Co se stane po smrti Lukašenka? Bělorusové se připravují, Západ neví, Rusko má plán

Zprávy o zdravotních problémech běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka otevřely cestu spekulacím o tom, co se stane po jeho smrti. Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská tvrdí, že je na místě začít se na to připravovat, uvedla pro litevskou veřejnoprávní televizi LRT. Ale ačkoliv z úst Bělorusů zaznívá touha po svobodě získané za podpory Západu, podle expertů Evropská unie žádný plán nemá, zatímco Rusko ano.

Běloruská lídryně opozice Svjatlana Cichanouská před několika dny napsala, že je potřeba se připravit "na jakýkoli scénář". Uvedla to v návaznosti na zvěsti o zdravotním stavu Alexandra Lukašenka, který má blíže neupřesněné problémy. Spekulace se posléze ukázaly jako pravdivé.

Podle serveru Naša Niva měl Lukašenko problémy už během přehlídky v Moskvě při oslavách konce války. Ve tváři měl zhroucený výraz a po přehlídce nebyl schopen s Putinem a dalšími státníky dojít ujít ani 300 metrů k hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu.

Podle dohadů běloruský vůdce onemocněl ještě dříve, než odletěl do Moskvy, a na oslavách na Rudém náměstí musel být přítomen z donucení. Už několik dní předtím se totiž neobjevoval na veřejnosti a po přehlídce byl naposledy spatřen v Minsku, kdy u příležitosti Dne vítězství položil květiny.

Běloruská média se sice pokusila tvrzení vyvrátit a zveřejnila fotografii, která ukazuje Lukašenka na návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Podle serveru Naša Niva na ní ale má Lukašenko ovázanou ruku, ale jinou než v Moskvě. Jeho zdravotní stav tak může vyžadovat napojení na kapačky.

Ruská Státní duma ale informace o Lukašenkově nemoci nakonec potvrdila. "Není to nic nadpřirozeného, není to covid. Ten člověk prostě onemocněl. Navzdory skutečnosti, že onemocněl, považoval za svou povinnost přijet do Moskvy a večer téhož dne uspořádal akce v Minsku. Asi si potřebuje odpočinout, to je všechno," uvedl Konstantin Zatulin, první místopředseda výboru ruské Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států (SNS).

Co je Lukašenkovi je záhadou

Zatím není zřejmě, o jakou nemoc se jedná a jak vážný je jeho stav. Podle některých spekulací Lukašenka paralyzují problémy se zády a potřeboval by na Západě podstoupit operaci, kterou ale kvůli sankcím nelze realizovat. Některá média dokonce tvrdí, že jeho nemoc je vážná, že prodělal infarkt či dokonce že je po smrti. Žádnou z těchto informací se ale nepodařilo potvrdit.

Náznaky ale ukazují, že o běžnou nemoc se jednat nemusí. Podle bulvárního serveru Daily Mail údajně Putina dokonce požádal o pomoc a chtěl, aby mu zajistil dopravu. Nepotvrzené informace ze sociálních sítí navíc uváděly, že krátce po přehlídce Lukašenko odletěl zpět do vlasti, přičemž ho měla cestou doprovázet sanitka. Jeden z vůdců běloruské opozice, Pavel Latuško, pro změnu, tvrdí, že Lukašenko má vážnou virovou infekci, uvedl server Baltic News Network.

Opozice má připravených šest akčních plánů 

Ačkoliv není jisté, co přesně Lukašenkovi je, a všechny popisy jeho údajných onemocnění jsou v zásadě spekulacemi, běloruská opozice se připravuje na vidinu konce jeho diktátorského režimu. 

Alexandr Dabravolskij, poradce Cichanouské, podle LRT uvedl, že pokud by Lukašenko náhle zemře nebo se stane neschopným vládnout, opozice aktivuje jeden ze šesti akčních plánů. 

"Musíme v Bělorusku navázat kontakt s těmi, kteří jsou připraveni bojovat. Musíme navázat kontakt s těmi, kteří se snaží přinést změnu, s politiky. V podstatě máme 'plán na vítězství', ale nevíme, jak by fungoval. Je jasné, že musíme přemýšlet o nových volbách, o tom, jak zajistit více či méně stabilní ekonomiku a chránit se před jakýmkoli revanšismem," uvedl.

"V okamžiku, kdy Lukašenko odejde, vypukne v režimu chaos. Může vypuknout boj o moc. Nevím, zda Rusko znovu zasáhne, ale určitě to nebude stačit k tomu, aby se do čela země dostal jiný vůdce," míní Cichanouská. Podle ní bude pro každého nástupce klíčová podpora veřejnosti, protože sami Bělorusové chtějí především svobodné a spravedlivé volby.

Podle politického analytika Vytise Jurkonise je ale "Lukašenkův režim" mnohem víc než jen vláda jednoho člověka. Expert podotýká, že běloruský vůdce je podporován mocenskými strukturami a firmami. A ve finále i ruskou vládou.

Na Lukašenkův odchod se podle něj musí připravit celá EU. "Musíme více přemýšlet o tom, co děláme. Jak se připravujeme? Jak se připravují demokraté? Obávám se, že je velmi pravděpodobné, že ani demokraté, ani mezinárodní společenství nejsou na takovou událost připraveni," myslí si.

Litevský europoslanec Juozas Olekas tvrdí, že běloruský lid je utlačován režimem a chce změnu, takže běloruské demokraty podle něj musí Západ podpořit. "Problém je v tom, že mezinárodní společenství, nemá téměř žádný plán. A i když jsme po roce 2020 říkali, že Bělorusko musí mít svobodné a spravedlivé volby, zdá se, že mnozí na to již zapomněli, protože se objevily nové problémy," obává se Jurkonis.

Problém podle něj spočívá v tom, že zatímco Západ nemá pro Bělorusko žádný plán, Rusko ano. "Lukašenko je jejich partnerem číslo jedna. Kdyby byl pryč, nepochybuji o tom, že existuje plán B a C," říká expert.

Související

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 6 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 7 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 8 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy