochybňovány.

 USA v systému, který vytvořil odmítají hrát člena se stejnými právy a povinnostmi jako ostatní. Chtějí být VIP a mít zvláštní vedoucí postavení. Pokud tomu tak není, USA raději tento systém zapudí a opustí. To je první fáze Trumpova plánu. Je velmi jednoduchá. Nyní je před ním ovšem druhá fáze, která je daleko složitější a může pro USA skončit naprostou katastrofou: Make America Great Again. Rozbořením světového systému založeném na USA chce totiž americký prezident vytvořit nový systém, který bude znovu založen na Americe.

Předpokládá, že pokud USA, jako vůdčí velmoc odněkud odejdou celý se zhroutí. Brzy by se měl začít střídat ve Washingtonu s poníženými žádostmi o návrat do těchto organizací a obnovení těchto smluv za pro USA daleko lepších podmínek střídat jeden diplomat a politik za druhým. A v tom může být obrovský zádrhel. Co když už jednoduše nebude svět Ameriku jako lídra a prostředníka potřebovat? Co když se vyvine nový systém, ve kterém už USA nebudou hrát žádnou roli? Dění kolem zavedení cel a intenzivní spolupráce Číny a EU a EU a Íránu tomu napovídají.

Trumpova politika je riskantní. Místo aby se pro USA snažily získat ve světě, ve kterém již nehrají prim, co nejstabilnější pozici a upravit vztah s mocnostmi, které Spojeným státům šlapou na paty, tak provádí přesný opak. Urychlují destrukci starého systému a nový nemají ani v náznaku vymyšlený. Již nyní je jasné, že se Washingtonu ani zdaleka jeho pozice nepodaří obnovit. Navíc riskuje, že v novém světovém řádu se může ocitnout zcela mimo a ztratit veškeré mocenské páky. To, zda plány prezidenta Trumpa vyjdou ukáží nejbližší měsíce. Již dnes je však jasné, že Spojené státy jako jediná světová supervelmoc, skončily.  Budoucnost patří hře více mocností.

Související

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.
Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) NATO EU (Evropská unie) Írán

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy