Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Peskov na tiskové konferenci uvedl, že pokud se informace potvrdí, půjde o "kvalitativní nové kolo napětí" a výraznější účast Spojených států ve válce. Dodal, že Kreml zatím čerpá informace pouze ze západních médií, ale připomněl, že "odcházející administrativa ve Washingtonu" usiluje o eskalaci konfliktu.

Mluvčí také zdůraznil, že podle Vladimira Putina nejde v případě těchto útoků pouze o akce ukrajinské armády, nýbrž o rozhodnutí západních zemí, které povolují použití zbraní a zajišťují cílení. "Specialisté z těchto zemí zásadně mění způsob jejich účasti ve válce," dodal Peskov.

Podle zpráv médií povolil prezident Joe Biden ukrajinským silám nasadit ATACMS proti cílům na ruském území, avšak pouze omezeně. Údery mají být zaměřeny na ruské a severokorejské jednotky operující v Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou.

Moskva dlouhodobě tvrdí, že dodávky zbraní ze Západu Ukrajině vedou k prodlužování konfliktu. Současné rozhodnutí Washingtonu Kreml považuje za další krok k rozdmýchání války, což Peskov označil za "přilévání oleje do ohně".

Raketové systémy ATACMS (Army Tactical Missile System) mají dosah až 300 kilometrů, což umožňuje zasáhnout cíle hluboko za frontovou linií. Jejich potenciální nasazení proti ruským pozicím na vlastním území by mohlo znamenat zásadní posun ve strategii Ukrajiny a vést k další eskalaci konfliktu.

Rozhodnutí povolit použití ATACMS může zvýšit tlak na Rusko, ale zároveň vyvolat tvrdší odpověď. Eskalace by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Ukrajinu a Rusko, ale také pro vztahy mezi Západem a Moskvou. Kreml dává najevo, že tyto kroky považuje za přímé zapojení Západu do konfliktu, což může posílit jeho rétoriku o "západní agresi".

Tento vývoj přichází v době, kdy mezinárodní společenství hledá způsoby, jak konflikt ukončit, a zdůrazňuje rizika spojená s prohlubující se vojenskou konfrontací mezi hlavními světovými mocnostmi.