Čtvrtstoletí s Putinem. Skutečnými volbami neprošel 20 let, od moci ho už prakticky nelze odstavit

Ruský prezident Vladimir Putin je u moci 25 let. Za tu dobu zvládl proměnit ústavní zákony i své okolí tak, aby mohl setrvat v pozici vůdce Ruské federace co nejdéle.

Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin Putina jmenoval premiérem 9. dubna 1999. Od té doby současný ruský prezident svírá otěže moci. Drobnou přestávku měl jen mezi lety 2008-2012, kdy zastával pozici premiéra a prezidentování nechal na Dmitriji Medveděvovi. 

To už ale zřejmě do budoucna nebude nutné, protože si Putin v posledních letech nechává upravovat ústavu tak, aby u moci mohl zůstat nepřerušeně – nyní teoreticky může vládnout do roku 2036 – a to už by překonal i nejdéle vládnoucího sovětského diktátora Josifa Stalina. Ten setrval u moci třicet let.

Za své působení s Ruskem dokázal udělat „velké věci“. Za čtvrt století centralizoval moc směrem ke Kremlu a zavedl nástroj kontroly v ruských regionech. „Pokud si vzpomeneme na Rusko prvních Putinových let, můžeme poukázat na několik autonomních center moci, a to jak ústavních, tak neformálních, jako jsou oligarchové. Ti všichni tvořili jakousi protiváhu Kremlu,“ vylíčil pro německý server DW ruský politolog Grigorij Nišnikov, který nyní působí ve Finsku. 

Za celou dobu jeho vládnutí nastala řada situací, která ho mohla stát pozici – všechny ale ve spolupráci s loajálními bezpečnostními složkami zvládl. „A v průběhu těchto událostí byli vždy odstraněni noví protivníci,“ připomněl Nišnikov s tím, že už „není nikdo, kdo by se Putinovi mohl postavit“. 

Výzkumník Michail Komin z Carnegie Endowment for International Peace dodal, že Putinovi pomohlo k udržení u moci celkové oslabení soudů. „Dalším důležitým faktorem, který Putinovi umožnil udržet se u moci, bylo záměrné oslabení soudů, k němuž došlo během jeho druhého funkčního období. Předsedové soudů loajální k moci získali větší pravomoci nad svými podřízenými kolegy,“ doplnil.

Ruské soudy tak již nejsou nezávislé. „Mohou nanejvýš zpomalit procesy státní represe namířené proti občanům, ale už je nemohou zastavit. K tomu se přidaly změny volebního systému ve prospěch Vladimira Putina a jeho vládnoucí strany Jednotné Rusko,“ napsal server DW s odvoláním na Komina. 

Prezident si navíc vytvořil vnitřní kruh lidí, s nimiž sdílí specifické obchodní zájmy. „Putin vždy drží otěže a osobně se podílí na podnikání,“ uvedl ruský sociolog Alexandr Bibkov. 

Napomáhá mu rovněž přepisování historie. „Zároveň je společnosti prodáván obraz Ruska, v němž tato země hrála vždy jen pozitivní roli, a to po celou dobu své historie. Všechny negativní aspekty jsou vymazány, všechny minulé konflikty zahlazeny,“ vysvětlil sociolog.

Putin u moci zřejmě zůstane ještě dlouho. „Problém je v tom, že neexistuje žádný alternativní kandidát a není pro něj prostor. Poslední volby, které Putin skutečně vyhrál, byly v roce 2004. Od té doby bylo všechno nespravedlivé,“ přiblížil Komin. 

Nišikov dále upozornil na ruskou tradici silného vůdce. „Vždycky chtěli silného vůdce, který by rozhodoval a řešil problémy. V případě pochybností si Rusové budou stěžovat na regionální gubernátory, nikoliv na prezidenta, podle vzoru: Kdyby to jen Putin věděl, okamžitě by problém vyřešil!“ doplnil. 

Související

Vladimir Putin

Trump měl kvůli válce na Ukrajině mluvit s Putinem. Kreml to popírá, USA mlčí

Kreml popřel zprávy, že by Donald Trump uskutečnil telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem, během kterého měl varovat ruského prezidenta před eskalací války na Ukrajině. Tento hovor, o kterém jako první informoval deník Washington Post, údajně proběhl ve čtvrtek. Trump měl při rozhovoru také zmínit "významnou americkou vojenskou přítomnost v Evropě."
Vladimir Putin

Rusové vysvětlili, proč Kreml doufal ve vítězství Harrisové. Jde o Ukrajinu

K nelibosti Moskvy skončily americké prezidentské volby vítězstvím Donalda Trumpa. Zdroje z Ruska vysvětlily, proč Kreml doufal v triumf viceprezidentky Kamaly Harrisové. Podle serveru Meduza šlo o kalkul související s válkou na Ukrajině. Předpokládal se totiž scénář, který by odvrátil zraky Američanů od konfliktu. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy