Svět si připomíná 23 let od tragického 11. září. Dvojčata po útocích pohřbila tisíce lidí

Od nejničivějšího teroristického útoku v historii, při němž dvě letadla narazila do budov Světového obchodního centra, dnes uplynulo 23 let. "Dvojčata", jak se mrakodrapům přezdívalo, se po útoku zřítila k zemi, a pohřbila tisíce lidí. Další tisíce lidí kvůli útoku vážně onemocněly.

Byl to vynalézavý plán. Unést letadla na vnitrostátních linkách a použít je jako zbraň. Až na let 93 se záměr teroristů povedl takřka dokonale. Zasáhli nepřítele přímo v srdci a světu ukázali děsivé divadlo. 

V 8:46 boeing 767 linky číslo 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže Světového obchodního centra. Letadlo naráží do budovy mezi 94 a 98. patrem. Palivo letadla okamžitě začíná hořet a vzniká požár. Lidé pracující v patrech na místem zásahu jsou uvěznění.

Jen o pár minut později, v 9:02, boeing 767 linky číslo 175 naráží v rychlosti 950 km/h do jižní budovy Světového obchodního centra. Náraz je v místech mezi 78. a 84. patrem. V přímém přenosu viděli náraz letadla miliony lidí na celém světě.

Po více než půl hodině, v 9:37, boeing 757 linky číslo 77 naráží do budovy Pentagonu. Všech 64 lidí na palubě letadla je mrtvých, nepřežilo ani 125 lidí v budově.

Zatímco se jižní věž Světového obchodního centra hroutí, boeing 757 na letu číslo 93 se zřítil v Pensylvánii. Pasažéři letadla se snažili přemoci únosce a letadlo havarovalo. Následně se bortí se část budovy Pentagonu a o pár minut později se hroutí severní věž Světového obchodního centra. Při pádu je zničen i přilehlý hotel Marriot.

Zřítily se obě stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.

K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad. Při útocích zemřelo podle dostupných informací 2996 lidí včetně 19 atentátníků. Dalších 6291 lidí utrpělo zranění. U tisíců lidí se ale následky projevily až mnohem později.

Více než 2500 záchranářů a pracovníků, kteří pomáhali při odstraňování následků teroristických útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku, onemocnělo rakovinou. O finanční kompenzaci požádalo více než tisíc nemocných. 

Lékaři studující následky tragické události z 11. září se shodují, že u lidí, kteří se aktivně podíleli na záchranných pracích po neštěstí, je větší pravděpodobnost onemocnění rakovinou prostaty, štítné žlázy a leukémií.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 10 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 11 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 12 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy