Co se děje v Německu? Většina lidí chce, aby Scholz mluvil s Putinem

Podle průzkumu až 59 procent dotázaných je za to, aby Scholz a Putin obnovili rozhovory. Jen 26 procent respondentů bylo proti a 15 procent neuvedlo odpověď.

Ve východním Německu si dialog obou lídrů přeje až 68 procent respondentů. Odmítá ho 19 procent dotázaných.

Německý kancléř opakovaně vyzývá k zintenzivnění diplomatického úsilí k ukončení ruské invaze na Ukrajinu a k uspořádání dalšího mírového summitu is účastí Moskvy.

Na první mírový summit, který se uskutečnil v červnu ve Švýcarsku, nebyl ruský prezident pozván, připomíná DPA.

Scholz a Putin spolu naposledy telefonovali 2. prosince 2022. Německý kancléř opakovaně prohlásil, že si umí představit, že opět naváže kontakt s prezidentem Ruska. Spekuluje se, že telefonát by se mohl uskutečnit před summitem skupiny G20, který se bude konat 18. a 19. listopadu v Riu de Janeiru. Zúčastnit se ho má i Rusko, není však jasné, zda přijde i Putin.

Němci jsou rozděleni také v otázce, zda by se Ukrajina měla vzdát části svého území v zájmu míru s Ruskem.

Přibližně 39 procent respondentů tvrdí, že Ukrajina by se neměla vzdát "ani centimetru" svého území. Ale 22 procent si myslí, že Kyjev by měl zřeknout ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Dalších 23 procent tvrdí, že Ukrajina by se kromě Krymu měla vzdát i oblastí, které Rusko okupuje od začátku své invaze na Ukrajinu. Za to, aby se Ukrajina vzdala částí svého území, je celkem 45 procent respondentů.

Neshody jsou i v tom, zda má Západ povolit Kyjevu používání zbraní s dlouhým dopadem na údery na cíle hluboko ve vnitrozemí Ruska. Z dotázaných je 42 procent pro a 43 procent proti.

Spojené státy a Británie už Ukrajině dodávají své rakety ATACMS a Storm Shadow s dlouhým dosahem. Německo však opakovaně odmítlo Ukrajině poslat své rakety dlouhého doletu Taurus. Scholz toto stanovisko Berlína v září potvrdil.