Pro EU nastává zlomový moment, míní ekonom

Nevídaná dynamika

Není pochyb o tom, že Evropskou komisí navržený koronavirový zotavovací fond je z politického i ekonomického hlediska významný, přiznává profesor. Nastiňuje, že tento francouzsko-německý návrh tvoří základ plánu, který v posledních týdnech spustil nevídanou dynamiku a má poprvé v dějinách EU učinit z Bruselu důležitého hráče v evropské ekonomické hře.

Navrhovaný unijní fond „příští generace“ ve výši 750 miliard eur má být financován prostřednictvím půjček a dosahuje 4-5 % HDP celé EU, uvádí ekonom. Podotýká, že objem prostředků je téměř stejný, jaký poskytl americký zákon o zotavení a investicích, kterým předchozí americký prezident Barack Obama reagoval na finanční krizi v roce 2008.

Detaily ještě nejsou zcela dojednány a finanční návrh musí především schválit vlády členských států EU, ale reakce z evropských metropolí, včetně tzv. šetřivé čtyřky, jsou obecně pozitivní, konstatuje odborník. Dodává, že finanční trhy aplaudují a mají k tomu důvod.

„To je hmota, která tvoří státy,“ píše Schularick. Tvrdí, že jen málo věcí je tak politicky silných jako sdílená solidarita tváří v tvář nepřízni osudu, kterou dosud technokratická povaha evropské integrace postrádala.

Překonávání krize z roku 2008 se vyznačovalo nedůvěrou a zklamáním, což se nyní liší, domnívá se odborník. Deklaruje, že návrh, který je na stole, pomáhá budovat společnou cestu k jednotě.

Pokud plán přežije ve formě, která bude podobná té současné, dojde k nastolení precedentu, upozorňuje akademik. Vysvětluje, že v případě budoucí krize, která jednotlivé části EU zasáhne odlišnou silou, bude existovat učebnice pro společné mírnění důsledků.

Argumenty pro celoevropskou stabilizační politiku byly vždy silné, ale nyní existuje i politický a právní vzor pro její realizaci, uvádí Schularick. Připomíná, že plán Evropské komise ovšem také znamená nutnost nalézt dodatečné zdroje na obsluhu unijního dluhu, což v průběhu doby může vést k většímu přerozdělování zdanění a prostředků v celé EU.

„Při této dynamice bude Brusel stále více vypadat jako běžná centrální vláda,“ očekává ekonom. Pokládá otázku, bude tento moment znamenat sjednocení evropských financí. Záležet podle něj bude na nadcházejícím vývoji, jelikož jde o první případ, kdy má EU možnost hrát tak důležitou ekonomickou roli na celém kontinentu.

Běh na dlouhou trať

Aktuálně nelze přeceňovat historické analogie, protože státy se rodí spíše pozvolna, konstatuje profesor. Podotýká, že při bližším pohledu je zjevné, že ani americká fiskální unie nevzešla z jediného rozhodnutí a ačkoliv zákon prvního ministra financí Spojených států Alexandera Hamiltona z roku 1790 sjednotil válečné dluhy země, finanční vztahy mezi centrem a jednotlivými americkými státy vyjasnila až dluhová krize o půlstoletí později, a to na principu zákazu finanční pomoci z centra.

Následně trvalo téměř celé století, než rozšiřování federální správy za prezidenta Franklina Roosevelta změnilo Washington ve smysluplného hráče v americké ekonomice, vysvětluje expert. Dodává, že navzdory vyzdvihování Hamiltonova zákona uplynulo půldruhé století, než ve Spojených státech vzniklo moderní fiskální uspořádání.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

EU má v mnoha ohledech náskok a její fiskální uspořádání je již dnes mnohem pokročilejší, než byl Hamiltonův zákon v roce 1790, deklaruje Schularick. Upozorňuje, že Spojené státy neměly až do roku 1913 centrální banku a dalších 20 let bankovní unii, přičemž federální pojištění vkladů se objevilo až ve 30. letech.

„Evropa již má centrální banku, která dobře funguje. Bankovní unie s pojištěním vkladů vzniká,“ pokračuje odborník. Dodává, že další vývoj bude záviset na úspěchu návrhu Evropské komise, ale evropské instituce se obecně dostanou pod tlak, aby ukázaly, že má smysl pověřit Brusel provedením ekonomické stabilizace.

Formující se fiskální unii Spojených států dodaly legitimitu její úspěchy, uvádí profesor. Domnívá se, že pokud by byl proces složitější, Hamiltonův zákon by dnes byl sotva zmiňován jako zlomový bod.

Bude-li evropský experiment s dluhem financovanou stabilizační politikou úspěšný, posílí i snahy o další integraci, věří tedy ekonom. Podotýká, že nyní je na Bruselu, aby ukázal výhody jednotné ekonomické politiky a peníze utrácel rychle, ale zároveň moudře.