O rok odložené olympijské hry v Tokiu měly podle organizátorů sloužit jako pomník vítězství nad pandemií covidu-19. Světový tisk si nicméně po jejich nedělním zakončení klade otázku, zda bylo jejich uskutečnění dobrou volbou. Protikoronavirová opatření byla všudypřítomná a řada expertů pokračuje hry za selhání.
V Tokiu v průběhu her prudce vzrostl počet nových nákaz a olympiádu bude nutné ze značné části pokrýt z veřejného rozpočtu. Domácí publikum se přitom ani nemohlo sportovních akcí zúčastnit, což u mnohých vedlo ke značnému nezájmu až odporu.
Při nedělním závěrečném ceremoniálu, jehož se zúčastnili v podstatě jen vybraní hosté a někteří sportovci, postavili organizátoři na stadionu maketu parku, aby účastníkům her umožnili "zažít Tokio". Už to je podle agentury Reuters výstižnou připomínkou nesčetných restrikcí, kterým byli sportovci vystaveni. Po dobu her žili odděleni od zbytku společnosti v "bublině", v níž podstupovali každodenní testy na koronavirus a v hostitelské zemi nesměli strávit víc času, než bylo nezbytně nutné.
"Celá absurdita těchto her se ukázala v nápise Tokio 2020, který byl všude. Největší sportovní událost se izolovala od prostoru i času. Do bubliny, ze které byl kontakt s vnějším světem nechtěný a nemožný," napsal deník Die Zeit. "Sportovci, kteří si olympijskými hrami často plnili životní sen, seděli znuděně ve svých pokojích. Izolovaní a neustále testovaní," doplnil list, který si položil otázku, zda bylo vůbec správné hry v době pandemie uspořádat.
Die Welt poukázal na to, že kritikou nešetřili sportovci, kterým vyšel test na koronavirus pozitivně a kteří následně museli do tvrdé karantény. "Japonci pro takové stížnosti ale mají jen málo pochopení," dodal deník.
V Tokiu a jeho okolí platí kvůli šíření nakažlivé varianty koronaviru delta stav nouze, denní počet nových případů se tam od začátku her více než zdvojnásobil a poprvé tam vystoupal nad 5000 denně. Místní úřady se proto obávají možné přetíženosti nemocnic.
Ačkoliv se organizátorům zřejmě podařilo předejít tomu, aby se z olympiády stalo lokální epicentrum epidemie, řada expertů tvrdí, že japonská vláda svým rozhodnutím uspořádat hry navzdory špatné epidemické situaci vyvolala u místních obyvatel pocit falešného bezpečí, což vedlo k porušování ochranných nařízení a většímu šíření viru.
Proti uspořádání her se v Japonsku zvedla vlna nevole a podle agentury Kjódó akce politicky uškodila premiérovi Jošihidemu Sugovi. Ten nyní musí doufat, že očkovací kampaň zpomalí šíření viru, odvrátí kolaps zdravotnického systému a dost možná tím zachrání i jeho politickou budoucnost, píše agentura.
Suga bude muset v příštích měsících obhájit post lídra Liberálnědemokratické strany (LDP) a vést ji ve volbách, které by podle expertů v současné chvíli s největší pravděpodobností prohrál. Premiér proto bude zřejmě hlasování co nejvíce odkládat a doufat, že se vypjatá situace po olympijských hrách brzy uklidní. Mírnou úlevu mu může přinést fakt, že Japonsko na hrách získalo svůj dosud největší počet medailí.
Nespokojenost v Japonsku nicméně vyvolaly i vysoké náklady na uspořádání největší světové sportovní akce, která s sebou však vzhledem k restrikcím nepřinesla očekávaný turistický boom ani příjmy z prodeje lístků. Oficiální cena činí 15,4 miliardy dolarů (333 miliard korun), podle expertů je však reálně zřejmě až dvojnásobná, jelikož do oficiálního údaje nejsou zahrnuty nesčetné vedlejší investice z posledních let. Prodej televizních licencí přitom tyto náklady nepokryje a japonští daňoví poplatníci tak zřejmě zaplatí asi sedm miliard dolarů (151 miliard korun) za akci, které se ani nemohli zúčastnit, natož si ji užít, napsal list USA Today.
Podle německé mediální skupiny RND všechna hygienická opatření pro ochranu olympijské bubliny jen ilustrují, že poslední dva týdny v Japonsku nebyly nic jiného než nouzové hry. "Musely se konat, aby to neotřáslo systémem. Mezinárodní olympijský výbor totiž stále žije díky příspěvkům, které televize platí za přenosová práva a které sponzoři odvádějí za to, že jsou jejich produkty vidět," dodal RND.
"Medaile jsou rozdány, Tokio to zvládlo," uvedla televize RTL. "Důvod k euforii po skončení her měl ale jen jeden člověk - šéf," uvedla stanice o prezidentovi Mezinárodního olympijského výboru Thomasu Bachovi. "Když Thomas Bach hovoří o tom, že olympijské hry nebyly žádnými hrami duchů, tak má samozřejmě pravdu. Na tribunách totiž neseděli žádní duchové, ale sám šéf Mezinárodního olympijského výboru," uvedla televize s výčtem sportovních klání, která Bach sledoval.
Otazník nyní visí nad chystanými paralympijskými hrami. To, v jaké formě se budou konat, a zda vůbec, bude předmětem jednání mezi japonskými úřady a Mezinárodním olympijským a paralympijským výborem. Podle expertů se zřejmě uskuteční, pokud dojdou lídři k názoru, že takovým rozhodnutím nepřivodí kolaps zdravotnického systému.
Podle serveru BBC se po skončení her některým lidem ulevilo a jiní zase mají obavy z příštích dnů a měsíců. Debaty o tom, zda bylo moudré "covidovou" olympiádu uspořádat, se zřejmě povedou ještě mnoho let. "Nezpochybnitelné však je, že se i v nejistých časech sportovci ukázali být povznášející a nezkrotnou silou," poznamenává BBC.
Související

Šéf MOV Bach: Olympiáda bez duše nebyla. Dala naději celému světu

Sledovali jsme LOH ŽIVĚ: Olympijské hry v Tokiu jsou u konce, štafetu převzala Paříž
Olympijské hry 2021 (Tokio) , olympiáda
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek