Jak bude vypadat ruská odplata? Rozsáhlá síť vlivových operací Moskvy je bezpečnostní noční můrou

Americké zpravodajské služby se obávají odplaty, pokud západní představitelé budou souhlasit s použitím amerických, britských a francouzských raket dlouhého doletu Ukrajinou proti území Ruské federace. Kromě zesílení žhářských a sabotážních akcí v Evropě hrozí „potenciálně smrtící útoky na americké a evropské základny“.

Jak vypadá ruská aktivita na kontinentu?

Podle jednotlivých výročních zpráv Bezpečnostní informační služby se Rusko nejen v České republice, ale i Evropě zaměřuje na různé hybridní aktivity. Provádí zpravodajské informace zaměřené na získávání citlivých informací od unijních institucích, národních vládách, různých firmách či médiích. 

Ruské zpravodajské služby se aktivně zapojují do šíření dezinformací a propagandy, které mají za cíl rozdělit evropské společnosti, podkopat důvěru veřejnosti ve státní instituce a narušit vztahy mezi evropskými zeměmi. K tomu často využívají sociální sítě, falešné zprávy a různé mediální kanály.

Zároveň se Moskva velmi aktivně zapojuje do náboru agentů a kyberšpionáže, nevyhýbá se ani infiltraci politických, ekonomických a vojenských struktur.  Rusko se pokouší destabilizovat evropské země tím, že podporuje extremistické a populistické skupiny. Cílem je oslabit tradiční politické strany a destabilizovat politický systém.

Provádí sofistikované kybernetické útoky zaměřené na vládní instituce, kritickou infrastrukturu a soukromý sektor v Evropě. Tyto útoky často slouží k získávání informací, sabotážím nebo jako nástroj nátlaku.

Za všechno mluví případ z loňského roku, kdy Česká republika musela zmrazit majetek dvou mužů a zpravodajského webu Voice of Europe poté, co je obvinila z provozování vlivových operací a podpory „zahraničněpolitických zájmů Ruské federace“. 

Do aktivit se zapojil vysoce postavený proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk a ukrajinsko-izraelský občan Artem Marčevskij. „Rozbili jsme ruskou vlivovou operaci, kterou řídil Viktor Medvedčuk přímo z Ruska. Cílem bylo šířit proruské narativy podkopávající suverenitu Ukrajiny a zároveň infiltrovat Evropský parlament,“ popsal ministr zahraničí Jan Lipavský podle amerického listu New York Times. 

Například loni v srpnu polské úřady zachytily hackerský útok na národní železniční komunikační síť. Hackeři se nedaleko severozápadního města Štětín nabourali do radiokomunikační sítě železnic PKP, což vedlo k vydání několika signálů k zastavení, které zastavily nebo zdržely přibližně 20 vlaků.

Polská média uvedla, že signály se střídaly s interpretací ruské hymny a záznamem projevu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Víme, že už několik měsíců probíhají pokusy o destabilizaci polského státu. Takové pokusy podnikla Ruská federace ve spolupráci s Běloruskem,“ popsal tehdejší šéf polské diplomacie Stanisław Żaryn.

Aktivita se může nebezpečně rozšířit

Rusko už prokázalo, že na celém kontinentu dokáže udržovat rozsáhlou síť vlivových operátorů, ať už jde o agenty, hackery nebo osoby zaplacené k provádění sabotáží. Většinu z těchto činností lze efektivně zintenzivnit. Dezinformačních webů a antisystémových skupin je dost na to, aby si ruský režim mohl některé z nich zaplatit – a nejde pouze o český problém, nýbrž problém celé Evropy i Ameriky.

Sabotáží je vždy možné provádět víc – záleží na tom, nakolik si příprav k různým podvratným akcím národní bezpečnostní složky všimnou. Terčem může být jakákoli vojenská základna na území Evropy; zároveň nemusí na starém kontinentu dojít k žádné akci a namísto toho zásah raketou schytá některá ze základen na Blízkém východě – jak se to stalo například na začátku srpna, kdy bylo zraněno sedm amerických vojáků po zásahu letecké základny Al Asad v Iráku.

Možností je bezpočet a je prakticky nemožné ohlídat úplně vše. Proto, pokud Ukrajina dostane povolení použít zbraně dlouhého doletu v hloubi ruského území, skutečně hrozí, že Rusové dokážou rozjet efektivní sabotážní či jinou kampaň ve jménu pomsty. 

Je nutné myslet na to, že se v různých částech světa nachází dostatek protizápadních aktérů, které Rusku de facto stačí pouze oslovit či zaplatit a oni udělají, co se po nich požaduje. 

Jemenští Hutíjové dokážou výrazně omezit či dokonce zastavit důležité obchodní trasy v Rudém moři, což bude mít velký vliv na celosvětovou ekonomiku. Vzhledem k tomu, že Rusko odsoudilo izraelské akce proti Libanonu, není vyloučená ochota jednat s Moskvou ani u Hizballáhu. Rusové dokonce vyslali tým k vyšetření útoků na pagery členů teroristické organizace čili spolupráce do jisté míry funguje – tedy spolupráce už je navázána. 

Americké zpravodajské služby očekávají spíše menší akce než přímý ruský útok. „Rusové budou pokračovat spíše skrytě než v otevřených útocích na americká a evropská zařízení a základny, aby snížili riziko širšího konfliktu,“ uvádějí představitelé zpravodajských služeb.

V posledních měsících Ukrajina neustále tlačila na své západní partnery, aby jí umožnili používat rakety dlouhého doletu proti ruskému území. Ruské vedení, včetně prezidenta, však varovalo, že uvolnění těchto zbraní by znamenalo, že NATO vstupuje do přímé války s Ruskem.