Brexit pohřbil možnost odchodu z EU, píše britský list

Referendum z června 2016 se zpočátku jevilo jako uvolněná nitka, která by mohla Evropu rozpárat, brexit ale ostatní země nepostrčil ke snaze unii opustit. Pravicová populistická hnutí napříč starým kontinentem, která v minulosti prosazovala odchod z unie, místo toho před volbami do Evropského parlamentu v drtivé většině případů hovořila o reformování zevnitř skrze novou alianci euroskeptických stran.

Lídrem této snahy je italský ministr vnitra a šéf strany Liga Matteo Salvini. Volání po odchodu z unie u něj nahradilo stanovisko, že s vnímanou dominancí liberalismu v Bruselu je třeba bojovat uvnitř unijních institucí. Když v dubnu ohlašoval plán sjednotit krajně pravicové strany Evropy, zmiňoval Salvini "rozšiřování rodiny" stran s jinou představou o Evropě a práci na "novém evropském snu".

Na britské referendum o brexitu však reagoval v tom smyslu, že Itálie bude Británii rychle následovat. "Srdce, rozum a hrdost zvítězili nad lžemi, výhrůžkami a vydíráním. Děkujeme, Spojené království, teď jsme na řadě my," napsal na twitteru bezprostředně po oznámení výsledku.

Podobným vývojem prošla vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová. V létě roku 2015 šéfka Národního shromáždění (tehdy Národní fronta) řekla: "Když se mi nepodaří s EU dojednat něco, po čem toužím, pak požádám Francouze, aby z EU odešli. A potom mi budete moci říkat Madame Frexit."

Zlom v jejím přístupu nastal po prohraných prezidentských volbách roku 2017. Už nevolá po "frexitu" ani po vystoupení Francie z eurozóny. Názorový posun zdůvodňuje vzestupem skupiny populistických stran. "Skončila naše izolace v rámci Evropy. Neměli jsme moc na výběr, museli jsme se (unii) buď přizpůsobit, nebo z ní odejít. Teď ale máme spojence," řekla minulý měsíc.

Od prosazování odchodu z EU ve prospěch "reformování zevnitř" upustily také protiimigrační strany v Německu, Nizozemsku nebo Švédsku. Například třetí nejsilnější uskupení německého parlamentu Alternativa pro Německo (AfD) na začátku roku přehodnotilo avizovaný plán jít do eurovoleb s programem "dexitu", pakliže by nedošlo na radikální reformu EU. "Chceme Evropskou unii a Evropský parlament reformovat, aniž bychom je zničili," řekl předseda AfD Jörg Meuthen.

V České republice, v minulosti označované za nejvíce euroskeptickou zemi Evropy, je příkladem popisovaného jevu strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. "Chceme odejít stejně jako Británie a chceme referendum o členství v EU," řekl Okamura serveru The Telegraph v roce 2017.

V poslední době však lídr krajně pravicové strany vyjádřil přesvědčení, že "Evropský parlament je jediným místem, kde můžeme Evropu změnit". "Bojujeme za to, aby Evropa zůstala evropská, s evropskými hodnotami," prohlásil Okamura letos na tiskové konferenci po boku Le Penové.