Před 40 lety, 27. prosince 1979, vpadla do Afghánistánu sovětská armáda, aby sesadila samozvaného revolucionáře Háfizulláha Amína a nastolila Moskvě poplatnější komunistický režim. Středoasijská země se tak stala dalším kolbištěm studené války, kde na straně jedné bojovaly sovětské okupační jednotky spolu s afghánským vládním vojskem proti mudžáhidům, tajně podporovanými zejména Pákistánem, USA a Íránem. Klid zbraní po stažení sovětských vojsk v roce 1989 nenastal. Konflikt, který si vyžádal milion obětí, přerostl ve válku občanskou.
Důvodů, které přiměly sovětské vedení Leonida Brežněva k vojenskému zásahu, bylo několik. Moskva se obávala přesahu íránské islámské revoluce do Afghánistánu. Domnívala se také, že Američané se chystají vybudovat v zemi vojenskou základnu. Sovětská vojska do země vpadla po sérii převratů, v nichž se u moci střídaly jednotlivé frakce prosovětsky orientované Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA). Jeden z posledních vedl Háfizulláh Amín, který svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího.
Tvrdému jádru afghánských komunistů a také sovětskému vedení v čele s Leonidem Brežněvem se nelíbily diktátorské praktiky Amína, a sovětské politbyro se proto rozhodlo pro vojenský zásah.
Jednotky zvláštního nasazení sovětské armády a elitního bojového útvaru Alfa zahájily útok na prezidentský palác v Kábulu 27. prosince 1979. Amín byl popraven a ještě týž den byla Moskva nově dosazenou vládou (Revoluční radou) požádána o vyslání ozbrojené pomoci a do Afghánistánu neprodleně vjely sovětské jednotky připravené na hranicích.
Na Západě se zvedla proti sovětské invazi vlna protestů. Vpád ukončil desetiletí politického uvolňování v období studené války, zmražena byla také dohoda o odzbrojení SALT II. Několik desítek zemí v čele s USA a většinou dalších západních mocností se také na protest proti válce v Afghánistánu odmítlo účastnit olympijských her v Moskvě v roce 1980.
Příchod okupačních "bezvěreckých" vojsk vnímali s velkým rozhořčením i samotní Afghánci, z nichž většina nedůvěřovala ani vládě sovětského spojence Babraka Karmala, který býval velvyslancem v Československu. Odpor obyvatel prohlubovalo i chování sovětských jednotek.
Proti vládě v Kábulu a sovětské armádě zahájily boj muslimské gerily ze základen v Pákistánu. Po dvou letech se mudžáhidům podařilo uchytit na afghánském území. Jejich bojeschopnost byla umožněna materiální pomocí přicházející přes Pákistán z USA (americké protiletadlové střely Stinger byly klíčové v neutralizaci sovětských vzdušných sil), Íránu, Číny a Saúdské Arábie. Od roku 1986 let se Sověti, vyčerpaní gerilovým bojem, dostali do defenzívy a o rok později sovětské vedení přiznalo zvýšené ztráty a připustilo, že povstalci získali "dočasnou převahu".
Stažení sovětských jednotek z Afghánistánu nařídil Michail Gorbačov po svém nástupu k moci v roce 1985, kdy dal svým generálům jeden rok na vítězství. Gorbačovovo stahování z konfliktu, který nazval "naší krvácející ránou", trvalo čtyři roky (poslední sovětský voják opustil hornatou zemi 15. prosince 1989) a stálo životy dalších 7000 sovětských vojáků. Celkem v Afghánistánu zahynulo 14.454 sovětských vojáků, dalších přes 35.000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Do války bylo celkem nasazeno 545.000 sovětských vojáků.
Na afghánské straně si válka vyžádal kolem milionu obětí, přes pět milionů lidí uprchlo do Íránu a Pákistánu. Další ztráty na životech si po stažení sovětských vojsk vybral pokračující občanský konflikt, v němž sunnitské i šíitské frakce mudžáhidů bojovaly společně za sesazení prosovětského prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Po jeho odstranění v roce 1992 však obě skupiny začaly vést krvavou válku proti sobě. Z bojů nakonec vítězně vzešlo fundamentalistické hnutí Tálibán podporované Pákistánem, které v roce 1996 vyhlásilo na území Afghánistánu "plně islámský stát" sunnitského směru.
Vládu Tálibánu svrhla v listopadu 2001 mezinárodní koalice vedená Američany, kteří tak reagovali na teroristické útoky v USA z 11. září téhož roku, jejichž strůjci z teroristické sítě Al-Káida měli podporu afghánského režimu. Od té doby ovšem pozice Tálibánu sílí a nyní povstalci ovládají zhruba polovinu Afghánistánu. Loňský rok byl navíc podle OSN nejtragičtější, pokud jde o počet civilních obětí v Afghánistánu - o život přišlo 3804 civilistů včetně 900 dětí. Tálibán začal jednat o podmínkách ukončení občanské války s USA, rozhovory ale americký prezident Donald Trump kvůli zářijovému útoku v Kábulu zrušil.
Při nedávné návštěvě Afghánistánu ale Trump řekl, že Tálibán usiluje o dohodu a že věří, že chce i příměří. Během neohlášené návštěvy bez upřesnění oznámil výrazné snížení počtu amerických vojáků v zemi. V Afghánistánu v současnosti působí přibližně 20.000 zahraničních vojáků, z toho 14.000 jsou Američané. V zemi je i český kontingent. Afghánistánem prošlo od roku 2002 skoro 10.000 Čechů, 14 z nich zahynulo.
Související
Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko
Co patřilo carovi, náleží Rusku. Putin chce pátrat po majetku v zahraničí
Sovětský svaz , Afghanistán , Leonid Brežněv (sovětský vůdce) , historie , Tálibán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 1 hodinou
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 2 hodinami
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 2 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 3 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 3 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 4 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 4 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 5 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 6 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 7 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 7 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 8 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 9 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
Izrael v úterý ráno informoval, že jeho jednotky převzaly kontrolu nad palestinskou částí hraničního přechodu Rafáh na hranici s Egyptem. Uvedla to agentura Reuters s tím, že armáda má k této záležitosti vydat oficiální stanovisko.
Zdroj: Lucie Podzimková