Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a její nizozemský protějšek Caspar Veldkamp vyjádřili podporu rozhodnutí Spojených států umožnit Ukrajině využití amerických raket k útokům na cíle v hloubce ruského území. Podle nich jde o legitimní krok v rámci práva na sebeobranu.
Baerbocková v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici RBB Inforadio zdůraznila, že obrana Ukrajiny musí zahrnovat možnost zasáhnout zdroje ruských útoků ještě před jejich realizací. „Ukrajinci by neměli čekat, až raketa přeletí hranice. Musí mít možnost zničit vojenské základny, odkud byly rakety odpáleny,“ uvedla ministryně.
Podle Baerbockové je tento přístup v souladu s mezinárodním právem a právem na sebeobranu, což uznávají nejen němečtí Zelení, ale také spojenci z východní Evropy, Velké Británie, Francie a Spojených států.
Baerbocková se vyslovila pro poskytnutí účinnějších prostředků na obranu Ukrajiny. „Pokud by na Německo padaly rakety, drony a bomby, pokud by útočili na dětské nemocnice nebo naši energetickou infrastrukturu, bránili bychom se stejně,“ dodala.
Rozhodnutí kancléře Olafa Scholze odmítnout dodávky řízených střel Taurus Ukrajině vyvolává v německé vládě rozpory. Zatímco Scholz, zastupující sociální demokracii, je proti této dodávce, koaliční Zelení ji podporují. Robert Habeck, kandidát Zelených na kancléře, v neděli uvedl, že toto rozhodnutí bude revidováno.
Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp označil rozhodnutí USA za logickou odpověď na eskalaci konfliktu, ke které přispívá zapojení severokorejských vojáků na straně Ruska.
Před jednáním ministrů zahraničí EU v Bruselu zdůraznil, že povolení nasadit americké rakety proti cílům v Rusku odpovídá aktuální situaci na bojišti a je nutnou reakcí na nové hrozby.
Rozhodnutí Spojených států a podpora evropských spojenců signalizují další zintenzivnění vojenské a politické podpory Ukrajiny. Tento krok pravděpodobně vyvolá další reakce Moskvy, která již dříve varovala před důsledky, pokud bude Ukrajině umožněno útočit na ruském území pomocí západních zbraní.
Související
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 6 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 8 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 11 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák