Co se stane po smrti Lukašenka? Bělorusové se připravují, Západ neví, Rusko má plán

Zprávy o zdravotních problémech běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka otevřely cestu spekulacím o tom, co se stane po jeho smrti. Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská tvrdí, že je na místě začít se na to připravovat, uvedla pro litevskou veřejnoprávní televizi LRT. Ale ačkoliv z úst Bělorusů zaznívá touha po svobodě získané za podpory Západu, podle expertů Evropská unie žádný plán nemá, zatímco Rusko ano.

Běloruská lídryně opozice Svjatlana Cichanouská před několika dny napsala, že je potřeba se připravit "na jakýkoli scénář". Uvedla to v návaznosti na zvěsti o zdravotním stavu Alexandra Lukašenka, který má blíže neupřesněné problémy. Spekulace se posléze ukázaly jako pravdivé.

Podle serveru Naša Niva měl Lukašenko problémy už během přehlídky v Moskvě při oslavách konce války. Ve tváři měl zhroucený výraz a po přehlídce nebyl schopen s Putinem a dalšími státníky dojít ujít ani 300 metrů k hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu.

Podle dohadů běloruský vůdce onemocněl ještě dříve, než odletěl do Moskvy, a na oslavách na Rudém náměstí musel být přítomen z donucení. Už několik dní předtím se totiž neobjevoval na veřejnosti a po přehlídce byl naposledy spatřen v Minsku, kdy u příležitosti Dne vítězství položil květiny.

Běloruská média se sice pokusila tvrzení vyvrátit a zveřejnila fotografii, která ukazuje Lukašenka na návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Podle serveru Naša Niva na ní ale má Lukašenko ovázanou ruku, ale jinou než v Moskvě. Jeho zdravotní stav tak může vyžadovat napojení na kapačky.

Ruská Státní duma ale informace o Lukašenkově nemoci nakonec potvrdila. "Není to nic nadpřirozeného, není to covid. Ten člověk prostě onemocněl. Navzdory skutečnosti, že onemocněl, považoval za svou povinnost přijet do Moskvy a večer téhož dne uspořádal akce v Minsku. Asi si potřebuje odpočinout, to je všechno," uvedl Konstantin Zatulin, první místopředseda výboru ruské Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států (SNS).

Co je Lukašenkovi je záhadou

Zatím není zřejmě, o jakou nemoc se jedná a jak vážný je jeho stav. Podle některých spekulací Lukašenka paralyzují problémy se zády a potřeboval by na Západě podstoupit operaci, kterou ale kvůli sankcím nelze realizovat. Některá média dokonce tvrdí, že jeho nemoc je vážná, že prodělal infarkt či dokonce že je po smrti. Žádnou z těchto informací se ale nepodařilo potvrdit.

Náznaky ale ukazují, že o běžnou nemoc se jednat nemusí. Podle bulvárního serveru Daily Mail údajně Putina dokonce požádal o pomoc a chtěl, aby mu zajistil dopravu. Nepotvrzené informace ze sociálních sítí navíc uváděly, že krátce po přehlídce Lukašenko odletěl zpět do vlasti, přičemž ho měla cestou doprovázet sanitka. Jeden z vůdců běloruské opozice, Pavel Latuško, pro změnu, tvrdí, že Lukašenko má vážnou virovou infekci, uvedl server Baltic News Network.

Opozice má připravených šest akčních plánů 

Ačkoliv není jisté, co přesně Lukašenkovi je, a všechny popisy jeho údajných onemocnění jsou v zásadě spekulacemi, běloruská opozice se připravuje na vidinu konce jeho diktátorského režimu. 

Alexandr Dabravolskij, poradce Cichanouské, podle LRT uvedl, že pokud by Lukašenko náhle zemře nebo se stane neschopným vládnout, opozice aktivuje jeden ze šesti akčních plánů. 

"Musíme v Bělorusku navázat kontakt s těmi, kteří jsou připraveni bojovat. Musíme navázat kontakt s těmi, kteří se snaží přinést změnu, s politiky. V podstatě máme 'plán na vítězství', ale nevíme, jak by fungoval. Je jasné, že musíme přemýšlet o nových volbách, o tom, jak zajistit více či méně stabilní ekonomiku a chránit se před jakýmkoli revanšismem," uvedl.

"V okamžiku, kdy Lukašenko odejde, vypukne v režimu chaos. Může vypuknout boj o moc. Nevím, zda Rusko znovu zasáhne, ale určitě to nebude stačit k tomu, aby se do čela země dostal jiný vůdce," míní Cichanouská. Podle ní bude pro každého nástupce klíčová podpora veřejnosti, protože sami Bělorusové chtějí především svobodné a spravedlivé volby.

Podle politického analytika Vytise Jurkonise je ale "Lukašenkův režim" mnohem víc než jen vláda jednoho člověka. Expert podotýká, že běloruský vůdce je podporován mocenskými strukturami a firmami. A ve finále i ruskou vládou.

Na Lukašenkův odchod se podle něj musí připravit celá EU. "Musíme více přemýšlet o tom, co děláme. Jak se připravujeme? Jak se připravují demokraté? Obávám se, že je velmi pravděpodobné, že ani demokraté, ani mezinárodní společenství nejsou na takovou událost připraveni," myslí si.

Litevský europoslanec Juozas Olekas tvrdí, že běloruský lid je utlačován režimem a chce změnu, takže běloruské demokraty podle něj musí Západ podpořit. "Problém je v tom, že mezinárodní společenství, nemá téměř žádný plán. A i když jsme po roce 2020 říkali, že Bělorusko musí mít svobodné a spravedlivé volby, zdá se, že mnozí na to již zapomněli, protože se objevily nové problémy," obává se Jurkonis.

Problém podle něj spočívá v tom, že zatímco Západ nemá pro Bělorusko žádný plán, Rusko ano. "Lukašenko je jejich partnerem číslo jedna. Kdyby byl pryč, nepochybuji o tom, že existuje plán B a C," říká expert.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy