Vědci se spletli? Experti naznačili, jaké škody napáchá klimatická změna

NÁZOR - Již delší dobu je známo, že klimatická změna se projevuje rychleji, než vědci očekávali, deklarují historička Naomi Oreskesová a ekonom Nicolas Stern v komentář pro server New York Times. Dodávají, že nyní se ukazuje, že podceněny byly také ekonomické škody, které si klimatická změna vyžádá.

Podceňování a opomíjení rizik

Výsledkem chybné predikce ekonomů je to, že světoví politici nechápou rozsah hrozby a nutnost urychleně jednat, konstatují Stern a Oreskesová. Odkazují přitom na poslední zprávu vědců a ekonomů z London School of Economics, Potsdamského ústavu pro výzkum změn klimatu a Columbijské univerzity.

Protože klimatologové podcenili míru klimatické změny a ničivost jejích dopadů, ekonomové úměrně tomu podceňovali její náklady, vysvětlují odborníci. Za ještě horší skutečnost označují to, že ekonomické modely i praxe vedly ekonomy k podceňování, nebo rovnou opomíjení mnoha rizik spojených s klimatickou změnou.

"To je problém, protože - jak zpráva uvádí - toto opomíjení rizik může mít drastické a potenciálně katastrofické dopady na občany, společnosti a firmy," pokračují experti. Konstatují, že jedním z problémů je povaha rizik ve světe, kde se mění klima a kde koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla nejvyšší úrovně za tři miliony let.

V době, kdy byla koncentrace oxidu uhličitého srovnatelná, byla průměrná teplota na Zemi o více než 2°C vyšší a úroveň hladiny moří o 10-20 metrů vyšší, varují Oreskesová a Stern. Dodávají, že lidé nemají žádné zkušenosti s podnebím tohoto typu.

Naše odhady ceny či nákladů čehokoliv jsou přitom na zkušenosti založené, upozorňují experti. Vysvětlují, že pokud se změní podmínky natolik, že naše zkušenost již není relevantní pro odhad budoucnosti, pak jsou predikce stále nepřesnější.

Hydrologové si již delší dobu uvědomují, že klimatická změna podrývá modely koloběhu vody do takové míry, že tyto modely označují za mrtvé, konstatuji odborníci. Podotýkají, že ekonomové si zatím z velké části neuvědomili, že to se týká klimatických změn obecně, a nadále k nim přistupují jako k menšímu problému na cestě k ekonomickému růstu a příliš nereflektují masivní zkázu, které můžeme čelit, protože ji lidstvo ještě nezažilo.

Další potíž spočívá v parametrech, o kterých si vědci myslí, že je nemohou adekvátně vyčíslit, například hodnotu biodiverzity či cenu růstu kyselosti oceánu, upozorňují Stern a Oreskesová. Zmiňují výzkumy, které ukázaly, že pokud vědci neznají určité proměnné jistě, ve strachu, že budou obviněni, že si vymýšlejí, jim otevřeně nepřikládají váhu, ačkoliv tuší, že budou významné.    

"V mnoha případech je proto jednoduše vynechávají z modelů, hodnocení či diskuzí," pokračují experti. Poukazují, že ekonomických odhadech klimatické změny jsou z tohoto důvodu vypouštěny některé podstatné faktory, například hranice klimatického systému, jejíž mírné překročení může systém katastrofálně vychýlit a značně omezit schopnost lidí se přizpůsobit.

Série nevratných škod

Těmto faktorům tak ekonomové přikládají nulovou hodnotu, ačkoliv riziko může být zásadní, upozorňují Oreskesová a Stern. Za příklad dávají tání himálajských ledovců, které značně ovlivní dodávky vody pro stovky milionů lidí, ale stále chybí ve většině ekonomických prognóz.

Další znepokojivý problém spočívá v kumulativním efektu, díky kterému je těžké předvídat škody napáchané klimatickou změnou, konstatují odborníci. Vysvětlují, že nepůjde o samostatné, ale vzájemně se podporující ničivé faktory, které mohou v mnoha případech vést k sérii závažných, možná nevratných škod.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Příkladem je rychlý úbytek ledu v Grónsku a na západě Antarktidy, který může vést ke zvýšení hladiny moří a velkým bouřím, což by kontaminovalo zásoby pitné vody, zničilo pobřežní města, uvedlo jejich obyvatele do pohybu a vyvolalo nepokoje a konflikty, varují historička s ekonomem. Za další příklad dávají pokles produkce potravin v důsledku nárůstu teploty, který by mohl vést k podvýživě, která zase omezuje schopnost lidí čelit horku a nemocem a znemožňuje jim přizpůsobit se klimatické změně.

Extrémní vedro také snižuje výkon průmyslu, což by mohlo vést k ekonomickému propadu, uvádějí Stern a Oreskesová. Za nejhorší scénář považují možnost, že klimatická změna vytvoří smyčku, kdy její důsledky povedou k ekonomickým ztrátám, které přinášení politický a sociální neklid, který zase oslabuje demokracii a schopnost lidstva zabránit zhoršování klimatické změny.     

Takový kumulativní efekt nebývá v ekonomických modelech zabývajících se klimatickou změnou zohledňován, nemluvě o další neznámých rizicích, které se nám zatím nepodařilo identifikovat, varují odborníci. Deklarují, že naléhavost a potenciální nevratnost dopadů klimatické změny nám neumožňuje čekat na to, až další výzkumy prohloubí naše poznání o těchto rizicích.

"Je tomu tak především proto, že studie naznačuje, že pokud něco v našich odhadech opomíjíme, je to zřejmě něco, co problém zhorší," píšou Stern a Oreskesová. To označují za další důvod, proč je nezbytné vydat se novou, zelenější ekonomickou cestou růstu a rozvoje. Pokud tak učiníme, stále vše může skončit dobře, ale pokud budeme čekat, až si budeme více jistí, jisté je pouze to, že budeme litovat, tvrdí historička a ekonom.

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.
Ilustrační foto

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

Více souvisejících

Klimatické změny Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 48 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy