Americká noční můra? Írán naplní své hrozby, varuje analytik

NÁZOR - Útok bezpilotního letounu, který zabil generála Kásima Sulejmáního, jednoho z nejvyšších íránských vojenských představitelů, je extrémní provokací, konstatuje Ted Galen Carpenter. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute v komentáři pro server Washington Post poukazuje, že incident vyvolal okamžité volání po odvetě z Teheránu a vše naznačuje, že tamní klerikální vláda hodlá svá slova naplnit.

Oko za oko

Sulejmání byl velitelem jednotek Kuds, které koordinují vojenské a zpravodajské operace íránských spojenců v Sýrii, Libanonu, Jemenu a dalších zemích, což z něj činilo mimořádně důležitou postavu v drsném blízkovýchodním geopolitickém boji, rekapituluje analytik. Dodává, že americký úder je poslední v řadě nebezpečných eskalačních kroků "oko za oko" z uplynulého týdne, které začaly útokem proíránských iráckých milicí na americkou základnu v Iráku, při kterém zahynul jeden americký civilista.

Washington odpověděl útoky na několik milicionářských základen v Iráku a Sýrii, načež demonstranti v Bagdádu pod taktovkou milicionářských vůdců zaútočili na americkou ambasádu, obsadili část budovy a přiměli personál uchýlit se do zvláštní zabezpečené místnosti, připomíná Carpenter. Podotýká, že americký prezident Donald Trump následně varoval, že Írán zaplatí "velmi vysokou cenu" za tento incident, a tou je dle všeho smrt Sulejmáního.

"Krok Washingtonu je ale další bezhlavou eskalací. Je to velká provokace, kterou Írán téměř jistě nebude - ve skutečnosti nemůže - tolerovat," píše expert. Poukazuje, že útok také dostal do neudržitelné pozice iráckou vládu, která je křehká a nachází se pod silným tlakem demonstrací živených nespokojeností se stavem hospodářství, politickou korupcí a dalšími problémy.

Tyto demonstrace vyústily ve smrt stovek civilistů, které zabily vládní bezpečnostní složky, a koncem listopadu přinutily k rezignaci premiéra Adila Abdul-Mahdího, upozorňuje Carpenter. Doplňuje, že tyto již tak vážné problémy prohlubuje dlouhodobá, vytrvalá kampaň proíránských milicí a dalších ši'ítských frakcí za vypuzení amerických vojáků, která se může kvůli atentátu na Sulejmáního rozhořet naplno.    

"Írán je v dobré pozici a nyní má všechny důvody, aby tyto tense vystupňoval na maximum," obává se analytik. Soudí, že odveta Teheránu nemusí přijít bezprostředně, ale dojde k ní. Západní politici se zpravidla nejvíce obávají, že íránský režim se pokusí narušit dopravní cesty v Perském zálivu a možná i zablokovat Hormuzský průliv, konstatuje odborník.

Bolehlav bude ještě větší

Známý jestřáb, vysloužilý americký admirál James Stavridis, upozornil, že Írán dokáže vést mimořádně úspěšně asymetrickou válku v mnoha oblastech, ať jde o kybernetické útoky nebo taktiku úderů malých rychlých člunů, dieselových ponorek, speciálních jednotek a střel země-země s plochou dráhou letu, uvádí Carpenter. Zmiňuje též admirálův poznatek, že Írán má bohaté zkušenosti s nasazením těchto prostředků v prostředí Blízkého východu.  

Nasazení přímé vojenské síly ze strany Íránu není vyloučené, ale pravděpodobnější je mnohem pochmurnější scénář, obává se analytik. Sám již dříve varoval, že íránští politici mají mnoho možností jak Američanům zkomplikovat jejich přítomnost na Blízkém východě a učinit ji méně přínosnou.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Teherán se může obrátit na síť svých ši'ítských politických a vojenských spojenců v regionu a působit Spojeným státům paseku, naznačuje expert. Připomíná, že Írán udržuje velmi těsné vztahy s Hizballáhem v Libanonu a ši'ítskými milicemi v Sýrii a zbytky amerického vojenského kontingentu v této zemi by se mohly stát snadným terčem smrtících útoků.

"A nelze ignorovat či zlehčovat potenciální roli utlačované ši'ítské většiny v Bahrajnu," pokračuje Carpenter. Varuje, že pokud by její extrémní nesouhlas s tamní prosaúdskou sunnitskou monarchií, kterou Washington podporuje, přerostl v otevřený konflikt, pro Trumpovu administrativu by bylo velmi obtížné nadále udržet americkou pátou flotilu na námořní základně v zemi.

Noční můrou z pohledu USA jsou ale podle analytika nepřátelské a silné ši'ítské milice v Iráku, které již nyní nemají Američany v lásce a chtějí je vyštvat ze země, přičemž likvidace Sulejmáního jim dává pobídku k vystupňování odporu, jelikož nálet nezabil pouze íránského generála, ale také vůdce jedné ze dvou nejsilnějších milicí. "Pokud Trumpova administrativa záměrně chtěla učinit americkou vojenskou přítomnost v Iráku extrémně nebezpečnou, nemohla zvolit efektivnější opatření," píše Carpenter.  

Američtí jestřábi v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem a dalšími vysokými představiteli Trumpovy administrativy dlouho usilují o válku s Íránem, či plné podrobení země požadavkům Washingtonu, deklaruje analytik. Obává se, že první možnost se nyní možná splní a ti, kteří věřili, že americký bolehlav z Blízkého východu nemůže být horší, budou nepříjemně překvapeni.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Kásem Solejmání Donald Trump

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 26 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní

V Česku v souvislosti s nárůstem počtu případů černého kašle v letošním roce výrazně stoupl zájem o očkování. Ministerstvo zdravotnictví ve středu na sociální síti X uvedlo, že probíhají jednání o dodávce dalších vakcín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy