Brutální vrah a sexuální násilník strávil ve vězení z 23 let týden. Ruské úřady ho opět propustily do armády

Ruské úřady propustily do služby v armádě vraha, který se neuhlídal už poprvé, co se vrátil z ukrajinské fronty. Tentokrát strávil ve vězení sotva týden, ačkoliv za brutální vraždu a znásilnění důchodkyně dostal 23 let. 

Ruský vrah Ivan Rossomachin byl v roce 2022 propuštěn z vězení, kde si odpykával čtrnáct let odnětí svobody za vraždu. Tehdy se připojil k žoldnéřské skupině Wagnerovců. Později se mohl vrátit zpět do ruské Kirovské oblasti – kde napadl a zabil pětaosmdesátiletou důchodkyni Juliji v jejím vlastním domě.

Letos v dubnu byl shledán vinným ze znásilnění a vraždy Julije, jak píše britská stanice BBC. Soud mu navíc zvýšil trest z 22 na 23 let, protože „vražda zahrnovala mimořádnou brutalitu“. Ředitel věznice, kam měl Rossomachin nastoupit, ale rodině oznámil, že byl pouhý týden po nástupu do trestu propuštěn. 

Rodina je zděšená. „Mou první reakcí bylo zděšení. Četla jsem soudní zprávy a vím, co ten člověk udělal mé babičce. Je zrůdné, že byl opět propuštěn. To, že se to děje v 21. století... neexistují slova, která by dokázala popsat, co se děje!“ sdělila vnučka zavražděné Anna Pekareva. 

Podle dostupných informací byl vězeň propuštěn v souladu se zvláštním ruským zákonem, který umožňuje armádě verbovat trestance. „Úřadům jsou mírumilovní civilisté ukradení, když dovolí, aby lidé, kteří spáchali závažné zločiny, byli zproštěni viny a propuštěni z vězení. To nám říká, že v Rusku se nikdo nemůže cítit bezpečně,“ míní Anna. 

„Pokud se vrátí, pokusí se nám pomstít – za naši snahu zajistit, aby dostal doživotí. Říká, že chce opustit zemi a ostatní členové rodiny se budou skrývat. Děsí mě, že není jediný. I kdyby se nevrátil, kolik dalších vrahů a psychopatů chodí po světě?“ ptala se vnučka zavražděné důchodkyně. 

Původně vězně verbovala Wagnerova skupina, po vzpouře jejího šéfa Jevgenije Prigožina ale tuto činnost převzala oficiální ruská armáda. Do svých řad přijala řadu trestanců, násilníků a vrahů. Někteří dokonce mohou získat ocenění a oficiální milost, jestliže „prokážou statečnost na bojišti“. 

Rossomachinův není jediný. V roce 2016 byl k osmnácti letům vězení za vraždu. Po návratu z války na Ukrajině, kde bojoval ve Wagnerově skupině, byl obviněn ze spáchání dvojnásobné vraždy mladého muže a ženy. „Na jakém legitimním základě byl propuštěn? Měl si odsedět nejméně dvanáct let. Odseděl si jich jen šest,“ vylíčila matka zabitá ženy Naděžda Mostyková.  

Propuštěných trestanců, kteří odešli bojovat na Ukrajinu, vrátili se a spáchali další zločin, je celá řada. Vězni, odsouzení za násilné činy včetně vražd, měli získat milost po půl roce stráveném na frontě. BBC však zjistila, že mají ruští vězni podobné podmínky jako běžní vojáci. Už dříve o tom psaly EuroZprávy.cz.

Manželka jednoho z vězňů, který bojuje na Ukrajině, uvedla, že délka smlouvy byla v jejím případě jeden rok místo původních šesti měsíců. Dokonce i po uplynutí smluvní doby bude podle ní muset její manžel zůstat na frontě, protože smlouva se automaticky prodlouží.

Ministerstvo obrany uzavírá smlouvy s vězni rekrutovanými z vězeňských zařízení, ve kterých je upozorňuje, že budou muset zůstat na frontě do konce „speciální vojenské operace“.

Trestance verbuje i ukrajinská armáda, avšak nárok k nástupu do armády nemají lidé odsouzení za vraždu nebo sexuální trestné činy. „Do armády nastoupilo až tři tisíce vězňů,“ vyčíslila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká. 

Související

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO:

Rusové si sestřelili svůj vlastní vrtulník

Ruské ozbrojené síly zaznamenaly další ztrátu jednoho ze svých nejmodernějších bitevních vrtulníků Kamov Ka-52 „Aligátor“ v incidentu, který je pravděpodobně výsledkem přátelské palby. Uvedl to server Kyiv Independent.

Více souvisejících

Ruská armáda Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy