Americký debakl na Blízkém východě. Profesor nešetří tvrdou kritikou

NÁZOR - Donald Trump poprvé upoutal pozornost americké veřejnosti v roce 1987, kdy vydal bestseller "Umění odhody", připomíná bezpečnostní analytik Peter Bergen v komentáři pro server CNN. Profesor z Arizonské státní univerzity dodává, že Trump coby vrchní velitel amerických ozbrojených sil nyní vyniká spíše v umění vytvářet krize.

Vytrvale nekonsistentní politika

Jako názorný příklad uvádí Bergen "debakl v Turecku" a situaci, kdy turecká invaze do Sýrie, které dal Trump zelenou, vystavila americké spojence, syrské Kurdy, agresi druhé největší armádě NATO.

Stalo se tak po nedělním telefonátu mezi Trumpem a jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, ve kterém šéf Bílého domu oznámil, že ze severovýchodní Sýrie stáhne americké vojáky, poukazuje profesor. Vysvětluje, že právě jejich přítomnost v praxi bránila turecké invazi.

"Je načase, abychom se stáhli z těch absurdních nekonečných válek, často kmenových, a přivedli naše vojáky domů," cituje analytik Trumpův vzkaz na Twitteru. Dodává, že prezident následně na stejné sociální síti "přeřadil na vyšší stupeň" a pohrozil Turecku zničením jeho ekonomiky, pokud učiní něco, co bude Trump považovat za přípustné, ačkoliv Spojené státy obecně dlouhodobým spojencům z NATO takto nevyhrožují.

Trump nás již do podobné situace zavedl dříve, konstatuje Bergen. Připomíná, že šéf Bílého domu loni v prosinci náhle nařídil stažení amerických vojáků ze Sýrie, které přehodnotil poté, co mu poradci naznačili, že z takového kroku budou profitovat čtyři američtí nepřátelé - Islámský stát, Írán, Rusko a syrský diktátor Bašár Asad.

Bergen nedávno v jiném komentáři pro server CNN položil otázku, zda politika Donalda Trumpa vůči Sýrii dává smysl někomu jinému než jemu samotnému. "Skutečností ale zůstává, že Trumpova syrská politika je součástí jeho postoje k dalším klíčovým národně-bezpečnostním výzvám, které svou vytrvale nekonsistentní zahraniční politikou zhoršuje," píše profesor.

Mezinárodní politika není Manhattan

V případě Íránu Trump odstoupil od dohody o jaderném programu, jejíž funkčnost byla široce potvrzována, a namísto toho uvalil na zemi drakonické sankce, poukazuje expert. Doplňuje, že Trumpova administrativa následně otočila a nabídla Teheránu rozhovory bez předběžných podmínek.

Poté, co Írán v červnu sestřelil americký dron, Trump posvětil vojenský úder na íránské cíle, ale v poslední moment jej odvolal, upozorňuje analytik. Podotýká, že po zářijovém útoku na klíčové saúdskoarabské rafinerie prezident tweetoval, že Spojené státy mají "zamířeno a nabito" a čekají na potvrzení pachatele, ale nakonec nikterak nereagoval, ačkoliv jeho administrativa i Británie, Francie a Německo označily za strůjce útoku Írán.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V roce 2017 Trump nařídil vyslat do Afghánistánu tisíce dalších amerických vojáků se slovy, že nebude nastavovat žádný termín jejich stažení, uvádí Bergen. Dodává, že o dva roky později Trump schválil rozhovory s Tálibánem, které mohou vyústit v odchod všech amerických jednotek ze země v roce 2020.

Následně šéf Bílého domu náhle zrušil setkání s vůdci Tálibánu v Camp Davidu a jednání označil za "mrtvé", připomíná profesor. Opět proto pokládá otázku, zda Trumpova politika dává smysl někomu jinému než jemu samotnému.

Trump rovněž vyhrožoval Severní Koreji "ohněm a zlobou", aby se nakonec vyznal z lásky k tamnímu diktátorovi Kim Čong-unovi, prohlásil, že jaderná hrozba ze strany KLDR zmizela a zlehčoval pokračování severokorejských raketových testů, nastiňuje odborník. Podotýká, že prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton, který byl nedávno propuštěn, ale varoval, že Pchjongjang nemá v úmyslu vzdát se svých jaderných zbraní.      

"Dává severokorejská politika prezidenta Trumpa smysl někomu jinému než Donaldu Trumpovi?" táže se proto analytik. Konstatuje, že neustále střídání postojů mohlo z pohledu Trumpa fungovat v prostředí realitních dohod na Manhattanu, ale z úst vrchního velitele amerických ozbrojených sil působí na spojence zmatečně.

Spojenci tak nevědí, jaké postoje zastávají Spojené státy k jednotlivým otázkám, zatímco američtí nepřátelé vnímají Trumpa jako muže prázdných slov, který sotva naplní své hrozby, kritizuje profesor. Připomíná heslo z Trumpovy kampaně "Budeme vítězit natolik, že z těch vítězství budete otrávení a unavení" a dodává, že pokud takto vypadají slibovaná vítězství, neradno domýšlet, jak by vypadaly prohry.

Související

Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu

Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Sýrie Írán Severní Korea (KLDR) Afghanistán Turecko

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

před 1 hodinou

Radoslaw Sikorski

Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

před 1 hodinou

Markéta Davidová

Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami

V sobotu se v italské Anterselvě v rámci Zimních olympijských her jel další biatlonový závod a po pátečním sprintu mužů se tentokrát jednalo o sprint žen. Jednalo se po smíšené štafetě o druhý závod, kterého se zúčastnila Markéta Davidová platící za biatlonovou jedničku mezi českými ženami. Jenže, jak známo, na olympiádě se potýká Davidová s následky svého dlouhodobého problému s vyhřezlými ploténkami a bohužel tak navázala na svůj nepovedený finiš ve smíšené štafetě. Fyzicky na tom zkrátka nebyla dobře ani tentokrát, k tomu se ji nedařilo na střelnici a bylo z toho nakonec až 81. místo. Nejlepší Češkou byla naopak devatenáctá Tereza Voborníková. Závod vyhrála Norka Maren Kirkeeideová před dvěma Francouzkami Michelonovou a Jeanmonnotovou.

před 2 hodinami

Mette Frederiksen

Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

před 3 hodinami

Jednotky ICE

Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v poslední době výrazně zintenzivnilo své snahy o identifikaci osob, které na sociálních sítích kritizují imigrační úřad ICE nebo sledují pohyb jeho agentů. Technologičtí giganti jako Google, Meta, Reddit či Discord obdrželi v posledních měsících stovky administrativních obsílek. Tyto právní žádosti vyžadují poskytnutí jmen, e-mailových adres, telefonních čísel a dalších identifikačních údajů majitelů účtů, kteří vystupují anonymně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Anna Fernstädtová

Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru

V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Alexej Navalnyj

Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

před 5 hodinami

Keir Starmer

Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

před 8 hodinami

Slovenský hokejový tým

Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.

před 11 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den

Vojenské cvičení Hedgehog 2025, které proběhlo v Estonsku na jaře roku 2025, přineslo nečekané výsledky a odhalilo zranitelnost moderních armád NATO. Do manévrů se zapojilo přes 16 000 vojáků z 12 členských států Aliance, včetně britské brigády a estonské divize. Vedle nich se cvičení zúčastnili také ukrajinští experti na drony, z nichž někteří dorazili přímo z frontové linie, uvedl list The Wall Street Journal.

před 13 hodinami

včera

včera

Policie se snaží ztotožnit neznámou ženu. Tělo se našlo v lese u Říčan

Středočeští kriminalisté se již od uplynulého víkendu zabývají úmrtím ženy u Říčan. Tělo se našlo v lese, bez dokladů a osobních věcí. Policisté se obrátili na veřejnost s výzvou o pomoc se stanovením totožnosti zesnulé. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy