USA prodloužily koronavirové opatření, jež jim umožňuje odmítat žadatele o azyl

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí znovu prodloužila zvláštní opatření, které ji s odvoláním na nebezpečí šíření koronaviru umožňuje bez udání důvodu odmítat veškeré žadatele o azyl a další ochrany přicházející z Mexika.

Biden tak pokračuje v politice nastavené exprezidentem Donaldem Trumpem, proti čemuž hlasitě protestují skupiny hájící práva migrantů, které v pondělí oznámily, že budou usilovat o zrušení opatření soudní cestou, napsala agentura AP.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zavedlo opatření loni v březnu a zdůvodnilo jej jako prostředek ochrany veřejného zdraví v USA. Již tehdy však mnohé nevládní skupiny krok kritizovaly s tím, že někdejší prezident Trump, známý svým tvrdým postojem k migraci, zneužívá pandemie k prosazení svých politických cílů.

Ačkoliv Biden po nástupu do funkce zvrátil řadu Trumpových kroků v oblasti migrační politiky, opatření CDC ponechal v platnosti. Jeho vláda pak v pondělí vydala aktualizovanou verzi, podle níž budou muset úřady nařízení znovu zvážit nikoliv za 30 dní jako dosud, ale až za 60 dní. Zároveň formalizuje proces, pomocí nějž mohou někteří imigranti žádat o výjimku z nařízení v případě, že podstoupí předepsané testování na covid-19 v Mexiku.

Na jižní hranici USA v současné chvíli přichází největší počty utečenců za poslední desítky let, což dostává Bidena pod tlak. Jedním z jeho předvolebních slibů totiž bylo "polidštění" a uspořádání imigračního systému, jehož podmínky Trump za své vlády výrazně zpřísnil a proti utečencům poměrně agresivně vystupoval ve svých projevech.

Biden se dosud spoléhal na veřejnou podporu řady nevládních skupin, které se však nyní začínají stavět proti němu. Pokud by se soudní stížností na nařízení CDC uspěly, bylo by pro policii obtížné příchozí migranty zadržovat a vracet zpět, což by pro Bidena výrazně zkomplikovalo situaci, píše AP.

Nevládní organizace tvrdí, že řadu měsíců vyjednávaly s vládou o řešení nynější situace. Rozhovory však podle nich dospěly do mrtvého bodu a proto se uchýlily k soudní cestě. Nařízení podle jejich názoru vystavuje řadu lidí nebezpečí, protože například nutí celé rodiny k návratu do pohraničního pásma v Mexiku, kde panují nebezpečné podmínky.

Podle vysokého činitele ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) Davida Shahouliana v červenci přišlo na jižní hranici USA dosud nejvíce dětí cestujících bez doprovodu dospělého, a to přes 19.000. Počet osob, které přišly v rodinách, byl druhý největší, jaký kdy na hranicích zaznamenali. V letních měsících přitom obvykle pohraničníci registrují menší pohyby utečenců kvůli až životu nebezpečných horkům, jež v oblasti v tomto období panují.

Bidenova vláda argumentuje tím, že je nařízení nadále potřeba vzhledem k rozmachu nakažlivé varianty koronaviru zvané delta. Tvrdí rovněž, že mezi imigranty přicházejícími z Mexika je stále více infikovaných, neuvedla však přesné počty.

Americké úřady podle předběžných dat zastavily v červenci na hranici asi 210.000 lidí, což je nejvíce za posledních 20 let. AP však upozorňuje, že tyto údaje nejsou přímo srovnatelné. Řada migrantů se totiž nyní snaží hranici překročit opakovaně poté, co je pohraničníci při kontrole automaticky odmítnou právě s odvoláním na zvláštní koronavirové nařízení CDC.

Související

Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 3 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 4 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 4 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 6 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odmítl probíhající jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války, pokud se jich Kyjev nebude účastnit. Podle jeho slov nemají taková jednání žádnou legitimitu a Ukrajina nebude respektovat žádné dohody, které budou uzavřeny bez její účasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy