Brutální vrah a sexuální násilník strávil ve vězení z 23 let týden. Ruské úřady ho opět propustily do armády

Ruské úřady propustily do služby v armádě vraha, který se neuhlídal už poprvé, co se vrátil z ukrajinské fronty. Tentokrát strávil ve vězení sotva týden, ačkoliv za brutální vraždu a znásilnění důchodkyně dostal 23 let. 

Ruský vrah Ivan Rossomachin byl v roce 2022 propuštěn z vězení, kde si odpykával čtrnáct let odnětí svobody za vraždu. Tehdy se připojil k žoldnéřské skupině Wagnerovců. Později se mohl vrátit zpět do ruské Kirovské oblasti – kde napadl a zabil pětaosmdesátiletou důchodkyni Juliji v jejím vlastním domě.

Letos v dubnu byl shledán vinným ze znásilnění a vraždy Julije, jak píše britská stanice BBC. Soud mu navíc zvýšil trest z 22 na 23 let, protože „vražda zahrnovala mimořádnou brutalitu“. Ředitel věznice, kam měl Rossomachin nastoupit, ale rodině oznámil, že byl pouhý týden po nástupu do trestu propuštěn. 

Rodina je zděšená. „Mou první reakcí bylo zděšení. Četla jsem soudní zprávy a vím, co ten člověk udělal mé babičce. Je zrůdné, že byl opět propuštěn. To, že se to děje v 21. století... neexistují slova, která by dokázala popsat, co se děje!“ sdělila vnučka zavražděné Anna Pekareva. 

Podle dostupných informací byl vězeň propuštěn v souladu se zvláštním ruským zákonem, který umožňuje armádě verbovat trestance. „Úřadům jsou mírumilovní civilisté ukradení, když dovolí, aby lidé, kteří spáchali závažné zločiny, byli zproštěni viny a propuštěni z vězení. To nám říká, že v Rusku se nikdo nemůže cítit bezpečně,“ míní Anna. 

„Pokud se vrátí, pokusí se nám pomstít – za naši snahu zajistit, aby dostal doživotí. Říká, že chce opustit zemi a ostatní členové rodiny se budou skrývat. Děsí mě, že není jediný. I kdyby se nevrátil, kolik dalších vrahů a psychopatů chodí po světě?“ ptala se vnučka zavražděné důchodkyně. 

Původně vězně verbovala Wagnerova skupina, po vzpouře jejího šéfa Jevgenije Prigožina ale tuto činnost převzala oficiální ruská armáda. Do svých řad přijala řadu trestanců, násilníků a vrahů. Někteří dokonce mohou získat ocenění a oficiální milost, jestliže „prokážou statečnost na bojišti“. 

Rossomachinův není jediný. V roce 2016 byl k osmnácti letům vězení za vraždu. Po návratu z války na Ukrajině, kde bojoval ve Wagnerově skupině, byl obviněn ze spáchání dvojnásobné vraždy mladého muže a ženy. „Na jakém legitimním základě byl propuštěn? Měl si odsedět nejméně dvanáct let. Odseděl si jich jen šest,“ vylíčila matka zabitá ženy Naděžda Mostyková.  

Propuštěných trestanců, kteří odešli bojovat na Ukrajinu, vrátili se a spáchali další zločin, je celá řada. Vězni, odsouzení za násilné činy včetně vražd, měli získat milost po půl roce stráveném na frontě. BBC však zjistila, že mají ruští vězni podobné podmínky jako běžní vojáci. Už dříve o tom psaly EuroZprávy.cz.

Manželka jednoho z vězňů, který bojuje na Ukrajině, uvedla, že délka smlouvy byla v jejím případě jeden rok místo původních šesti měsíců. Dokonce i po uplynutí smluvní doby bude podle ní muset její manžel zůstat na frontě, protože smlouva se automaticky prodlouží.

Ministerstvo obrany uzavírá smlouvy s vězni rekrutovanými z vězeňských zařízení, ve kterých je upozorňuje, že budou muset zůstat na frontě do konce „speciální vojenské operace“.

Trestance verbuje i ukrajinská armáda, avšak nárok k nástupu do armády nemají lidé odsouzení za vraždu nebo sexuální trestné činy. „Do armády nastoupilo až tři tisíce vězňů,“ vyčíslila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká. 

Související

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025) Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 

Více souvisejících

Ruská armáda Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří

Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy