Brutální vrah a sexuální násilník strávil ve vězení z 23 let týden. Ruské úřady ho opět propustily do armády

Ruské úřady propustily do služby v armádě vraha, který se neuhlídal už poprvé, co se vrátil z ukrajinské fronty. Tentokrát strávil ve vězení sotva týden, ačkoliv za brutální vraždu a znásilnění důchodkyně dostal 23 let. 

Ruský vrah Ivan Rossomachin byl v roce 2022 propuštěn z vězení, kde si odpykával čtrnáct let odnětí svobody za vraždu. Tehdy se připojil k žoldnéřské skupině Wagnerovců. Později se mohl vrátit zpět do ruské Kirovské oblasti – kde napadl a zabil pětaosmdesátiletou důchodkyni Juliji v jejím vlastním domě.

Letos v dubnu byl shledán vinným ze znásilnění a vraždy Julije, jak píše britská stanice BBC. Soud mu navíc zvýšil trest z 22 na 23 let, protože „vražda zahrnovala mimořádnou brutalitu“. Ředitel věznice, kam měl Rossomachin nastoupit, ale rodině oznámil, že byl pouhý týden po nástupu do trestu propuštěn. 

Rodina je zděšená. „Mou první reakcí bylo zděšení. Četla jsem soudní zprávy a vím, co ten člověk udělal mé babičce. Je zrůdné, že byl opět propuštěn. To, že se to děje v 21. století... neexistují slova, která by dokázala popsat, co se děje!“ sdělila vnučka zavražděné Anna Pekareva. 

Podle dostupných informací byl vězeň propuštěn v souladu se zvláštním ruským zákonem, který umožňuje armádě verbovat trestance. „Úřadům jsou mírumilovní civilisté ukradení, když dovolí, aby lidé, kteří spáchali závažné zločiny, byli zproštěni viny a propuštěni z vězení. To nám říká, že v Rusku se nikdo nemůže cítit bezpečně,“ míní Anna. 

„Pokud se vrátí, pokusí se nám pomstít – za naši snahu zajistit, aby dostal doživotí. Říká, že chce opustit zemi a ostatní členové rodiny se budou skrývat. Děsí mě, že není jediný. I kdyby se nevrátil, kolik dalších vrahů a psychopatů chodí po světě?“ ptala se vnučka zavražděné důchodkyně. 

Původně vězně verbovala Wagnerova skupina, po vzpouře jejího šéfa Jevgenije Prigožina ale tuto činnost převzala oficiální ruská armáda. Do svých řad přijala řadu trestanců, násilníků a vrahů. Někteří dokonce mohou získat ocenění a oficiální milost, jestliže „prokážou statečnost na bojišti“. 

Rossomachinův není jediný. V roce 2016 byl k osmnácti letům vězení za vraždu. Po návratu z války na Ukrajině, kde bojoval ve Wagnerově skupině, byl obviněn ze spáchání dvojnásobné vraždy mladého muže a ženy. „Na jakém legitimním základě byl propuštěn? Měl si odsedět nejméně dvanáct let. Odseděl si jich jen šest,“ vylíčila matka zabitá ženy Naděžda Mostyková.  

Propuštěných trestanců, kteří odešli bojovat na Ukrajinu, vrátili se a spáchali další zločin, je celá řada. Vězni, odsouzení za násilné činy včetně vražd, měli získat milost po půl roce stráveném na frontě. BBC však zjistila, že mají ruští vězni podobné podmínky jako běžní vojáci. Už dříve o tom psaly EuroZprávy.cz.

Manželka jednoho z vězňů, který bojuje na Ukrajině, uvedla, že délka smlouvy byla v jejím případě jeden rok místo původních šesti měsíců. Dokonce i po uplynutí smluvní doby bude podle ní muset její manžel zůstat na frontě, protože smlouva se automaticky prodlouží.

Ministerstvo obrany uzavírá smlouvy s vězni rekrutovanými z vězeňských zařízení, ve kterých je upozorňuje, že budou muset zůstat na frontě do konce „speciální vojenské operace“.

Trestance verbuje i ukrajinská armáda, avšak nárok k nástupu do armády nemají lidé odsouzení za vraždu nebo sexuální trestné činy. „Do armády nastoupilo až tři tisíce vězňů,“ vyčíslila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká. 

Související

Vladimir Putin

Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin přehání, když hodnotí letošní postup ruské armády na Ukrajině. Podle zahraničních expertů se invazním silám ani zdaleka nepovedlo ovládnout tak velké území, jak tvrdí Kreml. Ukrajinští vojáci byli dokonce v některých měsících těmi úspěšnějšími.
Su-25 ruského letectva

NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou

Válka na Ukrajině ukazuje, že je téměř nemožné přinutit zemi ke kapitulaci výhradně prostřednictvím konvenční letecké kampaně. Rusko se však přesto zdá odhodlané tento postup vyzkoušet a spoléhá na masivní útoky. Vzhledem k oslabené ukrajinské protivzdušné obraně a poničené infrastruktuře vidí Moskva příležitost, jak Ukrajinu srazit na kolena ještě před blížící se zimou, píše The New York Times.

Více souvisejících

Ruská armáda ,  Rusko ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 4 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 7 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 10 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Adam Vojtěch

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

včera

Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil

Francouzský prezident Emmanuel Macron se poprvé vyjádřil k sobotním nepokojům, které během demonstrací kvůli ostoucím životním nákladům a situaci ve školství zachvátily západoevropskou zemi. Macron podpořil právo občanů na protest a přislíbil potrestání vandalů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy