KOMENTÁŘ | Kulhavá kachna Angela neodchází, pouze odchod oznámila

Komentář Josefa Brože - Vypadá to jako konec jedné epochy. Německá kancléřka Angela Merkelová ohlásila, že se nebude již ucházet o žádné další politické úřady: ani na čele Křesťansko-demokratické unie (CDU), a logicky tím pádem, ani na čele země jako kancléřka. Oznámení, které včera otřáslo politickým mikrosvětem, má ale jedno velké „ale“. Angela Merkelová tu stále je. Proč neodstoupila okamžitě?

Ne, „mutter Angela“ zatím nikam neodchází hned, stala se z ní pouze „kulhavá kachna“, která tu ještě alespoň tři roky bude. Co to vlastně znamená?

Výsledek uvážlivosti, nebo jen politické gesto?

Hlavní otázka, již jsme tu položili, je nejtěžší ze všech. „Nebudu kandidovat na předsedkyni CDU. Současně mé čtvrté volební období je také mé poslední volební období v úřadu kancléřky,” prohlásila a vzápětí dodala: „Jsem připravena dokončit mandát a přispět k tomu, aby vláda pracovala pro blaho této země.” Tento sémantický rébus vysvětluje vše podstatné. Kancléřka prostě neodchází, pouze oznámila své rozhodnutí více nekandidovat. Není to ale to samé? Ne, pokud nedojde k předčasným volbám, kancléřčino oslabení z posledních voleb, v nichž se výsledky její CDU propadly, si naopak tímto vyhlášením moc posiluje.

Kdo by nechtěl vládnout, aniž by byl napadnutelný? Je to ale možné? Jestliže kancléřka oznámila, že je „připravena dokončit mandát“, neztrácí v politice ale to podstatné, totiž legitimitu? Proč vlastně nechce již vládnout? Podle jejích slov stojí za jejím rozhodnutím obraz německé vlády, tvořící věčné spojenectví konzervativní unie CDU-CSU ve spolupráci se sociální demokracie (SPD). Ten obraz je u veřejnosti nepřijatelný a musejí podle ní přijít změny. „Musím vyhodnotit práci vlády,” řekla. K tomu ale, aby práci vyhodnotila, má přece všechny mocenské nástroje. CDU v nedělních volbách v Hesensku navíc vyhrála – co by za to daly v jiných zemích jiné strany, kdyby dosáhly 27 procent? Jistě, oproti minulým volbám je to ztráta o deset procent. A pro CDU je to nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi od roku 1966. „Musíme hovořit o neúspěchu. Je to politováníhodné,” komentovala Merkelová.

Za jejím šalamounským sdělením, čteme-li její slova bez ukvapenosti, se dá rozeznat silná, snad až trochu kožená „míra uvážlivosti“, jež patrně maskuje především únavu. „Mám pocit, že přišel čas otevřít novou kapitolu,“ uvedla, než přistoupila ke dvěma výše komentovaným sdělením. Nezapomínejme, že kancléřka Angela Merkelová, pokud skutečně dokončí svůj mandát v roce 2021, jak by si zodpovědně přála, bude ve své funkci srovnatelně s délkou svého předchůdce Helmuta Kohla. Její předchůdci byli samí muži, ne nadarmo se jí v Německu říká „mutter Angela“ (matka Anděla). Je ale možné vydržet ještě tři roky?

Kancléřka Merkelová patrně věří tomu, že následující tři roky umožní, aby uvnitř konzervativního uskupení CDU-CSU vyrostla nová osobnost, jež by ji nahradila. Někteří již vystrkují růžky. Zatím ale na čele koaliční vlády disponuje komfortní většinou. Faktem ale zůstává, že i v Německu dochází k sesuvu politické tradice, jež byla založena na politickém konsensu. Rozhodnutí Merkelové můžeme tedy brát jako výstřel ze signální pistole.

Dvě tváře politiky Made in Willkommenskultur

Ti, kteří píší v tyto dny kancléřce Merkelové politické nekrology, by neměli zapomínat, že „mutter Angela, spojila svůj osud nejen s osudem Německa, ale především s otázkou migrace. Slavný výrok z 31. srpna 2015, kdy řekla: „Wir schaffen das!“(Zvládneme to!), se stal výrokem, který měl svou sílu. Byl synonymem toho, čemu se v němčině říká: Willkommenskultur (Kultura přijetí) - toto slovo se mimochodem stalo v Rakousko slovním spojením roku 2015), a to ve chvíli chvíli, kdy uprostřed Evropy vrcholila migrační krize. Toto spojení narazilo ale na své limity: dnes se jí vrací jako bumerang. Přesto je zapotřebí vidět tuto kancléřku jako političku, jež dokázala zosobňovat politiku, jež byla pro Německo posledních 50 let, nechceme-li hledat její počátky již v poválečném období, velmi typická.

V našem českém kulturním kontextu rádi demystifikujeme to, čemu se jinde spíše obdivují. Je zjevné, že kancléřka Merkelová čelila v posledních třech letech neuvěřitelnému tlaku, přesto její politika, jež vyvolala mnoho problémů, přinesla Německu velký obdiv za způsob, jakým dokázala situaci řešit. Konzervativní publicista Aleš Valenta nedávno vydal knihu s názvem Německo: mýtus a realita, které se tak velice obdivuje bývalý český prezident Václav Klaus, jenž tuto politiku napadá jako výraz nezpracované Schuldstolz (Pýchy z viny). „Německo špatně chápeme, protože mu nerozumíme,“ píše exprezident, který tvrdí, že v podloží nynější německé politiky je „využití nacistické minulosti jako odrazového můstku k transformaci viníka v učitele, v kazatele a ve vzor nás všech“. Podobně jako již dříve v případě knihy britského politologa Johna Laughlanda: Znečištěný pramen (Prostor, 2001), je Klaus obvykle náchylný hledat za vším zlem Německo. Laughland, odvolávající se na britský suverenismus, obviňuje ve své knize tvůrce sjednocené Evropy v zásadě z toho, že jen pokračují ve tvorbě toho, co chtělo Německo dosáhnout za Hitlera, pouze jinými prostředky.

Ano, v srdci nynější Evropské unie je migrační krize. Netřeba si to zastírat. Bát se ale Německa a „porozumět Německu“ jeho politice, to jsou dvě věci. Za nynějším vyhlášením kancléřky Merkelové nehledejme proto nic více, než smysl pro zodpovědnost, jíž jsou vzdáleny excesy: intelektuální, i ty politické.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová komentář Německo

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy