NÁZOR – Americký nálet, který zabil velitele elitních jednotek Kuds íránských Revolučních gard, generála Kásima Sulejmáního, otevřel nové a potenciálně krvavé dějství blízkovýchodního dramatu, varuje profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Expert na Rusko z UCL School of Slavonic & East European Studies podotýká, že Sulejmání byl trnem v patě Američanů, stejně jako ikonou íránského režimu.
Rusko může tiše sedět
Jednotky Kuds vedou zpravodajskou činnost, tajné i otevřené vojenské operace a staly se předním íránským nástrojem v jeho asymetrickém tažení proti Washingtonu a snaze vybudovat si na Blízkém východě sféru vlivu, deklaruje profesor. Dodává, že atentát na předního činitele na území třetího státu je přímou výzvou nejen pro íránský režim, ale také pro suverenitu Iráku, jelikož při útoku byl zabit i velitel iráckých milicí Abú Mahdí.
Irácký parlament tak vydal apel k vypovězení amerických vojáků ze země, připomíná Galeotti. Soudí, že amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého čeká nejprve impeachment a následně boj o znovuzvolení, zřejmě toto nechá klidným, protože odsunem jednotek z Iráku splní jeden ze svých předvolebních slibů.
„Tento úder nevypadá ani tak jako součást blízkovýchodní strategie, jako spíše přiznání její absence, rychlé uhašení ohně a zloby a optika blízká televizi Fox,“ pokračuje odborník. Dodává, že mnohým neunikla paralela s nálety na Irák, které v roce 1998 nařídil tehdejší americký prezident Bill Clinton během svého impeachmentu.
Expert nepochybuje, že Írán se nějakým způsobem pomstí, ale míní, že dokud se eskalace nevymkne kontrole, Rusko může zůstat spokojeně potichu, ačkoliv není jasné, zda ze situace více vytěží Washington, či Teherán.
Není jisté, zda ruského prezidenta Vladimira Putina Sulejmáního smrt výrazně pobouřila, ale neexistují indicie, že by oba muži navázali osobní pouto, byť se v roce 2015 setkali, konstatuje Galeotti. Konstatuje, že Putin musí být spokojen, protože incident podporuje jeho tvrzení, že USA jsou arogantní imperiální mocností.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007 Putin varoval před nebezpečím unipolárního, neboli amerického světa, kde nic nedokáže zastavit téměř neomezené, přehnané užívání vojenské síly v mezinárodních vztazích, které údajně žene svět do „propasti permanentních konfliktů“, připomíná profesor. Podotýká, že nyní může Putin poukazovat na americké akce, když ospravedlňuje ruské snahy o změnu světového řádu a exkurze na krvavé pole cílené fyzické likvidace.
„Také mu to umožňuje hrát střízlivého státníka,“ pokračuje expert. Připomíná, že ruská média vyzdvihují, že Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vyjádřili své obavy a ruské ministerstvo zahraničí zase upozornilo na neexistující mezinárodní mandát k útoku a hovořilo o zájmech amerických politiků v aktuálním volebním roce.
Na straně dobra
Podobně jako v případě dohody o íránském jaderném programu, která se po jednostranném americkém odstoupení a následném uvalení sankcí na Teherán v roce 2018 ocitla ve fázi klinické smrti, může Rusko bez obav tvrdit, že je na straně dobra a že právě Sulejmáního smrt tlačí Írán k obnově tohoto programu, domnívá se Galeotti. Dodává, že bez ohledu na stav této dohody jde o další příležitost, aby Rusko demonstrovalo své světové postavení.
Ze skutečnosti, že se Írán ocitl v přímé konfrontaci, může Rusko také přímo těžit, upozorňuje odborník. Vysvětluje, že Teherán a Moskva sice mají některé společné zájmy, především minimalizovat vliv USA na Blízkém východě, ale nejde o velké přátele. Společně sice podporují syrský režim, avšak z jiných důvodů a jedním z motivů ruské intervence z roku 2015 bylo zamezit tomu, aby se ze Sýrie stal íránský vazal, tvrdí profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.„Ve skutečnosti jsme loni v Aleppu viděli střety mezi milicemi podporovanými jednotkami Kuds a těmi napojenými na Moskvu, když se ruská vojenská policie pokusila převzít kontrolu letiště al-Najráb, které se stalo jednou z nejdůležitějších základen íránských Revolučních gard v regionu,“ píše expert. Podotýká, že v říjnu pak Revoluční gardy zadržely ruskou novinářku Julii Juzikovou coby údajnou izraelskou špiónku a íránské ministerstvo zahraničí zařídilo její propuštění až po silném nátlaku z Moskvy.
Rusko může z aktuální situace profitovat i finančně, protože kvůli obavám z eskalace napětí v regionu cena ropy vystřelila na 69 dolarů za barel, a to v době, kdy se Moskva obávala, že by naopak mohla klesnout k 25 dolarům, tudíž jde o vítaný, i když krátkodobý bonus, nastiňuje Galeotti. Zároveň varuje před tendencí mluvit o Putinově vítězství, která se objeví pokaždé, když něco staví Spojené státy do špatného světla.
Bude záležet na tom, jak se krize vyvine a zda přeroste v otevřený konflikt, zdůrazňuje odborník. Podotýká, že blízkovýchodní geopolitika je ze své podstaty složitá, nepředvídatelná a špatně ovladatelná.
V momentě, kdy je Írán zaměstnán, Spojené státy musí volit mezi machistickými gesty a potřebou zklidnění situace a Irák zuří na svém vlastním „písečku“, je tak z pohledu Moskvy tichou úlevou, že tentokrát může vše pouze sledovat a nemusí nebýt v centru dění, naznačuje Galeotti.
Související
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
Írán , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák