Byl to brilantní tah Ukrajiny, míní expert o tažení v Kurské oblasti. Rusové jsou ponížení

Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?

Ruské ministerstvo obrany varovalo, že některé ukrajinské jednotky postoupily až o třicet kilometrů do hloubky ruského území. „Síly se zapojily do bojů s ukrajinskými jednotkami v oblasti osad Tolpino, Žuravli a Obščy Koloděj,“ uvedlo podle americké stanice CNN. Konkrétně Tolpino leží přes třicet kilometrů od ukrajinských hranic a přítomnost sil Kyjeva naznačuje, že směřují k městu Koroněvo.

Podle deníku The Hill boje pokračují v okolí města Sudža. Ukrajinci údajně zajali desítky ruských vojáků a pohraničníků, zatímco se jim podařilo obsadit několik důležitých obcí v oblasti.

Viceprezidenta pro politiku Alena Kudzková z think tanku GLOBSEC nastínila, o co se Ukrajinci ve skutečnosti mohou snažit. „Ukrajinci se usilovně snaží změnit narativ války. Před Kurskem panoval pocit, že se válka stala spíše předvídatelnou, a na mnoha stranách byla válka již vnímána jako zamrzlá,“ přiblížila.

„Tímto útokem se Ukrajině vlastně podařilo ukázat, že skutečně existuje prostor pro to, aby se tato válka stala nepředvídatelnou, že existuje prostor pro to, aby Rusko překvapila,“ dodala Kudzková.

Mluvčí Pentagonu Sabrina Sighová dále potvrdila, že američtí představitelé tyto ukrajinské akce podporují. „Nemáme pocit, že by to byla eskalace. Ukrajina dělá to, co musí, aby byla na bojišti úspěšná,“ popsala.

Podle analytika Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky smyslem ukrajinského vpádu může být snaha o odklon ruských jednotek z míst bojů na Ukrajině. „Nyní záleží na Rusech, co chtějí s touto ofenzivou v Kursku udělat. Myslím, že Rusové se budou snažit překonat tlak, i když to znamená možná dát Ukrajině nějaké možnosti jinde,“ míní.

„V této fázi ještě není jasné, zda bude mít útok nějaký dramatický dopad na frontové linie, kde Ukrajina zůstává v pozadí a snaží se odrážet ruské útoky s ubývajícími lidskými silami,“ vysvětlil Borsari.

Politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss označil kurskou ofenzívu za zřejmou snahu kompenzovat potíže ukrajinské armády při obraně vlasti. „Nejvýznamnějším problémem pro Ukrajinu je v tuto chvíli lidská síla. Možná by zprávy o odvážném manévru mohly motivovat další ukrajinské dobrovolníky, aby se přihlásili. Nejsem si jistý, že to zásadně změní rizikový kalkul jednotlivců, ale mohlo by to začít měnit tón diskusí kolem dobrovolnictví,“ vylíčil.

Výzkumník Tomasz Blusiewicz z Hooverova institutu Stanfordovy univerzity naznačil, že se Ukrajina od Kursku pravděpodobně stáhne, jakmile dosáhne stažení ruských jednotek z míst bojů na ukrajinské frontě. „Nyní se musí přesunout. A v tom jsou Rusové špatní. Jsou špatní v logistice,“ přiblížil.

„Byl to brilantní tah Ukrajiny. Už dosáhli obrovského úspěchu tím, že donutili Rusko přesunout své jednotky, tím, že ukázali, že Rusko je v jiných oblastech bezbranné. Pro Putina je to obrovský úder na prestiž,“ zdůraznil.

Od úterý probíhají v Kurské oblasti intenzivní boje mezi ruskými silami a více než tisícem ukrajinských vojáků, kteří se na některých místech dostali až 20 kilometrů do hloubky ruského území. Jedná se o největší ukrajinský útok na ruské území od začátku války v roce 2022.

V pátek ruské úřady vyhlásily v Kurské oblasti mimořádný stav. V sobotu Rusko zahájilo protiteroristickou operaci, která dává ruským bezpečnostním složkám dodatečné pravomoci. Navíc Rusko do oblasti vyslalo další jednotky a vybavení, včetně tanků, raketometů a leteckých sil, aby zastavilo postup ukrajinských jednotek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během léta Rusko provedlo téměř 2000 útoků z Kurské oblasti na ukrajinskou Sumskou oblast. Podle něj si tyto útoky zaslouží „spravedlivou“ odpověď. 

„Použili dělostřelectvo, minomety, drony, a dokonce i rakety. Každý z těchto útoků si zaslouží spravedlivou odpověď,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu, který se odehrál během ukrajinského přeshraničního vpádu do Kurské oblasti.



Související

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 13 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy