Na novém migračním návrhu Evropské komise je pozitivní, že neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to prohlásil český premiér Andrej Babiš.
O podrobnostech návrhu, který dává zemím na výběr, zda přijmou běžence nebo budou organizovat návraty neúspěšných žadatelů, bude podle něj Česko s ostatními zeměmi diskutovat. Babiš uvedl, že ČR stejně jako Polsko a Maďarsko hodlá prosazovat posílení ochrany vnějších hranici unie.
Komise ve středu zveřejnila dlouho očekávaný návrh nové azylové a migrační politiky, který počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj budou muset solidárně podílet na zvládání migrace, dostanou však na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů.
Good discussion with Viktor Orbán, @AndrejBabisand Mateusz @MorawieckiM, on EU Budget and Recovery Plan, climate, migration, rule of law and on the economic plan for #Belarus which they presented. We agreed to work closely together on these important issues. pic.twitter.com/0MuLSJr44Q
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 24, 2020
"Pozitivní je, že tam nejsou ty kvóty, to je pro nás velice důležité. Stejně jako možnost jednotlivých členských států, aby solidárně podpořily (země v nouzi), ale aby si vybraly jak," prohlásil Babiš po jednání v sídle Evropské komise. Český premiér hovořil se šéfkou unijní exekutivy ve společnosti svých kolegů z Polska a Maďarska Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána. Všechny tři země dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti.
Babiš ještě před jednáním hovořil o tom, že Česko s návrhem komise nesouhlasí, neboť se málo soustředí na boj proti pašerákům lidí. Po setkání s šéfkou komise svá slova zmírnil. ČR přitom podle něj nadále hodlá usilovat o větší důraz na ochranu vnějších hranic a bude se snažit, aby EU posuzovala uprchlíky již před jejich cestou do Evropy.
Český premiér přímo neřekl, zda by byla Praha ochotna organizovat návraty migrantů například z Řecka, aby se vyhnula dlouhodobě odmítané variantě přijímání azylantů. Podle návrhu komise by odmítnutí migranti mohli až osm měsíců zůstávat na území států, do nichž přišli a odkud by byli vraceni. Teprve potom by se jich v případě neúspěchu snahy o deportaci musela ujmout organizující země a dočasně je umístit na svém území. "My jsme se vždycky podíleli finančně a budeme se podílet i nadále," prohlásil Babiš, podle něhož by Česko i nadále preferovalo například finanční podporu afrických zemí či pomoc jihoevropským státům třeba v podobě vysílání policistů.
Kritickým tónem hodnotil po jednání s von der Leyenovou návrh maďarský premiér. "Základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty," uvedl Orbán, podle něhož se komise příliš soustředí na to, jak se vyrovnat s běženci, kteří dorazí do Evropy, a ne jak jim v tom lépe zabránit. Zatímco premiéři se shodli, že by unie měla žadatele o azyl posuzovat v takzvaných hotspotech například v severoafrických zemích, EK počítá s tím, že to bude na hranicích států, kam v Evropě dorazí. Procedura by se podle návrhu komise měla zkrátit na 12 týdnů, kdežto v současnosti se často vleče mnoho měsíců i několik let.
Výhrady k návrhu dali již ve středu najevo i někteří politici jihoevropských zemí, podle nichž jejich státům neuleví v počáteční fázi, kdy se budou muset postarat o posuzování migrantů. Návrh naproti tomu podporuje Německo, které se podle ministra vnitra Horsta Seehofera bude jako předsednická země snažit dovést členské státy k předběžné shodě do konce roku. Sama komise nepočítá s tím, že by složitý návrh měnící několik unijních norem mohl být zcela schválen dříve než v roce 2023.
Související

Babiš tvrdí, že dostal od manželky Moniky miliony korun

Pavel nechce spekulovat o jmenování Babiše do čela vlády
Andrej Babiš , Ursula von der Leyenová , uprchlíci , EU (Evropská unie) , evropská komise , Česká republika , visegradská čtyřka , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 38 minutami

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
před 1 hodinou

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování
včera

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky
včera

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně
včera

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren
včera

Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
včera

Novinky o případu tragédie na Trojském mostě. Mladík byl ještě nezletilý
včera

Tragédie v Gaze. Útok dronu nepřežilo i několik dětí, Izraelci přiznali chybu
včera

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži
včera

Fiala píše Ficovi. Slováky v dopise žádá o podporu protiruských sankcí
včera

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga
včera

Nedělní bouřky budou spíše ojedinělé. Meteorologové vysvětlili, proč platí výstraha
včera

Dánové v čele Evropy. Nejvyšší prioritu má "zelená" a bezpečnost
včera

Mladík se v Praze tragicky zřítil z mostní konstrukce. Případ řeší policie
včera

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
včera

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD
včera

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště
včera

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém
včera

Češi jsou jediní z ciziny. Hasiči posílají experty do Texasu, aby hledali pohřešované
včera
Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA
I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Zdroj: Tereza Marešová