Afghánistán čeká rozhodnutí: USA nebo Tálibán?

Dohoda, kterou Kerry a Karzáí podle Reuters oznámili v Kábulu po intenzivním dvoudenním jednání, zahrnuje i podmínky setrvání části jednotek armády USA v Afghánistánu po roce 2014, do jehož závěru se má většina amerických sil ze země stáhnout.

Ujednání kromě jiného stanovuje počet vojáků, kteří budou v Afghánistánu dál působit. Obsahuje prý také hlavní požadavek Washingtonu - vynětí příslušníků americké armády z afghánské jurisdikce, což jim zaručuje před místní justicí imunitu.

Nicméně Karzáí v sobotu pozdě večer při tiskové konferenci upozornil, že s Kerrym vše definitivně nedomluvili. "Dosáhli jsme série dohod," sdělil novinářům, ale vzápětí dodal, že problém imunity amerických vojáků dořešen není. "V této otázce jsme se neshodli," konstatoval. Konečné slovo podle něj řekne Velká rada (Lója džirga) - tradiční afghánské lidové shromáždění.

Kerry k tomu poznamenal, že pokud strany nedospějí v dohodě o tomto bodu, nebude ani dohoda o setrvání části amerických sil po ukončení operace NATO v příštím roce. Upozornil přitom, že nejde o beztrestnost amerických vojáků, ale o to, aby se v případě potřeby zodpovídali americké justici.

USA nebo Taliban: Co je lepší?

To, co v prvních letech vypadalo jako osvobození, se později změnilo v okupační správu, proti níž se časem postavili i ti, kteří původně americkou invazi podporovali. Situaci zapříčinily stále stoupající počet civilních obětí a mnohdy i kontroverzní útoky bezpilotních letadel.

Situace v zemi není rozhodně růžová a vláda pod vedením Karzaího čelí neustálému obviňování z korupce nebo klientelismu. V listopadu roku 2009 obsadil Afghánistán (podle měřítek organizace Transparency International) druhé místo v žebříčku nejvíce zkorumpovaných zemí na světě. Za sebou nechal pouze Somálsko.

Spojeneckým vojskům se za dvanáct let válčení nepodařilo zavést v Afghánistánu pořádek a zajistit civilistům bezpečí, což je další z důvodů, proč se od nich nyní obyčejní lidé odvracejí. K dobré pověsti nepřispěly ani různé incidenty, například úmyslné vraždění civilistů Robertem Balesem, jenž zastřelil v roce 2012 sedmnáct lidí, anebo pálení Koránu, či případ čtyř příslušníků námořní pěchoty US, kteří roku 2012 močili na mrtvoly zabitých mudžáhidů, píšou Armádní noviny.

Přestože procházejí afghánské ozbrojené složky výcvikem i vyzbrojováním, podle událostí posledních měsíců soudě, to není zrovna ku prospěchu věci. Mnozí branci jsou agenty vzbouřenců, tzv. "insiders", kteří takto snadno získají výcvik a materiál. Někteří dokonce útočí na své kolegy či spojenecké instruktory. Tyto teroristické akce začaly ve větší míře roku 2011 a během jediného roku si vyžádaly třicet pět obětí z řad koaličních vojáků mise ISAF.