Muž pokory, hlas míru. Světoví lídři vzdávají poctu papeži Františkovi

Francouzský prezident Emmanuel Macron patřil mezi první státníky, kteří reagovali na zprávu o smrti papeže. Ve svém vyjádření ho označil za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle Macrona představoval František morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo.

Nový nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že „papež František byl v každém ohledu mužem lidu“. Zdůraznil jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na jejich vyznání či původ, a také jeho neutuchající zájem o osudy těch, na které společnost často zapomíná.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola ve svém prohlášení napsala, že „jeho nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vzpomínala na jeho schopnost oslovit i ty, kteří jinak k církvi nemají vztah, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, kde apeloval na jednotu a lidskou důstojnost.

Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“. Ve své kondolenci připomněl Františkovy výzvy k porozumění mezi náboženstvími a jeho neochvějné odmítání antisemitismu, s nímž papež vystupoval i během diplomaticky citlivých momentů.

Prezidentka Švýcarska Karin Keller-Sutter označila Františka za „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Vyzdvihla jeho snahy o diplomatické zprostředkování v mezinárodních konfliktech i jeho neustálý apel na odzbrojení a dialog.

Premiér Skotska John Swinney ve svém prohlášení napsal, že papež František byl „hlasem míru, tolerance a smíření“. Připomněl jeho návštěvu Skotska a jeho úsilí o přemostění rozdílů mezi komunitami, národy a vyznáními.

Nastupující německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil svůj „hlubokou zármutek“ nad úmrtím papeže a připomněl jeho „neúnavné úsilí o spravedlnost a smíření“. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl: „František zůstane v paměti jako ten, kdo se vždy stavěl na stranu nejslabších. Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci.“

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier označil Františka za „zářící maják naděje“ a ocenil jeho lidskost i spontánnost. „Jeho hluboká víra se dotýkala lidí na celém světě. Pro mnohé byl věrohodným svědkem křesťanského poselství, který nikdy nezapomínal na chudé, uprchlíky a ty, kteří byli společností přehlíženi.“

Italská premiérka Giorgia Meloni uvedla, že papež František byl „velkým mužem a velkým pastýřem“. Připomněla také jejich osobní přátelství a okamžiky, kdy jí papež poskytoval rady a útěchu. „Loučíme se se Svatým otcem se srdcem naplněným smutkem,“ napsala ve svém prohlášení.

Silná slova zazněla i od hlavního rabína Evropy Pinchase Goldschmidta, který vyjádřil hlubokou soustrast Svatému stolci. Připomněl papežovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho zásadní roli při prohlubování vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou, zejména při připomínce 50. výročí deklarace Nostra Aetate.

Americký viceprezident JD Vance na svém účtu na síti X připomněl osobní setkání s papežem pouhý den před jeho smrtí. „Byl zjevně velmi nemocný, ale budu si navždy pamatovat jeho kázání ze začátku pandemie, které mě hluboce zasáhlo,“ uvedl s odkazem na slavnou homilii z prázdného Svatopetrského náměstí v březnu 2020.

Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell označil Františka za „svatého muže Božího, který byl zároveň velmi lidský“. Vzpomněl na jejich společné chvíle a zdůraznil papežovu schopnost navazovat vztahy přes církevní rozdělení. Připomněl rovněž jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023, kdy cestoval společně s arcibiskupem z Canterbury Justinem Welbym a moderátorem skotské církve Iainem Greenshieldsem.

Společným jmenovatelem všech těchto reakcí je uznání Františkova neobyčejného vlivu na světové dění a jeho schopnosti spojovat lidi napříč politickými, náboženskými i kulturními rozdíly. Jeho smrt znamená ztrátu nejen pro katolickou církev, ale pro celý svět, který v něm viděl morální autoritu v neklidných časech.