Co se stane po smrti Lukašenka? Bělorusové se připravují, Západ neví, Rusko má plán

Zprávy o zdravotních problémech běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka otevřely cestu spekulacím o tom, co se stane po jeho smrti. Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská tvrdí, že je na místě začít se na to připravovat, uvedla pro litevskou veřejnoprávní televizi LRT. Ale ačkoliv z úst Bělorusů zaznívá touha po svobodě získané za podpory Západu, podle expertů Evropská unie žádný plán nemá, zatímco Rusko ano.

Běloruská lídryně opozice Svjatlana Cichanouská před několika dny napsala, že je potřeba se připravit "na jakýkoli scénář". Uvedla to v návaznosti na zvěsti o zdravotním stavu Alexandra Lukašenka, který má blíže neupřesněné problémy. Spekulace se posléze ukázaly jako pravdivé.

Podle serveru Naša Niva měl Lukašenko problémy už během přehlídky v Moskvě při oslavách konce války. Ve tváři měl zhroucený výraz a po přehlídce nebyl schopen s Putinem a dalšími státníky dojít ujít ani 300 metrů k hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu.

Podle dohadů běloruský vůdce onemocněl ještě dříve, než odletěl do Moskvy, a na oslavách na Rudém náměstí musel být přítomen z donucení. Už několik dní předtím se totiž neobjevoval na veřejnosti a po přehlídce byl naposledy spatřen v Minsku, kdy u příležitosti Dne vítězství položil květiny.

Běloruská média se sice pokusila tvrzení vyvrátit a zveřejnila fotografii, která ukazuje Lukašenka na návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Podle serveru Naša Niva na ní ale má Lukašenko ovázanou ruku, ale jinou než v Moskvě. Jeho zdravotní stav tak může vyžadovat napojení na kapačky.

Ruská Státní duma ale informace o Lukašenkově nemoci nakonec potvrdila. "Není to nic nadpřirozeného, není to covid. Ten člověk prostě onemocněl. Navzdory skutečnosti, že onemocněl, považoval za svou povinnost přijet do Moskvy a večer téhož dne uspořádal akce v Minsku. Asi si potřebuje odpočinout, to je všechno," uvedl Konstantin Zatulin, první místopředseda výboru ruské Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států (SNS).

Co je Lukašenkovi je záhadou

Zatím není zřejmě, o jakou nemoc se jedná a jak vážný je jeho stav. Podle některých spekulací Lukašenka paralyzují problémy se zády a potřeboval by na Západě podstoupit operaci, kterou ale kvůli sankcím nelze realizovat. Některá média dokonce tvrdí, že jeho nemoc je vážná, že prodělal infarkt či dokonce že je po smrti. Žádnou z těchto informací se ale nepodařilo potvrdit.

Náznaky ale ukazují, že o běžnou nemoc se jednat nemusí. Podle bulvárního serveru Daily Mail údajně Putina dokonce požádal o pomoc a chtěl, aby mu zajistil dopravu. Nepotvrzené informace ze sociálních sítí navíc uváděly, že krátce po přehlídce Lukašenko odletěl zpět do vlasti, přičemž ho měla cestou doprovázet sanitka. Jeden z vůdců běloruské opozice, Pavel Latuško, pro změnu, tvrdí, že Lukašenko má vážnou virovou infekci, uvedl server Baltic News Network.

Opozice má připravených šest akčních plánů 

Ačkoliv není jisté, co přesně Lukašenkovi je, a všechny popisy jeho údajných onemocnění jsou v zásadě spekulacemi, běloruská opozice se připravuje na vidinu konce jeho diktátorského režimu. 

Alexandr Dabravolskij, poradce Cichanouské, podle LRT uvedl, že pokud by Lukašenko náhle zemře nebo se stane neschopným vládnout, opozice aktivuje jeden ze šesti akčních plánů. 

"Musíme v Bělorusku navázat kontakt s těmi, kteří jsou připraveni bojovat. Musíme navázat kontakt s těmi, kteří se snaží přinést změnu, s politiky. V podstatě máme 'plán na vítězství', ale nevíme, jak by fungoval. Je jasné, že musíme přemýšlet o nových volbách, o tom, jak zajistit více či méně stabilní ekonomiku a chránit se před jakýmkoli revanšismem," uvedl.

"V okamžiku, kdy Lukašenko odejde, vypukne v režimu chaos. Může vypuknout boj o moc. Nevím, zda Rusko znovu zasáhne, ale určitě to nebude stačit k tomu, aby se do čela země dostal jiný vůdce," míní Cichanouská. Podle ní bude pro každého nástupce klíčová podpora veřejnosti, protože sami Bělorusové chtějí především svobodné a spravedlivé volby.

Podle politického analytika Vytise Jurkonise je ale "Lukašenkův režim" mnohem víc než jen vláda jednoho člověka. Expert podotýká, že běloruský vůdce je podporován mocenskými strukturami a firmami. A ve finále i ruskou vládou.

Na Lukašenkův odchod se podle něj musí připravit celá EU. "Musíme více přemýšlet o tom, co děláme. Jak se připravujeme? Jak se připravují demokraté? Obávám se, že je velmi pravděpodobné, že ani demokraté, ani mezinárodní společenství nejsou na takovou událost připraveni," myslí si.

Litevský europoslanec Juozas Olekas tvrdí, že běloruský lid je utlačován režimem a chce změnu, takže běloruské demokraty podle něj musí Západ podpořit. "Problém je v tom, že mezinárodní společenství, nemá téměř žádný plán. A i když jsme po roce 2020 říkali, že Bělorusko musí mít svobodné a spravedlivé volby, zdá se, že mnozí na to již zapomněli, protože se objevily nové problémy," obává se Jurkonis.

Problém podle něj spočívá v tom, že zatímco Západ nemá pro Bělorusko žádný plán, Rusko ano. "Lukašenko je jejich partnerem číslo jedna. Kdyby byl pryč, nepochybuji o tom, že existuje plán B a C," říká expert.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 58 minutami

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 3 hodinami

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 5 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 5 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 7 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy