PŮVODNÍ ZPRÁVA | Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost

To, že Česká republika je dlouhodobě nejoblíbenější destinací pro slovenské vysokoškolské studenty, není žádným překvapením. Blízký vztah obou zemí, vyplývající ze společné historie i kulturní blízkosti, výrazně usnadňuje jejich přechod do nového akademického prostředí. Díky vzájemné srozumitelnosti mohou studenti ze Slovenska používat, s malými výjimkami, na českých univerzitách svou mateřštinu, stejně jako čeští studenti na Slovensku, což činí pro Slováky studium v Česku velmi atraktivní.

Jak uvádí slovenský Inštitút vzdelávacej politiky, každý pátý slovenský vysokoškolák studuje v zahraničí. Od roku 2017 se počet slovenských vysokoškoláků v zahraničí drží zhruba na stejné úrovni, zhruba 32 tisíc studentů. Přibližně 70 % slovenských studentů, kteří odcházejí studovat do zahraničí, studuje právě v sousedním Česku.

Mezi slovenskými studenty, kteří se rozhodli pro studium v Česku, se v posledních letech dostaly do popředí obory jako například informační a komunikační technologie, management a ekonomie, zatímco obory jako právo a politické vědy ztrácejí na popularitě. Nadále zůstává populární studium lékařství, které v roce 2022 studovalo 2 700 studentů ze Slovenska.

Jak vyplývá ze studie vypracované na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, přítomnost slovenských studentů na Masarykově univerzitě v Brně je ekonomicky výhodná, a to nejen z pohledu regionu, ale i na celostátní úrovni. Přestože většina z nich studuje studijní programy v českém jazyce a stejně tak jako tuzemští studenti neplatí školné na veřejných vysokých školách, jejich celkový ekonomický přínos byl vyčíslen sumou více než 118 milionů českých korun ročně.

Portál EuroZprávy.cz se zeptal tří slovenských studentů na důvody, které je přiměly vycestovat za vzděláním do Česka. Při výběru respondentů jsme se zaměřili na co nejodlišnější studijní obory.

První respondentkou je Ema K., studentka oboru Biotechnologie a genové inženýrství. „Vybrala jsem si studium v Česku kvůli širší nabídce studijních oborů,“ zdůvodnila. Dále poukázala na skutečnost, že její studijní program na Slovensku nebyl k dispozici, pouze jeho příbuzné obory. „Taky mě zaujala možnost lepšího uplatnění na trhu práce v budoucnosti,“ dodala a na závěr vyjádřila spokojenost se svou volbou.

Druhým respondentem je Urban P., student oboru Ekonomie. „Byl jsem pevně rozhodnutý pro studium ekonomie v Česku, obzvlášť proto, že kvalita českých fakult je v tomto oboru vyšší než doma,“ zdůvodnil. Následně dodal, že Brno, kde studuje, je skvělé město pro studium, a to i díky velké komunitě vysokoškolských studentů. „Nejblíže tomu na Slovensku má Bratislava, ale ani tam nejsou ekonomické obory na takové úrovni jako zde,“ konstatoval na závěr.

Třetím respondentem je Martin S., student oboru Mezinárodní vztahy a bezpečnost. „Jedním z důvodů je určitě ten, že absolventi českých vysokých škol mají lepší uplatnění i v zahraničí,“ vysvětlil. Následně zmínil, že jako mladý člověk chtěl využít příležitost vyzkoušet si život v jiném městě a v jiné zemi. „Byla by chyba jí nevyužít,“ dodal. Na závěr vyjádřil spokojenost se svou volbou a uvedl, že tohoto kroku rozhodně nelituje a doporučil by ho každému.

V roce 2022 představilo slovenské ministerstvo školství podpůrné schéma „Študujem doma, Slovensko ma odmení“ s cílem motivovat nejtalentovanější absolventy středních škol za daný školní rok, kteří zůstali studovat na bakalářském nebo spojeném bakalářském a magisterském studijním programu na kterékoliv slovenské vysoké škole v prezenční formě. Schéma bylo určené nejen pro nejtalentovanější maturanty, ale i pro sociálně slabší studenty, nebo studenty patřící do specifických znevýhodněných skupin dosahující nadprůměrné studijní výsledky.

Dohromady si mohlo přilepšit 1 400 studentů až o 9 tisíc eur. „Pro Slovensko je klíčové, abychom motivovali naše studenty k výběru slovenských vysokých škol a zastavili odliv mozků do zahraničí,“ řekl tehdejší náměstek ministra školství Ľudovít Paulis. Podpůrné schéma je realizováno prostřednictvím plánu obnovy s rozvržením na šestileté období.

Podle prestižního šanghajského žebříčku vysokých škol (ARWU) z letošního roku se v nejlepší tisícovce umístilo šest českých univerzit. Na 301.–400. místě se umístila Univerzita Karlova v Praze, dále na 401.–500. místě se umístila Masarykova univerzita v Brně, místo 601.–700 obsadila Univerzita Palackého v Olomouci, zatímco Vysokému učení technickému v Brně bylo přiřazeno 701.–800. místo. Poslední dvě tuzemské univerzity – České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze – se umístily shodně na 801.–900 místě.

V případě Slovenska se v šanghajském žebříčku umístila pouze jedna univerzita, a to Univerzita Komenského v Bratislavě, která obsadila 901.–1000 místo.

Podle nejaktuálnějších dat k říjnu 2023 zveřejněných na stránce CVTI SR, na Slovensku studovalo 17 216 studentů s jiným než slovenským státním občanstvím v prezenční formě v rámci prvního a druhého stupně vysokoškolského studia na veřejných vysokých školách. Největší zastoupení měli ukrajinští studenti, a to téměř 60 %, zatímco českým studentům přináležela necelá 2 %.