Vojenská síla především? Potřebujeme nový přístup, zní z USA

Enormní vojenské rozpočty

Pokud američtí zákonodárci nepodstoupí složitý legislativní proces a do konce fiskálního roku, který připadá na 30. září, nedosáhnou zvratu, budou odepřeny peníze určené například na boj s ebolou, posilování stability v Africe či boj s extremismem pomocí zlepšování pracovním nabídek pro mladé v křehkých státech, jako je Jordánsko, vysvětluje renomovaný deník.

Americký prezident Donald Trump také ořezal diplomatický sbor a pokud ho Kongres nezastaví, prostředky ministerstva zahraničí Spojených států klesnou o 30 %, kritizuje editorial. Deklaruje, že se dále zhoršuje trend nastolený posledními prezidenty z obou stran, tedy spoléhat při prosazování amerických zájmů na vojenskou sílu.

Výdaje na armádu tvoří více než polovinu diskrečních federálních prostředků a dle odhadů Brown University stále válka s terorismem po útocích z 11. září 2001 USA 5,9 bilionů dolarů, uvádí prestižní server. Doplňuje, že toto přispívá k rostoucímu státnímu dluhu, s nímž se budou muset vypořádat budoucí generace.

"Avšak v obavě z nevlasteneckého onálepkování i ti zákonodárci, kteří zpochybňují výdaje Pentagonu, zpravidla nakonec podpoří enormní rozpočty," pokračuje New York Times. Připomíná, že během letošní debaty o rozpočtu v Kongresu demokraté prosazovali navýšení vojenských výdajů ze 716 miliard dolarů na 733 miliard, zatímco republikáni požadovali zvýšení na 750 miliard.

Výsledkem je dohoda na 738 miliardách, což se blíží rekordní sumě, navíc za situace, kdy již před tímto navýšením utrácely Spojené státy ve vojenské oblasti více než sedm dalších zemí, které je v tomto žebříčku následují, nastiňuje newyorský deník. Podotýká, že prostředky určené pro ministerstvo zahraničí a přidružené úřady přitom činily jen 56 miliard dolarů a Bílý dům je i tak dále ořezal o 4 miliardy.

V armádních kantýnách tak pracuje více lidí, než mají Spojené státy diplomatů, připomíná editorial. Deklaruje, že americká zahraniční politiku již dlouho čeká na obnovení rovnováhy, která omezila vojenské angažmá ve více než stovce zemí a oživila mnohovrstevnatější přístup, který by posiloval bezpečnost ve světě skrze upevňování demokracie.

Nový konsensus      

Renomovaný server odkazuje na profesora Jamese Goldgeiera z American University, který soudí, že existuje potenciál pro nalezení nového nadstranického konsensu o poměru mezi progresivními a konzervativními prvky americké zahraniční politiky, jelikož mezi oběma tábory sílí přesvědčení, že USA by měly vést méně vojenských intervencí s ohledem na předchozí selhání v Iráku, Afghánistánu či Libyi.    

Bývalý představitel Pentagonu Dov Zakheim zase nedávno zkritizoval "čistě výměnnou" zahraniční politiku Donalda Trumpa s tvrzením, že i konzervativní "střední cesta" by umožnila Spojeným státům zůstat ve světě aktivní a vyvarovat se izolacionismu či intervencionalismu, poukazuje New York Times.

"Existují alternativy vůči dnešní protiteroristické strategii a debata o nich by nebyla útokem na armádu. Je zcela legitimní prostudovat, zda je armáda vybavená tak, aby čelila dnešním výzvám, aniž by byl (člověk) obviňován, že se chce stáhnout ze světa či zahájit umělé rozpočtové škrty," cituje vlivný deník Loren DeJonge Schulmanovou, zástupkyni ředitele think tanku Center for a New American Security.

Trump, který je zastáncem většího vojenského rozpočtu, mezitím preferuje závody v jaderném zbrojení než dohody o omezování těchto zbraní, poukazuje americký server. Dodává, že prezident také prosazuje posílení prodeje amerických zbraní a snaží se snižovat význam organizací jako OSN a Světová banka, které sice potřebují reformu, ale přesto pomáhají mírnit spory a usměrňovat mezinárodní vztahy.

Spojené státy potřebují silnou obranu, ale také musejí přijít s bezpečnostní strategií, která nespočívá pouze na neomezených, často přebujelých vojenských výdajích - Pentagon v při prvním auditu v loňském roce propadl - a volání po zdrženlivosti při nasazování vojáků v zahraničí, nabádá New York Times. Doporučuje, aby taková strategie více investovala do diplomacie, ekonomické spravedlnosti, volného a férového obchodu a zvratu klimatické změny.

Takové přehodnocení získává na popularitě mezi některými kandidáty Demokratické strany na prezidenta a senátoři Elizabeth Warrenová či Bernie Sanders volají po ukončení nekonečných amerických válek, přičemž Warrenová navrhuje výrazné posílení agentur Foreign Service a Peace Corps nebo otevření nových úřadů v místech, kde je přítomnost Spojených států poddimenzovaná, uvádí vlivný server. Takový návrh označuje za uváženíhodný.

Demokrat Pete Buttigieg, armádní veterán, zase odmítá armádní mise s nejasně definovanými cíly, zatímco jeho stranický kolega Joe Biden tvrdí, že vojenská síla by měla být  posledním prostředkem, nikoliv primární volbou USA a nasazována by měla být pouze k obraně životních zájmů, při jasně stanovených a dosažitelných cílech a informovanosti americké veřejnosti, připomíná newyorský deník. Nevidí důvod, proč by takové myšlenky nemohly najít podporu napříč politickým spektrem.