Tisk: Po skončení olympiády vyvstává otázka, zda se měla vůbec konat

O rok odložené olympijské hry v Tokiu měly podle organizátorů sloužit jako pomník vítězství nad pandemií covidu-19. Světový tisk si nicméně po jejich nedělním zakončení klade otázku, zda bylo jejich uskutečnění dobrou volbou. Protikoronavirová opatření byla všudypřítomná a řada expertů pokračuje hry za selhání.

V Tokiu v průběhu her prudce vzrostl počet nových nákaz a olympiádu bude nutné ze značné části pokrýt z veřejného rozpočtu. Domácí publikum se přitom ani nemohlo sportovních akcí zúčastnit, což u mnohých vedlo ke značnému nezájmu až odporu.

Při nedělním závěrečném ceremoniálu, jehož se zúčastnili v podstatě jen vybraní hosté a někteří sportovci, postavili organizátoři na stadionu maketu parku, aby účastníkům her umožnili "zažít Tokio". Už to je podle agentury Reuters výstižnou připomínkou nesčetných restrikcí, kterým byli sportovci vystaveni. Po dobu her žili odděleni od zbytku společnosti v "bublině", v níž podstupovali každodenní testy na koronavirus a v hostitelské zemi nesměli strávit víc času, než bylo nezbytně nutné.

"Celá absurdita těchto her se ukázala v nápise Tokio 2020, který byl všude. Největší sportovní událost se izolovala od prostoru i času. Do bubliny, ze které byl kontakt s vnějším světem nechtěný a nemožný," napsal deník Die Zeit. "Sportovci, kteří si olympijskými hrami často plnili životní sen, seděli znuděně ve svých pokojích. Izolovaní a neustále testovaní," doplnil list, který si položil otázku, zda bylo vůbec správné hry v době pandemie uspořádat.

Die Welt poukázal na to, že kritikou nešetřili sportovci, kterým vyšel test na koronavirus pozitivně a kteří následně museli do tvrdé karantény. "Japonci pro takové stížnosti ale mají jen málo pochopení," dodal deník.

V Tokiu a jeho okolí platí kvůli šíření nakažlivé varianty koronaviru delta stav nouze, denní počet nových případů se tam od začátku her více než zdvojnásobil a poprvé tam vystoupal nad 5000 denně. Místní úřady se proto obávají možné přetíženosti nemocnic.

Ačkoliv se organizátorům zřejmě podařilo předejít tomu, aby se z olympiády stalo lokální epicentrum epidemie, řada expertů tvrdí, že japonská vláda svým rozhodnutím uspořádat hry navzdory špatné epidemické situaci vyvolala u místních obyvatel pocit falešného bezpečí, což vedlo k porušování ochranných nařízení a většímu šíření viru.

Proti uspořádání her se v Japonsku zvedla vlna nevole a podle agentury Kjódó akce politicky uškodila premiérovi Jošihidemu Sugovi. Ten nyní musí doufat, že očkovací kampaň zpomalí šíření viru, odvrátí kolaps zdravotnického systému a dost možná tím zachrání i jeho politickou budoucnost, píše agentura.

Suga bude muset v příštích měsících obhájit post lídra Liberálnědemokratické strany (LDP) a vést ji ve volbách, které by podle expertů v současné chvíli s největší pravděpodobností prohrál. Premiér proto bude zřejmě hlasování co nejvíce odkládat a doufat, že se vypjatá situace po olympijských hrách brzy uklidní. Mírnou úlevu mu může přinést fakt, že Japonsko na hrách získalo svůj dosud největší počet medailí.

Nespokojenost v Japonsku nicméně vyvolaly i vysoké náklady na uspořádání největší světové sportovní akce, která s sebou však vzhledem k restrikcím nepřinesla očekávaný turistický boom ani příjmy z prodeje lístků. Oficiální cena činí 15,4 miliardy dolarů (333 miliard korun), podle expertů je však reálně zřejmě až dvojnásobná, jelikož do oficiálního údaje nejsou zahrnuty nesčetné vedlejší investice z posledních let. Prodej televizních licencí přitom tyto náklady nepokryje a japonští daňoví poplatníci tak zřejmě zaplatí asi sedm miliard dolarů (151 miliard korun) za akci, které se ani nemohli zúčastnit, natož si ji užít, napsal list USA Today.

Podle německé mediální skupiny RND všechna hygienická opatření pro ochranu olympijské bubliny jen ilustrují, že poslední dva týdny v Japonsku nebyly nic jiného než nouzové hry. "Musely se konat, aby to neotřáslo systémem. Mezinárodní olympijský výbor totiž stále žije díky příspěvkům, které televize platí za přenosová práva a které sponzoři odvádějí za to, že jsou jejich produkty vidět," dodal RND.

"Medaile jsou rozdány, Tokio to zvládlo," uvedla televize RTL. "Důvod k euforii po skončení her měl ale jen jeden člověk - šéf," uvedla stanice o prezidentovi Mezinárodního olympijského výboru Thomasu Bachovi. "Když Thomas Bach hovoří o tom, že olympijské hry nebyly žádnými hrami duchů, tak má samozřejmě pravdu. Na tribunách totiž neseděli žádní duchové, ale sám šéf Mezinárodního olympijského výboru," uvedla televize s výčtem sportovních klání, která Bach sledoval.

Otazník nyní visí nad chystanými paralympijskými hrami. To, v jaké formě se budou konat, a zda vůbec, bude předmětem jednání mezi japonskými úřady a Mezinárodním olympijským a paralympijským výborem. Podle expertů se zřejmě uskuteční, pokud dojdou lídři k názoru, že takovým rozhodnutím nepřivodí kolaps zdravotnického systému.

Podle serveru BBC se po skončení her některým lidem ulevilo a jiní zase mají obavy z příštích dnů a měsíců. Debaty o tom, zda bylo moudré "covidovou" olympiádu uspořádat, se zřejmě povedou ještě mnoho let. "Nezpochybnitelné však je, že se i v nejistých časech sportovci ukázali být povznášející a nezkrotnou silou," poznamenává BBC.

Související

Olympiáda, ilustrační foto

Šéf MOV Bach: Olympiáda bez duše nebyla. Dala naději celému světu

Ještě krátce před zahájením letošních Letních olympijských her v Tokiu nebylo zřejmé, zda se kvůli sílící se koronavirové pandemii v japonské metropoli vůbec uskuteční. Nakonec se uskutečnila a nyní úspěšně dospěla do svého závěru. Samotný předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach se nechal slyšet, že pokud se veřejnost bála, že se bude jednat o olympiádu bez duše či dokonce o oympiádu duchů, tak právě díky sportovcům olympiáda bez duše nebyla.

Více souvisejících

Olympijské hry 2021 (Tokio) olympiáda

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy