
Kontext je v historii klíčový a zpětný pohled bývá zavádějící, upozorňuje Robert Kaplan v komentáři pro server National Interest. Expert na mezinárodní politiku z think tanku Foreign Policy Research Institute tvrdí, že vyrovnat se s historickými událostmi vyžaduje přijmout myšlení a předpoklady doby, kdy tyto události proběhly, a brát v potaz, jaké informace měli lidé tehdy, nikoliv jaké informace máme dnes.
Zrádný pocit neporazitelnosti
Útoky z 11. září 2001 na Pentagon a dvě budovy Světového obchodního střediska byly bezprecedentní, šokující a naprosto překvapivé, přiznává Kaplan. Připomíná, že kouř z Manhattanu byl cítit na kilometry daleko, přičemž šlo o nejbližší setkání obyvatel New Yorku a Washingtonu s masivním, smrtícím násilím.
"Přirovnání byla obtížná, ale Pearl Harbor nebyl špatným: překvapivý nepřátelský útok velkých rozměrů," deklaruje autor komentáře. Dodává, že politický vývoj začala určovat toxická směs.
Na jedné straně panoval bezprostřední pocit ohromné zranitelnosti a v zářijových týdnech nebylo těžké představit si veškeré možné typy teroristických útoků, včetně těch za pomoci jaderných nebo chemických zbraní, připomíná odborník. Podotýká, že nic nebylo považováno za vyloučené.
Na druhou stranu se ale dostavil hřejivý pocit národní jednoty, který doprovázelo přesvědčení, že Spojené státy dokážou realizovat vše, co si vytýčí, upozorňuje Kaplan. Poukazuje, že země za sebou měla dekádu úspěšných vojenských zásahů v Panamě, Bosně a Kosovu, k nimž se víceméně uchýlila z vlastní vůle.
"Tato dobrodružství a jejich průběh pevně podporovaly další dobrodružství v budoucnu," píše expert. Zmiňuje, že vedle uvedených zásahů proběhla i nevyhnutelná válka s cílem vypudit irácké síly z Kuvajtu, která rovněž přinesla triumf.
Spojené státy se zdály neporazitelné, ačkoliv při útocích z 11. září obdržely silnou ránu, shrnuje Kaplan. Za výsledek označuje psychologickou tužbu po pomstě velkého rozsahu, která neměla být o nic méně pompézní než útoky samotné.
Geopolitický versus kulturní boj
V týdnech po útocích podle autora komentáře skončila post-studenoválečná éra a začala globální válka proti teroru. První zmíněné období představovalo triumfální loučení s půlstoletí trvajícím bojem za osvobození světa od nacismu a komunismu, který definovalo konvenční vojenské a ideologické soupeření, v němž Spojené státy obstály, konstatuje Kaplan. Upozorňuje, že válka proti teroru se nakonec vyvinula ve snahu změnit složité islámské společnosti zevnitř a na tento úkol Amerika připravená nebyla.
Boj s nacismem a komunismem byl víceméně geopolitický, boj s terorismem byl v zásadě kulturní, domnívá se odborník. V tom spatřuje důvod, proč byl výsledek pro Spojené státy rozdílný.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Již v době po útocích z 11. září toto někteří vágně tušili, tvrdí expert. Vysvětluje, že při neznalosti budoucího vývoje však mohli pouze obecně varovat před příliš vyčerpávajícím angažmá v jediném regionu za situace, kdy nebylo zřejmé, jaké změny proběhnou v jiných oblastech světa.
Zpětně by byl Kaplan rád, kdyby k takovým hlasům patřil, avšak přiznává, že tomu tak nebylo. "Příliš mnoho (expertů), včetně mě, věřilo, že islámský terorismus byl momentálně novým globálním zápasem, další druhou světovou válkou a studenou válkou," pokračuje autor komentáře. Připomíná, že po 11. září ostatně Vladimir Putin vládl v Rusku jen krátkou dobu a nebyl vyprofilovaný, zatímco Si Ťin-pchinga dělily od nástupu k moci v Číně dlouhé roky.
Z historického hlediska tak lze na 11. září pohlížet jako na událost, která odvedla pozornost a vyplnila dobu mezi dvěma obdobími velmocenských konfliktů, soudí expert. Vyzdvihuje, že v momentě, kdy hořely věže Světového obchodního střediska, ale vše vypadalo jinak.
Související

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Svět si připomíná 23 let od tragického 11. září. Dvojčata po útocích pohřbila tisíce lidí
11. září 2001 , USA (Spojené státy americké) , Terorismus , Čína , Rusko
Aktuálně se děje
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
včera

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
včera
Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák