Co se stane, pokud zemře Kim? Analytik varuje před velkým konfliktem

KLDR není ve vakuu

Největší pozornost se upíná na diktátorovu sestru Kim Jo-čong, která by byla logickým nástupcem, pokud možno v hladkém předání moci, konstatuje odborník. Podotýká, že takový výsledek ale není jistý.

Záleží na tom, jak by četné frakce v okolí Kim Jo-čong zareagovaly na její mocenský vzestup a zda by síly čekající na příležitost k přerušení nástupnické linie Kimů neviděly případnou smrt současného vůdce jako svůj čas k akci, nastiňuje Davis. Odkazuje na názor politologa Van Jacksona, že v nejhorším případě by mohlo dojít v KLDR k nebezpečnému mocenskému boji, který by zemi destabilizoval a dovedl ji k vojenskému střetu se Spojenými státy a Čínou.

Jak Jackson upozorňuje, neklid - ne-li občanská válka - v Severní Koreji vznáší otázku bezpečnosti severokorejských jaderných zbraní, připomíná analytik.Vysvětluje, že pokud by se v zemi zhroutil řád, americké síly v Jižní Koreji a jihokorejská armáda by mohly být přinuceny intervenovat a tamní atomový arzenál zajistit, ale postup Američanů k řece Amnokkang by naopak mohl snadno vyvolat protireakci Pekingu.

"Alternativou je, že Čína by mohla postoupit na jih od Amnokkangu, aby stabilizovala vnitřní neklid a zabránila přílivu severokorejských uprchlíků - potenciálně s covid-19 - směřujících do Číny," pokračuje odborník. Pokládá také otázku, jak by reagoval Washington a Soul, pokud by čínská vojska postupovala směrem k 38. rovnoběžce.    

Klíčovým bodem zůstává, že situace na Korejském poloostrově se neodehrává ve strategickém vakuu a tamní potenciální vývoj, i americkou reakce na něj, bude Peking bedlivě sledovat a posuzovat v širším kontextu sílícího americko-čínského strategického soupeření, uvádí Davis. Konstatuje, že Čína zřejmě chce využít oslabení Spojených států koronavirem a jakýkoliv neklid v KLDR by dramaticky zvýšil riziko širšího konfliktu.

Jako Sarajevo

Čínské námořnictvo již testuje v jiných oblastech odhodlání amerického námořnictva a v Jihočínském moři například potopilo vietnamskou rybářskou loď a zaměřilo radar pro navádění palby na filipínské vojenské plavidlo, připomíná analytik. Podotýká, že americké, australské a čínské loďstvo operují v blízkosti a poblíž sporných oblastí, tudíž potenciál ke střetu existuje a může vést rychle k širšímu konfliktu.

Davis zmiňuje tvrzení novináře Petera Jenningse, že rostoucí asertivita Číny je patrná ve světle poklesu americké vojenské připravenosti v důsledku koronavirové pandemie, Peking stupňuje tlak na Tchaj-wan, přičemž roste možnost vojenské blokády ostrova z čínské strany, jelikož Peking cítí, že Washington je zaneprázdněn domácími problémy a možná by nedokázal reagovat.

"Prudká destabilizace situace na Korejském poloostrově by se k těmto rizikům přidala," píše odborník. Domnívá se, že tváří v tvář nestabilitě v KLDR a při hrozbě námořního konfliktu v Jihočínském moři může Peking kalkulovat s tím, že nastal čas jednat rázně, v čemž ho může povzbudit i stále větší efektivita čínských vojenských prostředků, která nedávno přiměla Spojené státy poprvé za 16 let stáhnout své bombardéry z ostrova Guam.   

Naznačený scénář je bezpochyby nejhorším možným a rozhodně není nevyhnutelný, přiznává Davis. Dodává ovšem, že absence jasného nástupnického procesu pro náhlé úmrtí Kim Čong-una posiluje riziko, že v takovém případě se důsledky nemusejí týkat jen jeho izolovaného "království".

Podobně jako atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu v roce 1914 může i smrt severokorejského vůdce zažehnout ničivý požár, který zachvátí celý svět, varuje závěrem analytik.