Průzkumy favorizují Bidena, Trump ale ztrácel i před čtyřmi lety

V posledním měsíci předvolební kampaně zatím letošní souboj o Bílý dům na papíře vyznívá poměrně jednoznačně. Kandidát Demokratické strany Joe Biden po prvním televizním duelu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zvyšoval svůj náskok v celostátních průzkumech preferencí, zatímco prezident nakažený koronavirem ztrácel i na úrovni klíčových amerických států.

Průzkumy ovšem nelze brát jako spolehlivou předpověď výsledku skutečného hlasování, což koneckonců potvrdila minulá volba nejvyššího představitele USA.

V polovině října 2016 ukazovala celostátní čísla několikabodové vedení tehdejší demokratické kandidátky Hillary Clintonové, pro kterou se čtyři týdny před termínem voleb situace rýsovala velmi nadějně i v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu. Ve všech třech státech ale nakonec těsně prohrála a k překvapení mnohých mohl slavit Trump.

Biden se v posledních dnech zdá být v ještě lepší pozici, než v jaké byla před čtyřmi lety Clintonová. Napříč USA měl v sondážích navrch už zhruba o deset procentních bodů a podle některých výsledků by mohl pomýšlet na vítězství i v takové baště republikánů, jakou je Texas. Deník The New York Times uvádí, že Bidenovi by na zisk většiny volitelských hlasů bohatě stačilo zvítězit jen v těch státech, kde mu průzkumy přisuzují tříbodové nebo větší vedení.

Jenže všichni mají na paměti rok 2016 a proto není nouze o pochybnosti a otázky kolem důvěryhodnosti průzkumů. Prezident Trump se alespoň na twitteru k věci staví jasně a opakovaně si stěžuje na "falešné průzkumy".

Experti na mapování voličských preferencí podotýkají, že předvolební sondáže nefungují jako predikce konečných výsledků. "Průzkumy jsou obrázkem z jistého času, který zachycuje, co si veřejnost myslí nebo co cítí v daném momentě, kdy shromažďujete data. (...) I když autoři udělají všechno dokonale, (voliči) mohou změnit názor," řekla nedávno stanici BBC Courtney Kennedyová ze sociologického ústavu Pew Research Center.

Klíčem k úspěchu je při dotazování správně vyvážit počty lidí z různých demografických skupin a také najít voliče, kteří se plánují hlasování zúčastnit. Americké agentury pak vybraným respondentům po telefonu nebo prostřednictvím internetu pokládají řadu otázek, z nichž ta nejdůležitější zní: "Kdyby se volby konaly dnes, kdo by dostal váš hlas?" Velikost vzorků se u aktuálních průzkumů pohybuje od několika stovek až po více než 2000 lidí a statistické odchylky dosahují i více než čtyř procentních bodů.

Ne všechny průzkumy jsou si rovny a při hodnocení roku 2016 je důležité také rozlišovat mezi těmi o celých USA a těmi prováděnými v jednotlivých státech. Clintonová totiž ve volbách získala o 2,1 procenta odevzdaných hlasů více než Trump, což nebyl zásadní odklon od průzkumů. Ty celoamerické ukazovaly v průměru její vedení o 3,3 procentní body.

Jenže v americké prezidentské volbě jsou rozhodující souboje v hrstce klíčových států, a ty Clintonová ztratila, ačkoli v nich dlouho byla papírovým favoritem. V některých z nich nicméně průzkumy naznačovaly, že Trump v závěru kampaně ztrátu dohání. "Měli jste skutečný pozdní posun ve prospěch Donalda Trumpa mezi těmi deseti nebo 15 procenty voličů, kteří čekali do posledních dní, než si vybrali," popisuje Kennedyová.

Letos se objevují signály, že nerozhodnutých voličů je méně než obvykle, autoři průzkumů zároveň mohli přizpůsobit metody poznatkům z minulé kampaně. Menší odchylky mezi říjnovými čísly a konečnými výsledky to ale nezaručuje, obzvláště v kontextu pandemie, která do voleb vnáší zcela nové proměnné.

"To nevím. Není možné to vědět, dokud se nespočítají hlasy," odpověděl minulý týden zkušený volební stratég a analytik Frank Luntz na otázku, zda jsou letos průzkumy z Michiganu nebo Wisconsinu kvalitnější. "Ale vím tohle, vím, že Biden je na tom teď lépe," dodal.

Související

Bill Clinton na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024) Glosa

Události Petra Nutila: Prezidentský díl, tentokrát s příchutí Ameriky

Milí čtenáři, pravidelné shrnutí událostí týdne, obvykle těch divných, absurdních, nebo aspoň takových, které nejdou přehlédnout, přichází tento týden se zpožděním. Za něj se vám omlouvám, nicméně bych rád dodal, že bylo způsobeno mou nepřítomností na evropském kontinentu, respektive pracovní cestou do Ameriky. Snad mi to odpustíte. I tak jsem ale zdálky pozoroval, co se v té naší zemičce (kterou, jak jsem zjistil, Američané buď znají jako Československo, nebo vůbec), vlastně dělo. Nebylo toho úplně málo, takže pojďme na to. 

Více souvisejících

Joe Biden Donald Trump Volby USA průzkumy USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy