Vědci se spletli? Experti naznačili, jaké škody napáchá klimatická změna

Podceňování a opomíjení rizik

Výsledkem chybné predikce ekonomů je to, že světoví politici nechápou rozsah hrozby a nutnost urychleně jednat, konstatují Stern a Oreskesová. Odkazují přitom na poslední zprávu vědců a ekonomů z London School of Economics, Potsdamského ústavu pro výzkum změn klimatu a Columbijské univerzity.

Protože klimatologové podcenili míru klimatické změny a ničivost jejích dopadů, ekonomové úměrně tomu podceňovali její náklady, vysvětlují odborníci. Za ještě horší skutečnost označují to, že ekonomické modely i praxe vedly ekonomy k podceňování, nebo rovnou opomíjení mnoha rizik spojených s klimatickou změnou.

"To je problém, protože - jak zpráva uvádí - toto opomíjení rizik může mít drastické a potenciálně katastrofické dopady na občany, společnosti a firmy," pokračují experti. Konstatují, že jedním z problémů je povaha rizik ve světe, kde se mění klima a kde koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla nejvyšší úrovně za tři miliony let.

V době, kdy byla koncentrace oxidu uhličitého srovnatelná, byla průměrná teplota na Zemi o více než 2°C vyšší a úroveň hladiny moří o 10-20 metrů vyšší, varují Oreskesová a Stern. Dodávají, že lidé nemají žádné zkušenosti s podnebím tohoto typu.

Naše odhady ceny či nákladů čehokoliv jsou přitom na zkušenosti založené, upozorňují experti. Vysvětlují, že pokud se změní podmínky natolik, že naše zkušenost již není relevantní pro odhad budoucnosti, pak jsou predikce stále nepřesnější.

Hydrologové si již delší dobu uvědomují, že klimatická změna podrývá modely koloběhu vody do takové míry, že tyto modely označují za mrtvé, konstatuji odborníci. Podotýkají, že ekonomové si zatím z velké části neuvědomili, že to se týká klimatických změn obecně, a nadále k nim přistupují jako k menšímu problému na cestě k ekonomickému růstu a příliš nereflektují masivní zkázu, které můžeme čelit, protože ji lidstvo ještě nezažilo.

Další potíž spočívá v parametrech, o kterých si vědci myslí, že je nemohou adekvátně vyčíslit, například hodnotu biodiverzity či cenu růstu kyselosti oceánu, upozorňují Stern a Oreskesová. Zmiňují výzkumy, které ukázaly, že pokud vědci neznají určité proměnné jistě, ve strachu, že budou obviněni, že si vymýšlejí, jim otevřeně nepřikládají váhu, ačkoliv tuší, že budou významné.    

"V mnoha případech je proto jednoduše vynechávají z modelů, hodnocení či diskuzí," pokračují experti. Poukazují, že ekonomických odhadech klimatické změny jsou z tohoto důvodu vypouštěny některé podstatné faktory, například hranice klimatického systému, jejíž mírné překročení může systém katastrofálně vychýlit a značně omezit schopnost lidí se přizpůsobit.

Série nevratných škod

Těmto faktorům tak ekonomové přikládají nulovou hodnotu, ačkoliv riziko může být zásadní, upozorňují Oreskesová a Stern. Za příklad dávají tání himálajských ledovců, které značně ovlivní dodávky vody pro stovky milionů lidí, ale stále chybí ve většině ekonomických prognóz.

Další znepokojivý problém spočívá v kumulativním efektu, díky kterému je těžké předvídat škody napáchané klimatickou změnou, konstatují odborníci. Vysvětlují, že nepůjde o samostatné, ale vzájemně se podporující ničivé faktory, které mohou v mnoha případech vést k sérii závažných, možná nevratných škod.   

Příkladem je rychlý úbytek ledu v Grónsku a na západě Antarktidy, který může vést ke zvýšení hladiny moří a velkým bouřím, což by kontaminovalo zásoby pitné vody, zničilo pobřežní města, uvedlo jejich obyvatele do pohybu a vyvolalo nepokoje a konflikty, varují historička s ekonomem. Za další příklad dávají pokles produkce potravin v důsledku nárůstu teploty, který by mohl vést k podvýživě, která zase omezuje schopnost lidí čelit horku a nemocem a znemožňuje jim přizpůsobit se klimatické změně.

Extrémní vedro také snižuje výkon průmyslu, což by mohlo vést k ekonomickému propadu, uvádějí Stern a Oreskesová. Za nejhorší scénář považují možnost, že klimatická změna vytvoří smyčku, kdy její důsledky povedou k ekonomickým ztrátám, které přinášení politický a sociální neklid, který zase oslabuje demokracii a schopnost lidstva zabránit zhoršování klimatické změny.     

Takový kumulativní efekt nebývá v ekonomických modelech zabývajících se klimatickou změnou zohledňován, nemluvě o další neznámých rizicích, které se nám zatím nepodařilo identifikovat, varují odborníci. Deklarují, že naléhavost a potenciální nevratnost dopadů klimatické změny nám neumožňuje čekat na to, až další výzkumy prohloubí naše poznání o těchto rizicích.

"Je tomu tak především proto, že studie naznačuje, že pokud něco v našich odhadech opomíjíme, je to zřejmě něco, co problém zhorší," píšou Stern a Oreskesová. To označují za další důvod, proč je nezbytné vydat se novou, zelenější ekonomickou cestou růstu a rozvoje. Pokud tak učiníme, stále vše může skončit dobře, ale pokud budeme čekat, až si budeme více jistí, jisté je pouze to, že budeme litovat, tvrdí historička a ekonom.