Fašistický puč v Bolívii? Jihoamerické státy jsou zděšeny, protestující prý chtějí masakr

Latinskoameričtí vůdci a vlády jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a novy argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. Mexiko před pučem varovalo a Peru vyzvalo k obnovení klidu v zemi. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl.

Přidejte svůj názor 10 komentářů

Juan Evo Morales Ayma je vůdcem bolivijské socialistické strany Movimiento al Socialismo a hnutí za práva pěstitelů koky. Dne 22. ledna 2006 se stal prvním domorodým prezidentem Bolívie, poté co získal 54% většinu hlasů.
doporučujeme

Morales tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale šéf policie popřel. Maskovaní demonstranti podle místních médií obsadili velvyslanectví Venezuely v La Pazu.

Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno.

Protesty v jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které údajně už v prvním kole 20. října opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla i Organizace amerických států. Morales rovněž přišel o podporu armády a policie. Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.

Morales v neděli na twitteru uvedl, že na něj byl vydán "nezákonný" zatykač a že jeho dům se stal terčem "násilných skupin" a že "pučisté pošlapávají právní stát". Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

"Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu," napsal socialistický vůdce.

Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová agentuře ABI řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. "Jsme v pořádku a v bezpečí, ale oni chtějí spáchat masakr," tvrdí diplomatka.

"Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi," napsal na twitteru venezuelský socialistický vůdce. Podle Madura byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda. Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu.

Argentinský prezident Fernández rovněž prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. "Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, svou příští vládu," uvedl levicový politik na twitteru.

Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný "státní převrat" a "fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život zemí".

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijalo 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít.

Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. "Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století," napsal Ebrard na twitteru.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador napsal, že jeho země oceňuje "odpovědný přístup prezidenta Bolívie Eva Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí".

Peru vyzvalo k obnovení "pokojného života" v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb v Bolívie za pomoci Organizace amerických států.

Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady OAS s cílem "hledat řešení složité institucionální situace" v Bolívii. Podle Kolumbie ke rovněž třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.

Kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo už 4. listopadu na mimořádném zasedání stálé rady OAS vyzval bolivijskou vládu, aby uspořádala druhé kolo voleb mezi Moralesem a opozičním kandidátem Carlosem Mesou.

Chile v neděli prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vyjádřilo znepokojení nad přerušením volebního procesu v Bolívii a vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.

Loading...
Vstupte do diskuze (10)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Karavana tisíců migrantů se pokusila násilím překročit hranice

19.01.2020 16:51 Skupinu více než 3000 středoamerických migrantů, kteří pěšky putují do Spojených států, dočasně…

Učitele pokropilo palivo z letadla. Kvůli "psychickému utrpení" žalují…

19.01.2020 09:13 Čtyři učitelé z Los Angeles zažalovali americkou leteckou společnost Delta Air Lines poté, co je na…

Trump musí opustit funkci kvůli ochraně demokracie, tvrdí demokraté

19.01.2020 08:55 Demokratičtí zákonodárci, kteří vedou ústavní žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa,…

Mexiko drtí migrace. Stát posiluje ochranu hranice

18.01.2020 15:10 Mexiko v pátek povolalo na hranici s Guatemalou dalších 200 příslušníků národní gardy. Snaží se tak…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama