Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.
Na rozdíl od svých předchůdců nebude Františkovo tělo vystaveno veřejně na tzv. katafalku v Bazilice svatého Petra. Místo toho bude uloženo do jednoduché dřevěné rakve vystlané zinkem, s víkem dočasně odklopeným, aby věřící mohli vzdát poslední úctu. Zcela se tak vyhýbá tradiční trojité rakvi – z cypřiše, olova a dubu – která byla v minulosti symbolem papežské důstojnosti a postavení.
Další nečekanou, avšak významnou změnou je místo jeho posledního odpočinku. Papež František si ještě za života zvolil, že nebude pohřben ve Vatikánu, nýbrž v bazilice Santa Maria Maggiore. Tento chrám, zasvěcený Panně Marii, byl pro něj duchovním útočištěm, kam se pravidelně vracel, aby se v tichosti modlil, a jeho volba symbolizuje hluboký vztah k mariánské zbožnosti i důraz na prostotu, která provázela celý jeho pontifikát.
Tyto změny v pohřebních rituálech plně odpovídají stylu jeho vlády, která se vyznačovala blízkostí k lidem, skromností a odmítáním církevního triumfalismu. Jeho filosofie se opírala o myšlenku „chudé církve pro chudé“ a snahu očistit církev od přepychu a zbytečných formalit. Odráží se v ní nejen duch svatého Františka z Assisi, ale i touha přetvořit církev v otevřenější a vnímavější instituci.
Po skončení pohřebních obřadů se církev přesouvá do další klíčové fáze – svolání konkláve, tedy shromáždění kardinálů, které má zvolit Františkova nástupce. Během následujících 15 až 20 dnů dorazí do Říma kardinálové z celého světa, přičemž právo volit nového papeže mají pouze ti, kterým ještě nebylo osmdesát let. Tito muži, zpravidla v počtu kolem 120, se ubytují v Domě svaté Marty a každodenně se přesouvají do Sixtinské kaple, kde za přísné izolace probíhá samotné hlasování.
Tento proces je řízen pravidly obsaženými v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil Jan Pavel II. Hlasování probíhá až čtyřikrát denně, přičemž k volbě papeže je třeba dvoutřetinové většiny. Po každém kole jsou hlasovací lístky spáleny a kouř, který stoupá z komína nad kaplí, signalizuje výsledek – černý znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý oznamuje úspěšnou volbu.
Jakmile nový papež přijme svou volbu, zazní slavné Habemus papam! – máme papeže – a nový pontifik se poprvé objeví na balkóně baziliky svatého Petra, aby udělil požehnání Urbi et Orbi. Tento okamžik představuje nejen završení procesu volby, ale i nový začátek pro celou katolickou církev.
Konkláve však není pouze administrativní událostí. Je to duchovní úkon, který má vyjádřit kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během něj pravidelně účastní mší a modliteb, a volba nového papeže se tak stává hluboce náboženským rozhodnutím, které má dopad nejen na vnitřní fungování církve, ale i na její vztah ke světu.
Volba nového papeže bude klíčovým okamžikem – bude pokračovat Františkova snaha o reformu, otevřenost a sociální angažovanost, nebo se církev vydá zpět konzervativnějším směrem? Tradiční síly v církvi doufají v návrat k éře Benedikta XVI. a Jana Pavla II., zatímco reformní proudy chtějí udržet směr nastavený Františkem.
Jisté je, že svět se znovu obrací k Vatikánu s očekáváním, kdo ponese dále pochodeň vedení římskokatolické církve. A právě odkaz papeže Františka – jeho důraz na chudé, na ekologii, lidská práva a mezináboženský dialog – bude v nadcházejících dnech důležitým měřítkem, podle něhož se bude posuzovat i volba jeho nástupce.
Související

Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Američané ztratili s Němci třígólové vedení, přesto vyhráli. Finové uspěli v klíčovém souboji
před 22 minutami

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?
před 58 minutami

Pavel Novotný pozastavil členství v ODS. S okamžitou platností
před 1 hodinou

Švédové i Švýcaři bez Hischiera si poradili s outsidery svých skupin
před 2 hodinami

Cizinec s podezřením na ebolu přišel do styku s dalšími lidmi. Hygienici je vypátrali
před 3 hodinami

Hertl národní tým neposílí. Vegas ho nepustilo, neprošel lékařskou prohlídkou
před 3 hodinami

Hrozí komplikace na D1. Silničáři opravují vozovku, jeden víkend stačit nebude
před 4 hodinami

Starostové nemění osvědčený tým. Rakušan zůstává předsedou hnutí
před 5 hodinami

Pravda o ruských požadavcích vyšla najevo. Trump se i tak opřel do Zelenského
před 6 hodinami

Smutný konec pátrání. Starostu z Domažlicka našli mrtvého
před 6 hodinami

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?
před 7 hodinami

Rusové zasáhli na Ukrajině autobus s civilisty. Devět mrtvých
před 8 hodinami

Podezření na ebolu v Česku. Američana převezli z Tábora do Prahy
před 9 hodinami

Počasí se příští týden citelně oteplí
včera

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?
včera

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu
včera

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump
včera

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají
včera

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto
včera
Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.
Zdroj: Libor Novák