NÁZOR – Ukončení korejské války a mír na Korejském poloostrově na základně mírové dohody není pravděpodobnější než denuklearizace KLDR v důsledku série příslušných smluv, míní Bruce Bennett, profesor z výzkumné instituce RAND Corporation. V komentáři pro server National Interest vysvětluje, že závisí především na severokorejských cílech, mezi které skutečný mír zjevně nepatří.
Kimův sen o vítězství
Severokorejský režim dává jasně najevo, že dva jeho hlavní cíle jsou vlastní přežití a korejské sjednocení pod taktovkou KLDR, konstatuje Bennett. Deklaruje, že Pchjongjang má důvod obávat se o své přežití vzhledem k mnoha neúspěchům z posledních let, které zahrnují mimo jiné aktuální potíže se zásobováním obyvatel hlavního města potravinami.
„Režim zjevně soudí, že dokáže zlepšit svůj stav zbídačené (země) třetího světa, pokud se mu podaří dosáhnout sjednocení s Jihem, což je možná jediný důvod, proč režim konstruuje desítky jaderných zbraní,“ pokračuje profesor. To podle něj ale znamená, že KLDR nejprve musí pomoci rozbít jihokorejsko-americké spojenectví.
Bez rozsáhlé americké odstrašovací síly by byla Jižní Korea zranitelná vůči severokorejskému jadernému nátlaku a útokům, upozorňuje odborník. Podotýká, že málokdo uvažuje o ukončení korejské války při dosažení původního severokorejského cíle – vítězství –, režim Kim Čong-una v takový výsledek zjevně doufá.
Kim ve svých novoročních projevech ostatně opakuje důležitost sjednocení Koreje, připomíná expert. Dodává, že navzdory Kimovým snům o ovládnutí poloostrova je sjednocení země a ukončení korejské války pod severokorejským jaderným nátlakem či po severokorejském útoku nepravděpodobné.
KLDR nicméně nejde ani tak o sjednocení, ale o dominanci, a pokud získala vládu nad poloostrovem, zřejmě by se uchýlila ke své pověstné brutalitě a provedla čistku jihokorejských ekonomických, politických a vojenských elit, které by nahradila Severokorejci loajálními Kimovu klanu, očekává Bennett. Doplňuje, že ti by ovšem postrádali potřebné znalosti a zkušenosti, tudíž by mohlo dojít k likvidaci jihokorejského byznysu.
Navíc, pokud by Severní Korea nasadila jaderné zbraně, vedlo by to zřejmě k dalším mezinárodním hospodářským sankcím, skutečné obchodní válce, která by v kombinaci se severokorejskou nekompetentností postupně udusila jihokorejskou, silně exportně orientovanou ekonomiku, nastiňuje profesor.
Prosperita na Jihu by v těchto extrémních podmínkách podle experta netrvala dlouho, Jihokorejci by zchudli a navíc by jejich majetek mohli Severokorejci znárodnit.
Pchjongjang se musí rozhodnout
„To není obraz míru,“ deklaruje Bennett. Konstatuje, že pokud má korejská válka skončit, KLDR se musí vzdát myšlenky dominance na poloostrově, v rámci toho opustit snahu o zisk rozsáhlých jaderných sil a místo toho investovat do životní úrovně vlastního obyvatelstva.
Severní Korea nepotřebovala jaderné zbraně, aby po roce 1953 zabránila americkému vojenskému útoku, upozorňuje odborník. Opačná severokorejská tvrzení označuje za pouhou výmluvu pro budování ofenzivního atomového arzenálu, který není nutný k obraně.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Washington a Pchjongjang by tedy mohly ukončit nepřátelství, které vůči sobě chovají, ale toto nepřátelství je očividně větší na severokorejské straně, soudí profesor. Připomíná, že Spojené státy neindoktrinují své obyvatelstvo tvrzením, že Severokorejci jsou „věčným nepřítelem“ Ameriky, což KLDR svým obyvatelům vštěpuje o Američanech od útlého věku.
„Může nastat skutečný mír na Korejském poloostrově, pokud bude toto chování pokračovat?“ táže se Bennett. V té souvislosti podotýká, že mnoho sankcí proti Severní Koreji je podmíněných a pokud by země zastavila a posléze omezila svůj jaderný program, budou uvolněny.
Teprve bez hrozby jaderných zbraní a sankcí by obě strany mohly postupovat směrem k ukončení korejské války, domnívá se expert. Dodává, že je na KLDR, aby se rozhodla, zda je jejím cílem mírová koexistence, nebo snaha o dominanci, přičemž není jasné, zda je na toto rozhodnutí připravená.
Související
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
Přípravy na válku pokračují? Kim Čong-un provedl inspekci jednotky, která zaútočila na Soul
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea , Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 59 minutami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák