Jako před druhou světovou válkou a ve Vietnamu? Konzultant upozornil na paradox

NÁZOR - Ukvapené rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie sklízí tvrdou kritiku zahraničněpolitického establishmentu napříč americkým politickým spektrem, konstatuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center dodává, že pouze nezamýšlené důsledky nakonec mohou Trumpa přimět k přehodnocení jeho rozhodnutí.

Američany zajímají Američané

Pokud Trump své rozhodnutí nezmění, nepřijde o větší počet voličů, očekává Olsen. Vysvětluje, že Američané se momentálně na zahraniční politiku příliš nezaměřují a zajímá je pouze ve chvíli, kdy jsou přímo ohroženy životy jejich spoluobčanů, což mnozí vnímali v době vzestupu Islámského státu (IS), kdy média plnily zprávy o teroristických útocích ve světě.

"To není momentální případ," pokračuje komentátor. Odkazuje na nedávné průzkumy, ve který jen procento Američanů označilo zahraniční politiku, včetně války v Afghánistánu, za prioritu, tudíž zahraniční politika obsadila poslední místo na pomyslném žebříčku témat.

Pokud už američtí voliči o zahraniční politice přemýšlejí, nejsou příliš nakloněni angažmá v konfliktech, jako je ten v Sýrii, upozorňuje konzultant. Odkazuje na jiný nedávný průzkum, jehož výsledky by měly znepokojovat obhájce dosavadního zahraničněpolitického modelu, jelikož ukázaly značnou podporu tvrzení, kterými Trump dříve ospravedlňoval rozchod s tradičními zahraničněpolitickými cíli.

Jen 45 % respondentů plně souhlasí s tvrzením, že USA mají povinnost angažovat se ve světových záležitostech a pomáhat spojencům udržovat jejich bezpečnost, navíc pouze 35 % dotázaných silně souhlasilo s tezí, že aktivní vojenská přítomnosti v zahraničí je nezbytná k ochraně Američanů, poukazuje Olsen. Dodává, že naopak 52 % vzorku podpořilo názor, že je třeba více pomáhat lidem ve Spojených státech než se pokoušet pomoci lidem jinde ve světě.  

K souhlasu s trumpovským pohledem na zahraniční politiku tíhli především republikánští voliči, přiznává konzultant. Konstatuje, že 62 % republikánů plně souhlasí s tvrzením, že je třeba pomáhat především lidem v USA a hned 74 % republikánů - stejně jako 55 % nevyhraněných - souhlasí s tím, že ostatní země musejí dávat více prostředků na svou obranyschopnost a přestat spoléhat na Spojené státy coby světového četníka.

Na druhou stranu, jen 43 % republikánů plně souhlasí s tím, že Spojené státy by měly pomáhat spojencům se zajištěním jejich bezpečnosti a pouze 36 % voličů uvedené strany podporuje stanovisko, že USA nesou odpovědnost za podporu lidských práv a základních životních standardů bez ohledu na to, kde lidé žijí, upozorňuje Olsen.

"Projevila se také značná podpora prezidentovým stížnostem na 'nekonečné války'," píše komentátor. Poukazuje, že 38 % Američanů se silně identifikuje s názorem, že války na Blízkém východě a v Afghánistánu jsou mrháním času, životů a peněz daňových poplatníků a nikterak nezvyšují bezpečnost v USA. Olsen považuje za zajímavé, že tento pohled sdílejí především demokraté a nevyhranění, i když rezonuje i u třetiny republikánů.

Voliči Trumpa nepotrestají

Pokud vše shrneme, Američané o zahraniční politice příliš nepřemýšlejí a pokud ano, na prvním místě se starají o přímé ohrožení životů Američanů, konstatuje konzultant. Dodává, že velká část Trumpových stoupenců podporuje spíše zaměření na domácí situaci než na dění ve světě a jasná většina amerických občanů je podezíravá vůči americkým vojenským aktivitám, které mají primárně pomáhat lidem v cizích zemích, a to i v případě humanitárních krizí, kdy nasazení vojenské síly schvalují primárně demokraté.

Republikáni by se začali o problém starat ve chvíli, pokud by v důsledku Trumpových rozhodnutí posílil IS či jiná teroristická skupina, ale to je momentálně pouhá spekulace, deklaruje Olsen. Domnívá se, že IS byl nebezpečný, když kontroloval území, kde mohl plánovat útoky na Západě, a ačkoliv údajně došlo k osvobození části islamistů z kurdských věznic při ústupu Kurdů před tureckou ofenzivou, návrat samozvaného chalífátu zatím není na obzoru a pokud k němu nedojde, republikáni budou stát za svým prezidentem.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Nic z toho neznamená, že Trumpovo rozhodnutí bylo správné," zdůrazňuje konzultant. Připomíná, že strach Britů z opakování první světové války měl za následek většinovou podporu politiky appeasementu premiéra Neville Chamberlaina vůči nacistickému Německu, únava Američanů z vietnamské války pak vedla v roce 1975 k ostudnému opuštění jihovietnamských spojenců a v obou případech to byla pochopitelná nechuť k vojenské konfrontaci, co stimulovalo politiku, která poškodila zemi a nakonec si žádala silnější vojenské angažmá.

To přišlo s nástupem politiků jako Winston Churchill a Ronald Reagan, kteří jej prosadili navzdory náladám veřejnosti, připomíná Olsen. Konstatuje, že dnešní zastánci tradiční americké zahraniční politiky ovšem postrádají silného, přesvědčivého a charismatického lídra ochotného prosazovat ráznější politiku a nespoléhat na tradice a precedenty.

Pokud se takový politik objeví, veřejné nálady se mohou změnit, míní komentátor. Deklaruje, že momentálně však pozvolný, ale vytrvalý Trumpem řízený rozchod Spojených států s jejich poválečnou rolí ve světě sotva vyústí ve větší nesouhlas amerických voličů.

Související

Ilustrační foto Analýza

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Spojené státy a Čína svádějí intenzivní boj o kontrolu nad vzácnými zeminami – strategickými surovinami nezbytnými pro technologie i zbrojní průmysl. Čínská dominance v těžbě a zpracování těchto prvků vedla prezidenta Donalda Trumpa k zahájení obchodní války, která odhalila zranitelnost Západu. USA teď investují do těžby i recyklace, aby snížily závislost a posílily vlastní surovinovou bezpečnost.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Sýrie

Aktuálně se děje

včera

včera

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

včera

včera

Student snědl banán, zničil tak umění

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl

Kultovní umělecké dílo „Comedian“ od italského provokatéra Maurizia Cattelana – banán přilepený lepicí páskou na zeď – bylo opět snědeno. Tentokrát došlo k incidentu 12. července v Centre-Pompidou Metz ve východní Francii, kde výstavu navštívil neukázněný návštěvník, jenž banán bez váhání snědl.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat

Čína tento týden hostí summit s lídry Evropské unie. Peking požaduje zrušení cel na elektromobily, Brusel ho však viní z podpory Ruska v jeho válce proti Ukrajině a agresivní hospodářské politiky. Obě strany vstupují do jednání s minimem důvěry, zato s maximem očekávání. Výsledek určí další směřování evropsko-čínských vztahů ve světě sílícího strategického soupeření. Obě strany se přitom nutně potřebují.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes aktualizoval svou výstrahu. Upozorňuje nejen na pokračující vysoké teploty, ale nově varuje i před silnými bouřkami, které mohou v odpoledních a večerních hodinách zasáhnout velkou část republiky. Nejvíce ohroženy budou Morava, Slezsko a východní část Čech.

včera

Palestina, pásmo Gazy

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě

Gaza se opět ocitla na titulních stránkách světových médií, tentokrát kvůli tragické smrti čtyřleté Razan Abu Zaher, která podle místních zdravotníků podlehla následkům hladu a podvýživy. Její příběh se tak stal dalším důkazem prohlubující se humanitární krize v oblasti, kde se hlad šíří stejně rychle jako zoufalství.

včera

Ilustrační foto

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Spojené státy a Čína svádějí intenzivní boj o kontrolu nad vzácnými zeminami – strategickými surovinami nezbytnými pro technologie i zbrojní průmysl. Čínská dominance v těžbě a zpracování těchto prvků vedla prezidenta Donalda Trumpa k zahájení obchodní války, která odhalila zranitelnost Západu. USA teď investují do těžby i recyklace, aby snížily závislost a posílily vlastní surovinovou bezpečnost.

včera

včera

WhatsApp

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa

V Rusku sílí tlak na úplné zablokování oblíbené komunikační aplikace WhatsApp. Podle místopředsedy výboru pro informační politiku Státní dumy Antona Gorelkina by se americká služba, vlastněná společností Meta, měla „připravit na odchod z ruského trhu“. WhatsApp, který má v zemi více než 97 milionů uživatelů, je tak zřejmě dalším cílem kampaně proti zahraničním platformám.

včera

Hans Petter Midttun

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun

Americká vojenská pomoc Ukrajině se mění v obchodní strategii, tvrdí norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz. Reaguje tak na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlé zbrojní pomoci přes NATO, kterou Spojené státy podmínily nákupy zbraní evropskými spojenci. Podle Midttuna jde o důkaz, že USA sledují vlastní zájmy, zatímco ochota skutečně pomoci Ukrajině slábne. „Prosazuje mírový plán, který je návodem pro plán Kremlu na porážku Ukrajiny, odměňuje agresora a tlačí na jeho oběť,“ upozornil Midttun.

včera

Izraelská armáda

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil válku v Pásmu Gazy jako „barbarství“ a upozornil na „bezohledné používání síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co podle palestinských úřadů izraelské jednotky zabily při čekání na humanitární pomoc nejméně 93 lidí poblíž města Gaza. Jde o jeden z nejkrvavějších incidentů spojených s distribucí potravin v této válkou zničené oblasti.

včera

20. července 2025 21:27

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

20. července 2025 21:04

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

20. července 2025 20:15

20. července 2025 19:00

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy