Byl to brilantní tah Ukrajiny, míní expert o tažení v Kurské oblasti. Rusové jsou ponížení

Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?

Ruské ministerstvo obrany varovalo, že některé ukrajinské jednotky postoupily až o třicet kilometrů do hloubky ruského území. „Síly se zapojily do bojů s ukrajinskými jednotkami v oblasti osad Tolpino, Žuravli a Obščy Koloděj,“ uvedlo podle americké stanice CNN. Konkrétně Tolpino leží přes třicet kilometrů od ukrajinských hranic a přítomnost sil Kyjeva naznačuje, že směřují k městu Koroněvo.

Podle deníku The Hill boje pokračují v okolí města Sudža. Ukrajinci údajně zajali desítky ruských vojáků a pohraničníků, zatímco se jim podařilo obsadit několik důležitých obcí v oblasti.

Viceprezidenta pro politiku Alena Kudzková z think tanku GLOBSEC nastínila, o co se Ukrajinci ve skutečnosti mohou snažit. „Ukrajinci se usilovně snaží změnit narativ války. Před Kurskem panoval pocit, že se válka stala spíše předvídatelnou, a na mnoha stranách byla válka již vnímána jako zamrzlá,“ přiblížila.

„Tímto útokem se Ukrajině vlastně podařilo ukázat, že skutečně existuje prostor pro to, aby se tato válka stala nepředvídatelnou, že existuje prostor pro to, aby Rusko překvapila,“ dodala Kudzková.

Mluvčí Pentagonu Sabrina Sighová dále potvrdila, že američtí představitelé tyto ukrajinské akce podporují. „Nemáme pocit, že by to byla eskalace. Ukrajina dělá to, co musí, aby byla na bojišti úspěšná,“ popsala.

Podle analytika Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky smyslem ukrajinského vpádu může být snaha o odklon ruských jednotek z míst bojů na Ukrajině. „Nyní záleží na Rusech, co chtějí s touto ofenzivou v Kursku udělat. Myslím, že Rusové se budou snažit překonat tlak, i když to znamená možná dát Ukrajině nějaké možnosti jinde,“ míní.

„V této fázi ještě není jasné, zda bude mít útok nějaký dramatický dopad na frontové linie, kde Ukrajina zůstává v pozadí a snaží se odrážet ruské útoky s ubývajícími lidskými silami,“ vysvětlil Borsari.

Politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss označil kurskou ofenzívu za zřejmou snahu kompenzovat potíže ukrajinské armády při obraně vlasti. „Nejvýznamnějším problémem pro Ukrajinu je v tuto chvíli lidská síla. Možná by zprávy o odvážném manévru mohly motivovat další ukrajinské dobrovolníky, aby se přihlásili. Nejsem si jistý, že to zásadně změní rizikový kalkul jednotlivců, ale mohlo by to začít měnit tón diskusí kolem dobrovolnictví,“ vylíčil.

Výzkumník Tomasz Blusiewicz z Hooverova institutu Stanfordovy univerzity naznačil, že se Ukrajina od Kursku pravděpodobně stáhne, jakmile dosáhne stažení ruských jednotek z míst bojů na ukrajinské frontě. „Nyní se musí přesunout. A v tom jsou Rusové špatní. Jsou špatní v logistice,“ přiblížil.

„Byl to brilantní tah Ukrajiny. Už dosáhli obrovského úspěchu tím, že donutili Rusko přesunout své jednotky, tím, že ukázali, že Rusko je v jiných oblastech bezbranné. Pro Putina je to obrovský úder na prestiž,“ zdůraznil.

Od úterý probíhají v Kurské oblasti intenzivní boje mezi ruskými silami a více než tisícem ukrajinských vojáků, kteří se na některých místech dostali až 20 kilometrů do hloubky ruského území. Jedná se o největší ukrajinský útok na ruské území od začátku války v roce 2022.

V pátek ruské úřady vyhlásily v Kurské oblasti mimořádný stav. V sobotu Rusko zahájilo protiteroristickou operaci, která dává ruským bezpečnostním složkám dodatečné pravomoci. Navíc Rusko do oblasti vyslalo další jednotky a vybavení, včetně tanků, raketometů a leteckých sil, aby zastavilo postup ukrajinských jednotek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během léta Rusko provedlo téměř 2000 útoků z Kurské oblasti na ukrajinskou Sumskou oblast. Podle něj si tyto útoky zaslouží „spravedlivou“ odpověď. 

„Použili dělostřelectvo, minomety, drony, a dokonce i rakety. Každý z těchto útoků si zaslouží spravedlivou odpověď,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu, který se odehrál během ukrajinského přeshraničního vpádu do Kurské oblasti.



Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 10 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy