Janukovyč: Černobylský reaktor stále ohrožuje Evropu

Janukovyč oznámil, že chybí asi 400 milionů eur (zhruba 10,1 miliardy korun). Hlavní nebezpečí podle něj představuje výbuchem poškozený čtvrtý reaktor v již nefunkční jaderné elektrárně.

"Dokud se nevybuduje nový sarkofág, který bude reaktor chránit, v ohrožení bude nejen Ukrajina, ale i naši sousedé v Rusku a Bělorusku i další evropské země," uvedl Janukovyč během návštěvy Černobylu.

Podle výsledků průzkumu zveřejněných v pondělí černobylskou jadernou elektrárnu považuje za hrozbu více než 80 procent Ukrajinců, přičemž čtvrtina respondentů uvedla, že výbuch v Černobylu považuje za "tragédii ukrajinského národa".

Výbuch reaktoru černobylské jaderné elektrárny ležící u města Pripjať, 18 kilometrů severozápadně od Černobylu, 16 kilometrů od hranic Ukrajiny a Běloruska a asi 110 kilometrů od ukrajinského hlavního města Kyjeva, zamořil zhruba 100 000 kilometrů čtverečních povrchu. Vyžádal si evakuaci a přesídlení asi 200 000 lidí.

Nejhorší škody utrpělo Bělorusko, na nějž se sneslo asi 60 procent radioaktivního spadu, který zamořil zhruba čtvrtinu jeho území.

Radioaktivní oblak se dostal nad Skandinávii, střední Evropu i na jih starého kontinentu - do Řecka a Itálie.

Odborníci stále nedokázali spočítat, kolik obětí si katastrofa vyžádala. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) počet úmrtí na rakovinu vyvolanou radioaktivním spadem po výbuchu v elektrárně může dosahovat až 9 000. Ekologické organizace ovšem tvrdí, že lidí postižených radioaktivním spadem z Černobylu je několik set tisíc.

Výbuch čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 je dosud nejhorší havárií v historii jaderné energetiky a zatím jedinou havárií sedmého, nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice "jaderných událostí" (INES).

Katastrofální exploze v 1:23:58 místního času odtrhla víko reaktoru a způsobila požár, který vyústil v sérii dalších explozí a roztavení jádra reaktoru. Tragédie se připisuje špatné konstrukci reaktoru typu RBMK-1000 a chybám, které udělali operátoři, když porušili mnohé procedury nezbytné k zajištění bezpečného fungování elektrárny.

Stejně jako při havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island podle odborníků ke katastrofě přispěla i skutečnost, že operátoři nebyli dostatečně proškoleni a neznali mnohé z charakteristik reaktoru.

Sovětské vedení v čele s Michailem Gorbačovem se zpočátku snažilo katastrofu utajit. První důkazy o ní pocházejí ze Švédska. Pracovníci tamní Forsmarkské jaderné elektrárny, která leží zhruba 1100 kilometrů od Černobylu, našli 27. dubna 1986 jaderné částice na svém oblečení a začali pátrat po zdroji radioaktivity. Když Švédové zjistili, že není v jejich jaderných elektrárnách, pozornost se obrátila na západní část tehdejšího Sovětského svazu.

Obyvatelé Kyjeva se ale 1. května 1986 vydali na obvyklé prvomájové manifestace, protože o katastrofě nic nevěděli.