Pandemie v Latinské Americe ještě nedosáhla vrcholu, nakaženo je téměř 3,8 milionu lidí

Latinská Amerika eviduje už téměř 3,9 milionu případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 a přes 164.000 úmrtí v souvislostí s nemocí covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje. Polovina úmrtí připadá na Brazílii, největší zemi regionu, která dosud zaznamenala přes 2,1 milionu případů nákazy.

Podle studie univerzity v Sao Paulu, kterou citoval server BBC, mohou být reálné počty nakažených v Brazílii až šestkrát vyšší. Vrcholu epidemie přitom některé země Latinské Ameriky ještě nedosáhly.

Například kolumbijská vláda očekává vrchol epidemie až v srpnu, uvedla dnes agentura Reuters. Počet potvrzených případů v padesátimilionové Kolumbii už přesáhl 200.000 a tamní nemocnice se dostávají na pokraj kapacity lůžek intenzivní péče. Úmrtí s covidem-19 registruje Kolumbie už téměř 7000.

Ani Brazílie, která je v této pandemii nejhůře zasaženou zemí regionu a druhou nejvíce zasaženou na světě, za sebou vrchol epidemie asi stále ještě nemá. Denní nárůsty počtu potvrzených nakažených sice v posledních pěti dnech klesly zhruba o polovinu až na 20.257 v pondělí, podobný trend ale místní úřady zaznamenaly i v předchozích týdnech.

Druhou nejhůře zasaženou zemí Latinské Ameriky je Peru, které je se 357.681 evidovanými případy nákazy od začátku pandemie šestou nejvíce zasaženou zemí světa v absolutních číslech. Hned za ním jsou ve světovém srovnání podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) Mexiko (téměř 350.000) a Chile (přes 330.000). Mexiko má přitom mnohem více obyvatel (asi 128 milionů), Peru a Chile ale více testují.

Rekordní počet v úmrtí s covidem-19 zaznamenala v pondělí Argentina, kde zemřelo za poslední den dalších 113 lidí. Tato země se 45 miliony obyvatel tak registruje už 2373 úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem SARS-CoV-2, který se tam potvrdil už u 130.774 lidí.

Naopak Kuba za poslední den nezaznamenala žádný nový případ nákazy, a to poprvé od března, kdy byly v zemi odhaleny první případy. Dosud se na tomto karibském ostrově potvrdilo skoro 2500 případů nákazy, z toho 87 lidí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Vládní údaje z Kuby ale tamní opozice nepovažuje za věrohodné, stejně jako nevěří vládním statistikám opozice v dalších autoritářských režimech Latinské Ameriky - ve Venezuele a Nikaragui. Nikaragujská vláda zatím oznámila jen asi 3150 nakažených koronavirem a stovku úmrtí s covidem-19.

Venezuelská vláda zatím hlásí kolem 12.000 potvrzených případů nákazy a 112 úmrtí s covidem-19. Koronavirus SARS-CoV-2, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně, se ve Venezuele potvrdil také u několika vysokých politiků tamního režimu. Nakazil se mimo jiné muž číslo dvě vládní socialistické strany Diosdado Cabello, ministr ropného průmyslu Tareck el Aissami či Omar Prieto, guvernér státu Zulia. Ten je nejvíce zasaženým státem venezuelské federace.

Související

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.
Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Brazilský prezident Lula da Silva podstoupil operaci hlavy

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva úspěšně podstoupil operaci k odstranění krvácení do mozku, které souviselo s jeho pádem na konci října. Podle oficiálního vyjádření vlády proběhla operace v nemocnici Sírio Libanês v São Paulu a prezident je nyní ve stabilním stavu, pod dohledem na jednotce intenzivní péče.

Více souvisejících

Brazílie Peru argentina Venezuela Kuba Kolumbie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy