Byl to brilantní tah Ukrajiny, míní expert o tažení v Kurské oblasti. Rusové jsou ponížení

Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?

Ruské ministerstvo obrany varovalo, že některé ukrajinské jednotky postoupily až o třicet kilometrů do hloubky ruského území. „Síly se zapojily do bojů s ukrajinskými jednotkami v oblasti osad Tolpino, Žuravli a Obščy Koloděj,“ uvedlo podle americké stanice CNN. Konkrétně Tolpino leží přes třicet kilometrů od ukrajinských hranic a přítomnost sil Kyjeva naznačuje, že směřují k městu Koroněvo.

Podle deníku The Hill boje pokračují v okolí města Sudža. Ukrajinci údajně zajali desítky ruských vojáků a pohraničníků, zatímco se jim podařilo obsadit několik důležitých obcí v oblasti.

Viceprezidenta pro politiku Alena Kudzková z think tanku GLOBSEC nastínila, o co se Ukrajinci ve skutečnosti mohou snažit. „Ukrajinci se usilovně snaží změnit narativ války. Před Kurskem panoval pocit, že se válka stala spíše předvídatelnou, a na mnoha stranách byla válka již vnímána jako zamrzlá,“ přiblížila.

„Tímto útokem se Ukrajině vlastně podařilo ukázat, že skutečně existuje prostor pro to, aby se tato válka stala nepředvídatelnou, že existuje prostor pro to, aby Rusko překvapila,“ dodala Kudzková.

Mluvčí Pentagonu Sabrina Sighová dále potvrdila, že američtí představitelé tyto ukrajinské akce podporují. „Nemáme pocit, že by to byla eskalace. Ukrajina dělá to, co musí, aby byla na bojišti úspěšná,“ popsala.

Podle analytika Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky smyslem ukrajinského vpádu může být snaha o odklon ruských jednotek z míst bojů na Ukrajině. „Nyní záleží na Rusech, co chtějí s touto ofenzivou v Kursku udělat. Myslím, že Rusové se budou snažit překonat tlak, i když to znamená možná dát Ukrajině nějaké možnosti jinde,“ míní.

„V této fázi ještě není jasné, zda bude mít útok nějaký dramatický dopad na frontové linie, kde Ukrajina zůstává v pozadí a snaží se odrážet ruské útoky s ubývajícími lidskými silami,“ vysvětlil Borsari.

Politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss označil kurskou ofenzívu za zřejmou snahu kompenzovat potíže ukrajinské armády při obraně vlasti. „Nejvýznamnějším problémem pro Ukrajinu je v tuto chvíli lidská síla. Možná by zprávy o odvážném manévru mohly motivovat další ukrajinské dobrovolníky, aby se přihlásili. Nejsem si jistý, že to zásadně změní rizikový kalkul jednotlivců, ale mohlo by to začít měnit tón diskusí kolem dobrovolnictví,“ vylíčil.

Výzkumník Tomasz Blusiewicz z Hooverova institutu Stanfordovy univerzity naznačil, že se Ukrajina od Kursku pravděpodobně stáhne, jakmile dosáhne stažení ruských jednotek z míst bojů na ukrajinské frontě. „Nyní se musí přesunout. A v tom jsou Rusové špatní. Jsou špatní v logistice,“ přiblížil.

„Byl to brilantní tah Ukrajiny. Už dosáhli obrovského úspěchu tím, že donutili Rusko přesunout své jednotky, tím, že ukázali, že Rusko je v jiných oblastech bezbranné. Pro Putina je to obrovský úder na prestiž,“ zdůraznil.

Od úterý probíhají v Kurské oblasti intenzivní boje mezi ruskými silami a více než tisícem ukrajinských vojáků, kteří se na některých místech dostali až 20 kilometrů do hloubky ruského území. Jedná se o největší ukrajinský útok na ruské území od začátku války v roce 2022.

V pátek ruské úřady vyhlásily v Kurské oblasti mimořádný stav. V sobotu Rusko zahájilo protiteroristickou operaci, která dává ruským bezpečnostním složkám dodatečné pravomoci. Navíc Rusko do oblasti vyslalo další jednotky a vybavení, včetně tanků, raketometů a leteckých sil, aby zastavilo postup ukrajinských jednotek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během léta Rusko provedlo téměř 2000 útoků z Kurské oblasti na ukrajinskou Sumskou oblast. Podle něj si tyto útoky zaslouží „spravedlivou“ odpověď. 

„Použili dělostřelectvo, minomety, drony, a dokonce i rakety. Každý z těchto útoků si zaslouží spravedlivou odpověď,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu, který se odehrál během ukrajinského přeshraničního vpádu do Kurské oblasti.



Související

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.
Ruská armáda, ilustrační foto

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy