Zpravodajci varují: Odveta za povolení použití dalekonosných zbraní proti Rusku může být smrtící

Podle hodnocení těchto agentur nebude mít použití raket dlouhého doletu proti ruskému území až takový vliv na průběh války. S odvoláním na tvrzení jednotlivých představitelů amerických zpravodajských služeb to napsal americký list New York Times.

Ukrajinci by v případě povolení využít tyto zbraně proti ruskému území mohli trefovat cíle přes 300 kilometrů za hranicemi. Jenže zpravodajci varují, že Rusové mohou přesunout své základny a muniční sklady jinam.

Naopak Rusko ve světle tohoto rozhodnutí „pravděpodobně podnikne proti Spojeným státům a koaličním partnerům silnější odvetu, možná i smrtící útok“.

Americký prezident Joe Biden se ve čtvrtek sešel s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským, který dlouhodobě tlačí na to, aby západní spojenci využití těchto zbraní proti ruskému území posvětili.

Přestože Biden už dříve prohlásil, že „je jasné, že Putin tuto válku nevyhraje“, stále váhá s vyhověním urgentní žádosti Ukrajiny o použití amerických raket dlouhého doletu proti ruskému území.

Kromě zesílení žhářských a sabotážních akcí v Evropě hrozí „potenciálně smrtící útoky na americké a evropské základny“. „Rusové budou pokračovat spíše skrytě než v otevřených útocích na americká a evropská zařízení a základny, aby snížili riziko širšího konfliktu,“ uvádějí představitelé zpravodajských služeb.

V posledních měsících Ukrajina neustále tlačila na své západní partnery, aby jí umožnili používat rakety dlouhého doletu proti ruskému území. Ruské vedení, včetně prezidenta, však varovalo, že uvolnění těchto zbraní by znamenalo, že NATO vstupuje do přímé války s Ruskem.

Během září se v této věci Biden setkal s britským premiérem Keirem Starmerem. Po schůzce Starmer oznámil, že „vedl rozsáhlou diskusi o strategii“, ale dodal, že „schůzka nebyla o konkrétním povolení pro rakety“.

Rusko mezitím vydalo ostré varování před těmito kroky. Prezident Vladimir Putin ve středu představil návrhy nové jaderné doktríny, které by Moskvě umožnily použít jaderné zbraně v reakci na potenciálně masivní letecký útok, pokud by se ho účastnil stát vlastnící jaderné zbraně nebo podporující takový útok. 

„Navrhuje se, aby byla agrese proti Rusku ze strany země bez jaderných zbraní, ale s podporou jaderné mocnosti, považována za společný útok na Ruskou federaci,“ uvedl Putin. Neupřesnil však, zda by tento nový přístup umožňoval reakci jadernými zbraněmi.

Dále prezident zdůraznil, že Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě útoku konvenčními zbraněmi na Rusko nebo Bělorusko, pokud by to představovalo "kritickou hrozbu" pro ruskou suverenitu.

Podle Putina jsou změny v doktríně navržené s ohledem na současnou politickou a vojenskou situaci a nové hrozby, kterým Rusko čelí. Putin o těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.

Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Putin a další představitelé Kremlu opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní, aby odradili Západ od další vojenské podpory Ukrajině. V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu.