Byl to brilantní tah Ukrajiny, míní expert o tažení v Kurské oblasti. Rusové jsou ponížení

Ukrajinská armáda je první armádou cizího státu od druhé světové války, které se podařilo vtrhnout na ruské území a vyvolat tak mimořádnou situaci na federální úrovni. Do budoucna ale Kyjev musí učinit náročné rozhodnutí – co s nabytým územím?

Ruské ministerstvo obrany varovalo, že některé ukrajinské jednotky postoupily až o třicet kilometrů do hloubky ruského území. „Síly se zapojily do bojů s ukrajinskými jednotkami v oblasti osad Tolpino, Žuravli a Obščy Koloděj,“ uvedlo podle americké stanice CNN. Konkrétně Tolpino leží přes třicet kilometrů od ukrajinských hranic a přítomnost sil Kyjeva naznačuje, že směřují k městu Koroněvo.

Podle deníku The Hill boje pokračují v okolí města Sudža. Ukrajinci údajně zajali desítky ruských vojáků a pohraničníků, zatímco se jim podařilo obsadit několik důležitých obcí v oblasti.

Viceprezidenta pro politiku Alena Kudzková z think tanku GLOBSEC nastínila, o co se Ukrajinci ve skutečnosti mohou snažit. „Ukrajinci se usilovně snaží změnit narativ války. Před Kurskem panoval pocit, že se válka stala spíše předvídatelnou, a na mnoha stranách byla válka již vnímána jako zamrzlá,“ přiblížila.

„Tímto útokem se Ukrajině vlastně podařilo ukázat, že skutečně existuje prostor pro to, aby se tato válka stala nepředvídatelnou, že existuje prostor pro to, aby Rusko překvapila,“ dodala Kudzková.

Mluvčí Pentagonu Sabrina Sighová dále potvrdila, že američtí představitelé tyto ukrajinské akce podporují. „Nemáme pocit, že by to byla eskalace. Ukrajina dělá to, co musí, aby byla na bojišti úspěšná,“ popsala.

Podle analytika Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky smyslem ukrajinského vpádu může být snaha o odklon ruských jednotek z míst bojů na Ukrajině. „Nyní záleží na Rusech, co chtějí s touto ofenzivou v Kursku udělat. Myslím, že Rusové se budou snažit překonat tlak, i když to znamená možná dát Ukrajině nějaké možnosti jinde,“ míní.

„V této fázi ještě není jasné, zda bude mít útok nějaký dramatický dopad na frontové linie, kde Ukrajina zůstává v pozadí a snaží se odrážet ruské útoky s ubývajícími lidskými silami,“ vysvětlil Borsari.

Politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss označil kurskou ofenzívu za zřejmou snahu kompenzovat potíže ukrajinské armády při obraně vlasti. „Nejvýznamnějším problémem pro Ukrajinu je v tuto chvíli lidská síla. Možná by zprávy o odvážném manévru mohly motivovat další ukrajinské dobrovolníky, aby se přihlásili. Nejsem si jistý, že to zásadně změní rizikový kalkul jednotlivců, ale mohlo by to začít měnit tón diskusí kolem dobrovolnictví,“ vylíčil.

Výzkumník Tomasz Blusiewicz z Hooverova institutu Stanfordovy univerzity naznačil, že se Ukrajina od Kursku pravděpodobně stáhne, jakmile dosáhne stažení ruských jednotek z míst bojů na ukrajinské frontě. „Nyní se musí přesunout. A v tom jsou Rusové špatní. Jsou špatní v logistice,“ přiblížil.

„Byl to brilantní tah Ukrajiny. Už dosáhli obrovského úspěchu tím, že donutili Rusko přesunout své jednotky, tím, že ukázali, že Rusko je v jiných oblastech bezbranné. Pro Putina je to obrovský úder na prestiž,“ zdůraznil.

Od úterý probíhají v Kurské oblasti intenzivní boje mezi ruskými silami a více než tisícem ukrajinských vojáků, kteří se na některých místech dostali až 20 kilometrů do hloubky ruského území. Jedná se o největší ukrajinský útok na ruské území od začátku války v roce 2022.

V pátek ruské úřady vyhlásily v Kurské oblasti mimořádný stav. V sobotu Rusko zahájilo protiteroristickou operaci, která dává ruským bezpečnostním složkám dodatečné pravomoci. Navíc Rusko do oblasti vyslalo další jednotky a vybavení, včetně tanků, raketometů a leteckých sil, aby zastavilo postup ukrajinských jednotek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že během léta Rusko provedlo téměř 2000 útoků z Kurské oblasti na ukrajinskou Sumskou oblast. Podle něj si tyto útoky zaslouží „spravedlivou“ odpověď. 

„Použili dělostřelectvo, minomety, drony, a dokonce i rakety. Každý z těchto útoků si zaslouží spravedlivou odpověď,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu, který se odehrál během ukrajinského přeshraničního vpádu do Kurské oblasti.



Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno včera

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

včera

včera

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

včera

6. března 2026 21:58

6. března 2026 21:13

Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na zahájení zimní paralympiády v Itálii se stala předmětem vášnivých politických debat. Do Vystrčila se pustil například premiér Andrej Babiš (ANO). Důvodem je fakt, že předseda jedné z komor parlamentu letěl armádním speciálem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy