Cesta ke zrušení brexitu? Profesorka naznačila další vývoj

Míč je na britské straně

I ty členské státy EU, které jsou vůči Británii tradičně přátelské, zostřily svá stanoviska, poukazuje odbornice. Dodává, že převažující názor zní, že míč je jednoznačně na britské straně, která musí najít cestu ze současné bouřlivé situace.  

Londýn požádal EU o prodloužení článku 50, přičemž s ohledem na politický a ústavní zmatek v Británii tato žádost představuje pro Brusel značné dilema, deklaruje akademička. Soudí, že existují velké obavy, aby "brexitový virus" neinfikoval běžné fungování unie, k čemuž zatím nedošlo.

"EU od počátku preferovala řízený odchod Spojeného království s cílem minimalizovat škody pro evropské členské státy, občany a firmy," píše Laffanová. Doplňuje, že z tohoto důvodu bude vyhlídka na chaotický brexit bez dohody značně ovlivňovat další jednání unijních politiků o této otázce.

Rozhodnutí bude skutečně úkolem pro vrcholné politiky, jelikož Evropská rada obdržela žádost Theresy Mayové pouhý den před svým zasedáním, což na důvěře příliš nepřidává, konstatuje profesorka. Připomíná, že předseda Evropské rady Donald Tusk objížděl metropole členských zemí, aby zde tlumil vášně, zatímco hlavní vyjednavač sedmadvacítky v otázce brexitu Michel Barnier již promluvil o možných podmínkách odkladu.      

Barnier svým projevem Londýnu naznačil, jaké faktory mohou ovlivnit rozhodnutí EU, domnívá se expertka. Klíčová zpráva podle ní zní, že unie bude žádat větší transparentnost, konkrétní plán a strategii, nikoliv pouhé odkládání problému, stejně jako jasnou proceduru pro schválení finální dohody britským parlamentem.  

"Otázka, zda umožnit odklad, zahrnuje množství vzájemně provázaných rozhodnutí," míní Laffanová. Vysvětluje, že nejde jen o volbu, zda na odklad přistoupit, ale za jakých podmínek a na jak dlouho, přičemž s ohledem na nestabilní situaci v Británii jsou všechny možnosti rizikové.

Skepse je na místě

Mayová avizovala, že nemá zájem na dlouhém odkladu, což může znamenat, že brexit by měl proběhnout ještě před letošními volbami do Evropského parlamentu, případně před jeho prvním zasedáním v novém složení, které proběhne 2. července, uvádí politoložka. Domnívá se, že taková možnost může být pro Brusel atraktivní, jelikož odpadá problém s účastí Británie ve zmíněných volbách.

Barnier v úterý ovšem naznačil, že evropští lídři budou pečlivě zvažovat, zda prodloužení lhůty nějak posílí šance, že britský parlament nakonec brexitovou dohodu schválí, poukazuje odbornice. Soudí, že krátký odklad může paradoxně zvýšit nebezpečí tvrdého brexitu, jelikož by umožnil jeho zastáncům pouze zdržovat, neznamenal větší pobídku pro opoziční labouristy k hledání širšího konsensu, ani neposkytoval prostor, aby v Británii vznikla alternativní politická strategie.

Jádrem takového odkladu by bylo pouze zamezení tvrdému brexitu 29. března a poskytnutí delšího času Mayové, aby protlačila již dojednanou dohodu britským parlamentem, vysvětluje profesorka. Zdůrazňuje, že s ohledem na dvě předchozí neúspěšná hlasování, je na místě být vůči takovému scénáři skeptický.

"Delší prodloužení, řekněme do devíti měsíců, otevírá prostor pro změnu směřování, zmírnění britských nepřekročitelných linií, vedoucímu k měkčímu brexitu, nebo referendu o dohodě, či setrvání (v EU)," pokračuje politoložka. Připomíná, že pokud by Británie zůstala v EU i po 2. červenci, musela by se účastnit voleb do Evropského parlamentu se vším, co to přináší - země by také zůstala členem unie při sestavování příští Evropské komise a účastnila se delikátních diskuzí o budoucím evropském rozpočtu.

Evropští lídři nebudou mít na dnešním zasedání dostatek informací, aby přijali definitivní rozhodnutí ohledně britské žádosti, očekává odbornice. Míní, že takové rozhodnutí nepadne dříve než příští týden, tedy doslova za minutu dvanáct.