Rabování, mučení, sexuální násilí. V Chile jsou kvůli protestům stíhány tisíce lidí

Od poloviny října, kdy v Chile začaly protivládní protesty, už místní úřady obvinily přes 22.000 lidí kvůli souvisejícím trestným činů, většinou kvůli rabování. Oznámila to v sobotu chilská prokuratura. Ta eviduje na 2670 případů vyšetřování členů bezpečnostních složek kvůli podezření z porušování lidských práv při potlačování protestů. Ty v zemi stále trvají a už při nich zemřelo přes 20 lidí.

Chilská prokuratura podle agentury Europa Press oznámila, že kvůli deliktům při demonstracích stíhá 20.525 lidí na svobodě a dalších 1957 ve vazbě. Hlavním deliktem v této skupině je "krádež na neobývaném místě", tedy rabování.

Nejvíce těchto činů se stalo v metropolitní oblasti Santiaga de Chile a v regionech Valparaíso a Biobío, právě tam byly dosud demonstrace nejintenzivnější. Mnohé z nich ale byly pokojné, největší z nich se 25. října účastnil v metropoli přes milion lidí.

Nevládní organizace obviňují chilské bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly proti demonstrantům a chilský prezident Sebastián Piňera si vysloužil kritiku za vyhlášení výjimečného stavu a povolání armády do ulic v počátcích protestů. Kvůli tomu podala na prezidenta i desítka členů parlamentu ústavní stížnost.

Prokuratura nyní vyšetřuje 2670 členů bezpečnostních složek mimo jiné kvůli zraněním střelnou zbraní, mučení či sexuálnímu násilí. Při protestech byly zraněny tisíce lidí, z toho více než 200 jich utrpělo zranění oka. Někteří oslepli na jedno oko, student Gustavo Gatica ztratil zrak úplně. Většinu zranění způsobily gumové projektily.

Protivládní protesty v Chile, považované za největší za několik desetiletí, zažehlo v polovině října další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Z metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst a nepřestaly, ani když bylo chystané zdražení jízdenek zrušeno. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti. Chilanům vadí, že vláda dlouhodobě neřeší jejich sociální problémy - rostoucí životní náklady, včetně výdajů na školství a zdravotnictví. Široce kritizován je i penzijní systém.

K uklidnění protestů nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, ani dohoda o referendu o nové ústavě, ačkoliv ta je jedním z hlavních požadavků protestujících. Ta současná je totiž ještě z doby diktatury Augusta Pinocheta, tedy z let 1973 až 1990.

Kromě dopadů na ekonomiku zasáhly nepokoje v Chile například i do sportu. Předčasně byla ukončena fotbalová liga a zrušena byla Chilská rallye, která se měla jet v dubnu. Kvůli demonstracím byla také ze Santiaga de Chile přeložena do španělské metropole Madridu konference OSN o změnách klimatu, která začíná v pondělí, a zrušen byl i summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), jenž měl být v listopadu v Santiagu de Chile.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile Násilí Demonstrace Sebastian Piñera

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 4 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 5 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství

Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy