Otazník nad volbami v USA: Co se stane, když někdo z kandidátů odmítne uznat výsledek?

Americký prezident Donald Trump neslíbil, že přijme porážku v prezidentských volbách, předpovídá rozsáhlé volební podvody a řekl, že výsledek sčítání poštovních hlasů, kterých se letos kvůli koronaviru očekává velké množství, nemusí být znám "měsíce nebo roky".

Trumpův demokratický rival Joe Biden prezidenta obvinil, že se snaží volby ukrást. A dokonce řekl, že kdyby Trump odmítl uznat případnou prohru, mohla by ho z Bílého domu vyvést armáda.

Postup po sporných volbách stanoví federální zákony a ústava, ale právní experti se podle listu Financial Times (FT) domnívají, že řešení případných sporných voleb bude především vyžadovat ochotu dosáhnout kompromisu. Případný těsný výsledek může být živnou půdou pro ostrý střet. Na pozadí násilných protestů, s nimiž se řada amerických měst v uplynulých měsících potýkala, by se tak mohla rozpoutat ústavní krize.

Podle Edwarda Foleyho, který se na Ohijské státní univerzitě věnuje americkému volebnímu systému, obě strany tyto volby definují jako existenciální test pro Spojené státy, což ztěžuje přiznání porážky. Hodně záleží na charakteru a na kalkulacích Trumpa a Bidena, avšak ani jeden z nich by nemohl zpochybnit výsledky voleb bez podpory státních a federálních stranických mechanismů, myslí si Foley.

Spor o sčítání volebních hlasů má poměrně nedávný precedens. V roce 2000 skončil u nejvyššího soudu spor o sčítání hlasů na Floridě mezi republikánem Georgem Bushem mladším a demokratem Alem Gorem. Soud nakonec přepočítávání hlasů zastavil, Gore rozhodnutí přijal a neeskaloval dál při, kterou by musel rozhodovat Kongres.

Jakýkoli spor o sčítání hlasů po volebním dni 3. listopadu by pravděpodobně měl tři fáze. Po volbách budou mít jednotlivé americké státy přes měsíc na sečtení hlasů. To zahrnuje korespondenční hlasy i přepočítávání výsledků, pokud to bude nutné. Nejzazší datum pro vyřešení případných sporů kolem sčítání ve všech státech je 8. prosince, tedy šest dní před hlasováním volitelů.

Volitelé v jednotlivých státech pak hlasují 14. prosince. Právě toto datum bude klíčové pro soudy, které by mohly rozhodovat při případných sporech ohledně sčítání. Hlasy volitelů sečte nově zvolený Kongres, který se sejde 6. ledna. Kandidát, který získá nejméně 270 z 538 hlasů ve sboru volitelů, se stane vítězem.

Pokud by o vítězi stále z nějakého důvodu nepanovala shoda, Spojené státy by vstoupily do třetí, hluboce destabilizující fáze. Připomínala by sporné volby z roku 1876, kdy několik států poslalo Kongresu konkurující si hlasy volitelů. Nakonec se krizi podařilo vyřešit až dva dny před inaugurací. Ve snaze zabránit podobnému chaosu byl v roce 1887 schválen zákon o sčítání hlasů volitelů (Electoral Count Act). Dnešní politické strany by jej ale podle FT mohly interpretovat jinak.

Pokud by tedy stále nebyl určen vítěz voleb, přináší podle agentury AP řešení ústava. Podle jejího 12. dodatku by za této situace prezidenta zvolila Sněmovna reprezentantů a viceprezidenta Senát. Učinit by tak měl nově zvolený Kongres (3. listopadu se vedle prezidenta volí i celá Sněmovna reprezentantů a jedna třetina Senátu), který zasedne v lednu. Tímto způsobem byl prezident zvolen v historii pouze jednou, a to John Quincy Adams v roce 1825.

V případě, že by musel hlasovat Kongres, rozhodovali by poslanci sněmovny mezi třemi kandidáty s nejvíce hlasy ve sboru volitelů. Delegace za každý z 50 amerických států by v tomto případě měla jeden hlas, přičemž ke zvolení kandidáta by jich bylo zapotřebí 26. V Senátu by se mezitím rozhodovalo mezi dvěma viceprezidentskými kandidáty s nejvíce hlasy ve sboru volitelů. Každý senátor by měl jeden hlas a ke zvolení kandidáta by opět byla zapotřebí nadpoloviční většina 51 hlasů.

Pokud by Sněmovna reprezentantů prezidenta nezvolila ani do inaugurace 20. ledna, přichází na řadu 20. dodatek ústavy, píše AP. Podle tohoto dodatku by designovaný viceprezident zastával úřad prezidenta do zvolení nového šéfa Bílého domu. Pokud však není do inaugurace zvolen ani viceprezident, tak se postup bude řídit podle zákona o prezidentském nástupnictví.

Prozatímní úřadující prezidentkou by se stala šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová, pokud si ovšem v novém Kongresu udrží své postavení. Další v pořadí jsou předseda Senátu či člen vlády. Republikáni i demokraté by nicméně mohli trvat na tom, že právě jejich prezidentský kandidát je jasným vítězem voleb, což by dočasné jmenování Pelosiové zablokovalo.

Stanovení výsledku v takovémto bezprecedentním scénáři by pak záviselo na politickém a společenském tlaku a nakonec na kompromisu mezi oběma politickými stranami, zdůrazňují Financial Times.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA Donald Trump Joe Biden Prezident USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

Vladimir Putin

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu

Německo čelí rostoucí vlně hybridních útoků ze strany Ruska. Podle šéfky německé vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové se letos dramaticky zvýšil počet případů špionáže a sabotážních operací, za nimiž s vysokou pravděpodobností stojí Moskva.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli

Více než dvacet zemí včetně Spojeného království dnes společně vystoupilo s výzvou k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy. Ve společném prohlášení, které zveřejnil britský Foreign Office, signatáři odsuzují izraelskou taktiku distribuce humanitární pomoci, označují ji za nebezpečnou a ponižující a důrazně požadují příměří.

včera

včera

Student snědl banán, zničil tak umění

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl

Kultovní umělecké dílo „Comedian“ od italského provokatéra Maurizia Cattelana – banán přilepený lepicí páskou na zeď – bylo opět snědeno. Tentokrát došlo k incidentu 12. července v Centre-Pompidou Metz ve východní Francii, kde výstavu navštívil neukázněný návštěvník, jenž banán bez váhání snědl.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat

Čína tento týden hostí summit s lídry Evropské unie. Peking požaduje zrušení cel na elektromobily, Brusel ho však viní z podpory Ruska v jeho válce proti Ukrajině a agresivní hospodářské politiky. Obě strany vstupují do jednání s minimem důvěry, zato s maximem očekávání. Výsledek určí další směřování evropsko-čínských vztahů ve světě sílícího strategického soupeření. Obě strany se přitom nutně potřebují.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes aktualizoval svou výstrahu. Upozorňuje nejen na pokračující vysoké teploty, ale nově varuje i před silnými bouřkami, které mohou v odpoledních a večerních hodinách zasáhnout velkou část republiky. Nejvíce ohroženy budou Morava, Slezsko a východní část Čech.

včera

Palestina, pásmo Gazy

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě

Gaza se opět ocitla na titulních stránkách světových médií, tentokrát kvůli tragické smrti čtyřleté Razan Abu Zaher, která podle místních zdravotníků podlehla následkům hladu a podvýživy. Její příběh se tak stal dalším důkazem prohlubující se humanitární krize v oblasti, kde se hlad šíří stejně rychle jako zoufalství.

včera

Ilustrační foto

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Spojené státy a Čína svádějí intenzivní boj o kontrolu nad vzácnými zeminami – strategickými surovinami nezbytnými pro technologie i zbrojní průmysl. Čínská dominance v těžbě a zpracování těchto prvků vedla prezidenta Donalda Trumpa k zahájení obchodní války, která odhalila zranitelnost Západu. USA teď investují do těžby i recyklace, aby snížily závislost a posílily vlastní surovinovou bezpečnost.

včera

včera

WhatsApp

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa

V Rusku sílí tlak na úplné zablokování oblíbené komunikační aplikace WhatsApp. Podle místopředsedy výboru pro informační politiku Státní dumy Antona Gorelkina by se americká služba, vlastněná společností Meta, měla „připravit na odchod z ruského trhu“. WhatsApp, který má v zemi více než 97 milionů uživatelů, je tak zřejmě dalším cílem kampaně proti zahraničním platformám.

včera

Hans Petter Midttun

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun

Americká vojenská pomoc Ukrajině se mění v obchodní strategii, tvrdí norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz. Reaguje tak na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlé zbrojní pomoci přes NATO, kterou Spojené státy podmínily nákupy zbraní evropskými spojenci. Podle Midttuna jde o důkaz, že USA sledují vlastní zájmy, zatímco ochota skutečně pomoci Ukrajině slábne. „Prosazuje mírový plán, který je návodem pro plán Kremlu na porážku Ukrajiny, odměňuje agresora a tlačí na jeho oběť,“ upozornil Midttun.

včera

Izraelská armáda

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil válku v Pásmu Gazy jako „barbarství“ a upozornil na „bezohledné používání síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co podle palestinských úřadů izraelské jednotky zabily při čekání na humanitární pomoc nejméně 93 lidí poblíž města Gaza. Jde o jeden z nejkrvavějších incidentů spojených s distribucí potravin v této válkou zničené oblasti.

včera

20. července 2025 21:27

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

20. července 2025 21:04

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

20. července 2025 20:15

20. července 2025 19:00

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy