Babiš jednal v Bruselu o novém migračním paktu. Ocenil, že neobsahuje povinné kvóty

O podrobnostech návrhu, který dává zemím na výběr, zda přijmou běžence nebo budou organizovat návraty neúspěšných žadatelů, bude podle něj Česko s ostatními zeměmi diskutovat. Babiš uvedl, že ČR stejně jako Polsko a Maďarsko hodlá prosazovat posílení ochrany vnějších hranici unie.

Komise ve středu zveřejnila dlouho očekávaný návrh nové azylové a migrační politiky, který počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj budou muset solidárně podílet na zvládání migrace, dostanou však na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů.

Good discussion with Viktor Orbán, @AndrejBabis
and Mateusz @MorawieckiM, on EU Budget and Recovery Plan, climate, migration, rule of law and on the economic plan for #Belarus which they presented. We agreed to work closely together on these important issues. pic.twitter.com/0MuLSJr44Q

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 24, 2020

"Pozitivní je, že tam nejsou ty kvóty, to je pro nás velice důležité. Stejně jako možnost jednotlivých členských států, aby solidárně podpořily (země v nouzi), ale aby si vybraly jak," prohlásil Babiš po jednání v sídle Evropské komise. Český premiér hovořil se šéfkou unijní exekutivy ve společnosti svých kolegů z Polska a Maďarska Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána. Všechny tři země dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti.

Babiš ještě před jednáním hovořil o tom, že Česko s návrhem komise nesouhlasí, neboť se málo soustředí na boj proti pašerákům lidí. Po setkání s šéfkou komise svá slova zmírnil. ČR přitom podle něj nadále hodlá usilovat o větší důraz na ochranu vnějších hranic a bude se snažit, aby EU posuzovala uprchlíky již před jejich cestou do Evropy.

Český premiér přímo neřekl, zda by byla Praha ochotna organizovat návraty migrantů například z Řecka, aby se vyhnula dlouhodobě odmítané variantě přijímání azylantů. Podle návrhu komise by odmítnutí migranti mohli až osm měsíců zůstávat na území států, do nichž přišli a odkud by byli vraceni. Teprve potom by se jich v případě neúspěchu snahy o deportaci musela ujmout organizující země a dočasně je umístit na svém území. "My jsme se vždycky podíleli finančně a budeme se podílet i nadále," prohlásil Babiš, podle něhož by Česko i nadále preferovalo například finanční podporu afrických zemí či pomoc jihoevropským státům třeba v podobě vysílání policistů.

Kritickým tónem hodnotil po jednání s von der Leyenovou návrh maďarský premiér. "Základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty," uvedl Orbán, podle něhož se komise příliš soustředí na to, jak se vyrovnat s běženci, kteří dorazí do Evropy, a ne jak jim v tom lépe zabránit. Zatímco premiéři se shodli, že by unie měla žadatele o azyl posuzovat v takzvaných hotspotech například v severoafrických zemích, EK počítá s tím, že to bude na hranicích států, kam v Evropě dorazí. Procedura by se podle návrhu komise měla zkrátit na 12 týdnů, kdežto v současnosti se často vleče mnoho měsíců i několik let.

Výhrady k návrhu dali již ve středu najevo i někteří politici jihoevropských zemí, podle nichž jejich státům neuleví v počáteční fázi, kdy se budou muset postarat o posuzování migrantů. Návrh naproti tomu podporuje Německo, které se podle ministra vnitra Horsta Seehofera bude jako předsednická země snažit dovést členské státy k předběžné shodě do konce roku. Sama komise nepočítá s tím, že by složitý návrh měnící několik unijních norem mohl být zcela schválen dříve než v roce 2023.