Vztah mezi McDonald's a Afroameričany je obzvláště složitý, tvrdí profesorka historie

"Stojíme dnes po boku černošských komunit v celé Americe," stojí v poselství umístěném v červnu na sociálních sítích, kde jsou vyjmenováni někteří Afroameričané, které usmrtila policie.

"Byl jedním z nás. Byla jednou z nás. Všichni patřili k nám," pokračuje poselství giganta rychlého občerstvení.

They were one of us:

Trayvon Martin. Michael Brown. Alton Sterling. Botham Jean. Atatiana Jefferson. Ahmaud Arbery. George Floyd. pic.twitter.com/s1UhP5vncv

— McDonald's (@McDonalds) June 3, 2020

Podle Marcii Chatelainové, profesorky historie a afroamerických studií na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, není podpora manifestacím ve prospěch lidských práv od McDonald's ničím překvapivým. Avšak uvádí, že vztah McDonald's a černých Američanů je obzvláště složitý.

Je to historie úsilí o autonomismus, které naráží na meze amerického kapitalismu a nerovnosti.

"McDonald's je věrný své značce," říká Chatelainová. Firma vždy zaujímala postoje, když mohla rozšířit svou základnu konzumentů.

Podnik provozující téměř 39.000 restaurací ve 119 zemích a s loňským obratem 21,1 miliardy dolarů (470 miliard Kč) patří k největším řetězcům rychlého občerstvení ve světě. Je také symbolem amerického kapitalismu.

Vyšel ze změn v životním stylu ve Spojených státech po druhé světové válce.

Jeho zapojení do černošských komunit je důsledkem nepokojů, které zasáhly v roce 1968 četná americká města, zdůrazňuje Chatelainová.

"Otevření poboček McDonald's, které řídily osoby z afroamerického společenství, přispělo k tomu, že se někteří lidé neuvěřitelně obohatili a pak se věnovali filantropii, ať už jde o černošské univerzity nebo pomoc místním komunitám," uvádí.

To zapadalo do tendence prosazované bývalým prezidentem Richardem Nixonem, kdy byla podporována tvorba afroamerického bohatství prostřednictvím podnikání.

Tento přístup však nevymýtil rasismus, poznamenává Marcia Chatelainová a připomíná diskriminační praktiky při poskytování půjček.

Pobočky řízené Afroameričany nabídly těmto lidem četná snadno dosažitelná zaměstnání, kde se nevyžadoval diplom ani specifické vzdělání.

Zaměstnanci McDonald's však nemají přístup ke zdravotní péči, k placené nemocenské či k podpoře v mateřství. To vede k rotaci zaměstnanců, která se zase stává argumentem pro vedení skupiny pokud jde o poskytování sociálních výhod.

Dnes je společnost konfrontována s mnoha sociálními požadavky, včetně minimální mzdy 15 dolarů (336 Kč) na hodinu.

V 80. letech McDonald's nabízel Afroameričanům pracovní místa i vedoucí pozice. Letos v lednu dva ředitelé obvinili skupinu, že záměrně diskriminuje černochy.

Podle National Black McDonald's Operators Association počet poboček vedených Afroameričany klesá: zatímco v roce 2008 jich bylo 304, v roce 2017 již jen 222. "Vzniká dojem, že McDonald's udělal krok zpět," soudí Chatelainová.

Na jaře mnohé podniky stejně jako McDonald's podpořily manifestace za rasovou spravedlnost, které rozpoutalo zabití černocha George Floyda policistou. Podle Marcii Chatelainové to je pro všechny americké zaměstnance příležitost k tomu, aby usilovali o lepší mzdové podmínky.

"Má-li McDonald's skutečně zájem na kvalitě života černochů a chce dát najevo, že je jejich život důležitý, může začít u svých zaměstnanců," říká.