Pandemie udeřila především na ženy. Ekonomka vysvětlila důvod

Existovala naděje, že rodiny pracující pod jednou střechou, kde budou oba partneři čelit stejným výzvám péče o děti, práce a údržby domácnosti, vytvoří novou dynamiku, která natrvalo naruší kancelářskou kulturu dlouhodobě privilegující muže a pomůže do profesního života žen vnést kýženou rovnováhu, nastiňuje profesorka. Dodává, že po roce víme více a pokud koronavirus nějak ovlivnil rovnost pohlaví, pozici pracující ženy zhoršil.

"Studie z Velké Británie ukazují, že matky dětí na základní škole trávily v období lockdownu průměrně pět hodin denně výukou, zatímco otcové průměrně dvě hodiny," pokračuje autorka komentáře. Zmiňuje i průzkum ze Spojených států, který zjistil, že u mužů pracujících z domova byla dvojnásobná pravděpodobnost, že budou mít doma místnost k práci, zatímco ženy musely aktivity jako videokonference a vytváření prezentací vykonávat ve společných prostorách, například na jídelním stole.

To ale platí jen za předpokladu, že si ženy vůbec práci udržely, vyzdvihuje ekonomka. Odkazuje na statistiky z Británie, kde u partnerů s dětmi z jedné domácnosti, kteří měli před pandemií práci, existovala v případě ženy jedenapůlkrát větší pravděpodobnost, že práci ztratí, nebo dá během lockdownu výpověď.

Ženy byly také mnohem častěji posílány na pracovní volno, přičemž ze zprávy konzultační společnosti McKinsey vyplývá, že čtvrtina žen z amerických firem zažila v roce 2020 propad své kariéry, případně o práci rovnou přišla, upozorňuje Javorciková. Doplňuje, že to potvrzují i data portálu LinkedIn, z nichž lze vyčíst prudký pokles zaměstnávání žen v rozmezí března a dubna loňského roku.

"V některých případech mohou nedostatek rovnosti během koronavirové krize vysvětlovat tradiční genderové normy," přiznává odbornice. Vyzdvihuje však, že ve většině případů lépe ukazuje příčinu to, co ekonomové nazývají "racionální volbou" při ekonomickém rozhodování na úrovni domácností. Profesorka vysvětluje, že po nástupu pandemie rodiny čelily strastiplné péči o děti a tlaku na domácí výuku, ale díky nerovnému platovému ohodnocení a tzv. neviditelným bariérám byly upřednostněny kariéry mužů, protože zkrátka více vydělávají.

Precedent do budoucna

Statistika OECD z roku 2016 pro členské země ukázala, že medián ženských platů je o 13,5 % nižší než medián platů mužských, data z Francie a Spojených států ze stejné doby pak odhalila, že mezi deseti procenty osob s nejvyššími příjmy tvoří ženy méně než třetinu, uvádí ekonomka. Obává se, že pandemie vede trvalou neschopnost zvýšit rovnost mezi pohlavími do zlověstného kruhu.

Ženám, které během pandemie přestaly pracovat, totiž hrozí, že budou stigmatizovány jako někdo, kdo si zvolil "dráhu matky" a svou kariéru nebral dostatečně vážně, upozorňuje Javorciková. Varuje, že některé z těchto žen se do práce již nikdy nevrátí, jiné pouze na částečný úvazek.

Jde také o otázky dostatku času - ženy mohou sotva soupeřit s muži v době strávené na videokonferencích, když průměrně věnují péči o děti denně o 250 % delší čas než jejich mužští kolegové, vysvětluje autorka komentáře. Konstatuje, že v uplynulém roce byly tyto dlouhodobé nerovnosti skryty, přestože je šlo pozorovat přes videokonference z obrazovky.

Místo toho, aby byly plně pojmenovány, ale nerovnosti pokračují, kritizuje profesorka. Z toho vyvozuje, že během příští krize, až se budou rodiny rozhodovat - pasivně či aktivně -, který z rodičů obětuje profesní život, bude se opět očekávat, že tak učiní žena, která nesla větší část péče o děti a domácnost i během pandemie, a díky tomu se již vydala na "dráhu matky".