Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?
Ruské ministerstvo obrany varovalo, že některé ukrajinské jednotky postoupily až o třicet kilometrů do hloubky ruského území. „Síly se zapojily do bojů s ukrajinskými jednotkami v oblasti osad Tolpino, Žuravli a Obščy Koloděj,“ uvedlo podle americké stanice CNN. Konkrétně Tolpino leží přes třicet kilometrů od ukrajinských hranic a přítomnost sil Kyjeva naznačuje, že směřují k městu Koroněvo.
Podle deníku The Hill boje pokračují v okolí města Sudža. Ukrajinci údajně zajali desítky ruských vojáků a pohraničníků, zatímco se jim podařilo obsadit několik důležitých obcí v oblasti.
Viceprezidenta pro politiku Alena Kudzková z think tanku GLOBSEC nastínila, o co se Ukrajinci ve skutečnosti mohou snažit. „Ukrajinci se usilovně snaží změnit narativ války. Před Kurskem panoval pocit, že se válka stala spíše předvídatelnou, a na mnoha stranách byla válka již vnímána jako zamrzlá,“ přiblížila.
„Tímto útokem se Ukrajině vlastně podařilo ukázat, že skutečně existuje prostor pro to, aby se tato válka stala nepředvídatelnou, že existuje prostor pro to, aby Rusko překvapila,“ dodala Kudzková.
Mluvčí Pentagonu Sabrina Sighová dále potvrdila, že američtí představitelé tyto ukrajinské akce podporují. „Nemáme pocit, že by to byla eskalace. Ukrajina dělá to, co musí, aby byla na bojišti úspěšná,“ popsala.
Podle analytika Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky smyslem ukrajinského vpádu může být snaha o odklon ruských jednotek z míst bojů na Ukrajině. „Nyní záleží na Rusech, co chtějí s touto ofenzivou v Kursku udělat. Myslím, že Rusové se budou snažit překonat tlak, i když to znamená možná dát Ukrajině nějaké možnosti jinde,“ míní.
„V této fázi ještě není jasné, zda bude mít útok nějaký dramatický dopad na frontové linie, kde Ukrajina zůstává v pozadí a snaží se odrážet ruské útoky s ubývajícími lidskými silami,“ vysvětlil Borsari.
Politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss označil kurskou ofenzívu za zřejmou snahu kompenzovat potíže ukrajinské armády při obraně vlasti. „Nejvýznamnějším problémem pro Ukrajinu je v tuto chvíli lidská síla. Možná by zprávy o odvážném manévru mohly motivovat další ukrajinské dobrovolníky, aby se přihlásili. Nejsem si jistý, že to zásadně změní rizikový kalkul jednotlivců, ale mohlo by to začít měnit tón diskusí kolem dobrovolnictví,“ vylíčil.
Výzkumník Tomasz Blusiewicz z Hooverova institutu Stanfordovy univerzity naznačil, že se Ukrajina od Kursku pravděpodobně stáhne, jakmile dosáhne stažení ruských jednotek z míst bojů na ukrajinské frontě. „Nyní se musí přesunout. A v tom jsou Rusové špatní. Jsou špatní v logistice,“ přiblížil.
„Byl to brilantní tah Ukrajiny. Už dosáhli obrovského úspěchu tím, že donutili Rusko přesunout své jednotky, tím, že ukázali, že Rusko je v jiných oblastech bezbranné. Pro Putina je to obrovský úder na prestiž,“ zdůraznil.
Od úterý probíhají v Kurské oblasti intenzivní boje mezi ruskými silami a více než tisícem ukrajinských vojáků, kteří se na některých místech dostali až 20 kilometrů do hloubky ruského území. Jedná se o největší ukrajinský útok na ruské území od začátku války v roce 2022.
V pátek ruské úřady vyhlásily v Kurské oblasti mimořádný stav. V sobotu Rusko zahájilo protiteroristickou operaci, která dává ruským bezpečnostním složkám dodatečné pravomoci. Navíc Rusko do oblasti vyslalo další jednotky a vybavení, včetně tanků, raketometů a leteckých sil, aby zastavilo postup ukrajinských jednotek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během léta Rusko provedlo téměř 2000 útoků z Kurské oblasti na ukrajinskou Sumskou oblast. Podle něj si tyto útoky zaslouží „spravedlivou“ odpověď.
„Použili dělostřelectvo, minomety, drony, a dokonce i rakety. Každý z těchto útoků si zaslouží spravedlivou odpověď,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu, který se odehrál během ukrajinského přeshraničního vpádu do Kurské oblasti.
Související
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák