Pro EU nastává zlomový moment, míní ekonom

NÁZOR – Je současná situace pro EU zlomový moment na cestě k něčemu, co připomíná stát, nebo jde o další evropský minimalistický krok, který navzdory hlasité rétorice nebude přelomový? Tuto otázku klade v komentáři pro server Politico ekonom Moritz Schularick , profesor z Univerzity v Bonnu.

Nevídaná dynamika

Není pochyb o tom, že Evropskou komisí navržený koronavirový zotavovací fond je z politického i ekonomického hlediska významný, přiznává profesor. Nastiňuje, že tento francouzsko-německý návrh tvoří základ plánu, který v posledních týdnech spustil nevídanou dynamiku a má poprvé v dějinách EU učinit z Bruselu důležitého hráče v evropské ekonomické hře.

Navrhovaný unijní fond „příští generace“ ve výši 750 miliard eur má být financován prostřednictvím půjček a dosahuje 4-5 % HDP celé EU, uvádí ekonom. Podotýká, že objem prostředků je téměř stejný, jaký poskytl americký zákon o zotavení a investicích, kterým předchozí americký prezident Barack Obama reagoval na finanční krizi v roce 2008.

Detaily ještě nejsou zcela dojednány a finanční návrh musí především schválit vlády členských států EU, ale reakce z evropských metropolí, včetně tzv. šetřivé čtyřky, jsou obecně pozitivní, konstatuje odborník. Dodává, že finanční trhy aplaudují a mají k tomu důvod.

„To je hmota, která tvoří státy,“ píše Schularick. Tvrdí, že jen málo věcí je tak politicky silných jako sdílená solidarita tváří v tvář nepřízni osudu, kterou dosud technokratická povaha evropské integrace postrádala.

Překonávání krize z roku 2008 se vyznačovalo nedůvěrou a zklamáním, což se nyní liší, domnívá se odborník. Deklaruje, že návrh, který je na stole, pomáhá budovat společnou cestu k jednotě.

Pokud plán přežije ve formě, která bude podobná té současné, dojde k nastolení precedentu, upozorňuje akademik. Vysvětluje, že v případě budoucí krize, která jednotlivé části EU zasáhne odlišnou silou, bude existovat učebnice pro společné mírnění důsledků.

Argumenty pro celoevropskou stabilizační politiku byly vždy silné, ale nyní existuje i politický a právní vzor pro její realizaci, uvádí Schularick. Připomíná, že plán Evropské komise ovšem také znamená nutnost nalézt dodatečné zdroje na obsluhu unijního dluhu, což v průběhu doby může vést k většímu přerozdělování zdanění a prostředků v celé EU.

„Při této dynamice bude Brusel stále více vypadat jako běžná centrální vláda,“ očekává ekonom. Pokládá otázku, bude tento moment znamenat sjednocení evropských financí. Záležet podle něj bude na nadcházejícím vývoji, jelikož jde o první případ, kdy má EU možnost hrát tak důležitou ekonomickou roli na celém kontinentu.

Běh na dlouhou trať

Aktuálně nelze přeceňovat historické analogie, protože státy se rodí spíše pozvolna, konstatuje profesor. Podotýká, že při bližším pohledu je zjevné, že ani americká fiskální unie nevzešla z jediného rozhodnutí a ačkoliv zákon prvního ministra financí Spojených států Alexandera Hamiltona z roku 1790 sjednotil válečné dluhy země, finanční vztahy mezi centrem a jednotlivými americkými státy vyjasnila až dluhová krize o půlstoletí později, a to na principu zákazu finanční pomoci z centra.

Následně trvalo téměř celé století, než rozšiřování federální správy za prezidenta Franklina Roosevelta změnilo Washington ve smysluplného hráče v americké ekonomice, vysvětluje expert. Dodává, že navzdory vyzdvihování Hamiltonova zákona uplynulo půldruhé století, než ve Spojených státech vzniklo moderní fiskální uspořádání.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

EU má v mnoha ohledech náskok a její fiskální uspořádání je již dnes mnohem pokročilejší, než byl Hamiltonův zákon v roce 1790, deklaruje Schularick. Upozorňuje, že Spojené státy neměly až do roku 1913 centrální banku a dalších 20 let bankovní unii, přičemž federální pojištění vkladů se objevilo až ve 30. letech.

„Evropa již má centrální banku, která dobře funguje. Bankovní unie s pojištěním vkladů vzniká,“ pokračuje odborník. Dodává, že další vývoj bude záviset na úspěchu návrhu Evropské komise, ale evropské instituce se obecně dostanou pod tlak, aby ukázaly, že má smysl pověřit Brusel provedením ekonomické stabilizace.

Formující se fiskální unii Spojených států dodaly legitimitu její úspěchy, uvádí profesor. Domnívá se, že pokud by byl proces složitější, Hamiltonův zákon by dnes byl sotva zmiňován jako zlomový bod.

Bude-li evropský experiment s dluhem financovanou stabilizační politikou úspěšný, posílí i snahy o další integraci, věří tedy ekonom. Podotýká, že nyní je na Bruselu, aby ukázal výhody jednotné ekonomické politiky a peníze utrácel rychle, ale zároveň moudře.

Související

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Robert Fico promluvil poprvé od atentátu na svou osobu.

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí

Druhým dnem a především výpovědí poškozeného ve středu pokračoval proces s atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Politik se nicméně osobně nedostavil, soud nechal jeho výslech přehrát. Útočník Juraj C. dal prostřednictvím obhájce najevo, že se neztotožňuje s tím, že mu hrozí doživotí. O průběhu procesu informoval deník Pravda. 

před 43 minutami

před 1 hodinou

Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 4 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 5 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 6 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 7 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?

Ve svátečním ránu Dne nezávislosti zasáhly střední Texas prudké deště. Většina lidí tehdy ještě spala a netušila, že během několika hodin dojde k jedné z nejtragičtějších povodní v historii státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy