Fašistický puč v Bolívii? Jihoamerické státy jsou zděšeny, protestující prý chtějí masakr

Latinskoameričtí vůdci a vlády jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a novy argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. Mexiko před pučem varovalo a Peru vyzvalo k obnovení klidu v zemi. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl.

Morales tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale šéf policie popřel. Maskovaní demonstranti podle místních médií obsadili velvyslanectví Venezuely v La Pazu.

Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno.

The anti-Evo Morales right wing in Bolivia are burning the Wiphala flag which is a symbol of resistance of the indigenous peoples. This is what the far right, US-backed coup d'etat currently taking place in #Bolivia looks like.#ElMundoConEvopic.twitter.com/7Wpc2CLWx9

— Fiona Edwards #JC4PM (@Fio_edwards) November 11, 2019

Protesty v jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které údajně už v prvním kole 20. října opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla i Organizace amerických států. Morales rovněž přišel o podporu armády a policie. Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.

Morales v neděli na twitteru uvedl, že na něj byl vydán "nezákonný" zatykač a že jeho dům se stal terčem "násilných skupin" a že "pučisté pošlapávají právní stát". Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

"Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu," napsal socialistický vůdce.

Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová agentuře ABI řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. "Jsme v pořádku a v bezpečí, ale oni chtějí spáchat masakr," tvrdí diplomatka.

"Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi," napsal na twitteru venezuelský socialistický vůdce. Podle Madura byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda. Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu.

Argentinský prezident Fernández rovněž prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. "Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, svou příští vládu," uvedl levicový politik na twitteru.

El quiebre institucional en Bolivia es inaceptable. El pueblo boliviano debe escoger cuanto antes, en elecciones libres e informadas, a su próximo gobierno.

— Alberto Fernández (@alferdez) November 10, 2019

Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný "státní převrat" a "fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život zemí".

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijalo 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít.

Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. "Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století," napsal Ebrard na twitteru.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador napsal, že jeho země oceňuje "odpovědný přístup prezidenta Bolívie Eva Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí".

Peru vyzvalo k obnovení "pokojného života" v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb v Bolívie za pomoci Organizace amerických států.

Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady OAS s cílem "hledat řešení složité institucionální situace" v Bolívii. Podle Kolumbie ke rovněž třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.

Kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo už 4. listopadu na mimořádném zasedání stálé rady OAS vyzval bolivijskou vládu, aby uspořádala druhé kolo voleb mezi Moralesem a opozičním kandidátem Carlosem Mesou.

Chile v neděli prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vyjádřilo znepokojení nad přerušením volebního procesu v Bolívii a vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.

Související

Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?

Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. 
Jeanine Áňezová

Ex-prezidentka Ánězová si ve vězení pořezala zápěstí

Bývalá bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová si dnes ve vězení pořezala zápěstí. Její advokátka Norka Cuellarová to sdělila místním médiím a čin označila za volání o pomoc, uvedla agentura Reuters. Policie předtím hovořila o pokusu o sebevraždu.

Více souvisejících

Bolívie Evo Morales Organizace amerických států (OAS) Albert Fernández (prezident Argentiny) Nicolas Maduro Manuel López Obrador Mexiko Venezuela

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 32 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy